Řeka Bečva je největším levostranným přítokem Moravy. Pramení v Beskydech jako Rožnovská a Vsetínská Bečva a až od Valašského Meziříčí teče jako jeden tok.

Bečva se v minulosti vinula územím v četných zákrutech a meandrech. Měla také četná vedlejší, slepá a mrtvá ramena, která se při povodních naplnila a pojala část přívalové vlny. Na vybraných ´úsecích došlo k napřímení směru toku, svedení řeky do jednoho koryta, vyrovnání spádu dna a k úpravě vyústních tratí jejich přítoků. Dalšími regulacemi se narovnávaly další meandry a původní délka koryta se tak postupně zkrátila.

I přes rozsáhlá regulační opatření najdeme na horním, středním i dolním toku této velmi dynamické řeky zastoupení všech typů nivních a říčních biotopů. Všechny tyto biotopy obývají vzácné druhy savců, ptáků, hmyzu, obojživelníků měkkýšů a plazů. Rostou zde kriticky ohrožené vlhkomilné a vodní rostliny a spolu s běžnými zástupci flóry a fauny vytvářejí společenstva s neobyčejně vysokou druhovou rozmanitostí.

Labuť velká

Labuť velká patří mezi největší ptáky u nás. Má dlouhé, bíle zbarvené tělo s krátkým ocasem, černýma nohama, obloukovitě zahnutým štíhlým krkem a oranžovým zobákem s hrbolem na kořeni, který je u samce viditelně větší než u samice.

Mláďata v prachovém peří jsou šedobílá, mladí ptáci jsou hnědošedí s černým zobákem bez hrbolu.

Labuť velká obývá stojaté i pomalu tekoucí vody. Je to částečně tažný pták; evropské populace migrují především do severní Afriky, asijské dostřední a jižní Asie.

V České republice se labuť velká chovala nejprve jako okrasný pták v zámeckých parcích a ve volné přírodě se vyskytovala jen velice ojediněle. Během druhé poloviny 20. století se začala výrazně šířit a na několika místech vytvořila nové populace. V posledních letech se její početnost v Česku mírně zvyšuje.

Mimo období hnízdění, kdy žije labuť velká spolu se svým partnerem, se shromažďuje do menších hejn, která se během tahů seskupují.Nijak výrazně se po celý rok neozývá. Výjimkou jsou pouze hvízdavé zvuky, které vydávají křídla za letu a syčení vydávané na obranu teritoria a obvykle doprovázené esovitým prohýbáním krku a máváním křídel. Dospělci někdy vydávají syčivé nebo štěkavé zvuky.

Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích. Občas si jídelníček zpestří také starým pečivem a dalšími zbytky potravy, které jí lidé házejí do vody. V malé míře se živí živočišnou potravou, jako jsou různí plži, mlži a hmyz, výjimečně zkonzumuje i malou rybu.

Velké hnízdo z proutí a rákosu staví na okrajích jezer, rybníků a na březích tekoucích vod. Samice do něj klade obvykle na přelomu března a dubna 5 až 7 zelenavých vajec o velikosti 112 × 75 mm. Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba 35 - 38 dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče 4 až 9 měsíců.

N 4 A
E 01 B

A 65 71 12 48 27 91
B 97 57 83 76 19 42