Mistr Jan Hus (kolem r. 1370 Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o jedno století předběhl své následníky – reformátory Luthera, Kalvína a Zwingliho.
Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Ve svých náboženských pracích kritizoval mravní úpadek, v němž se ocitla katolická církev. Katolická církev ho označila za kacíře, jeho učení za herezi a exkomunikovala jej (1411). Římský král Zikmund Lucemburský mu zaručil bezpečný příchod na kostnický koncil, kde byl odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení.
V roce 1999 prohlásil papež Jan Pavel II., že lituje kruté smrti Jana Husa i následných obětí a rozdělení v českém národě a vyzval k usmíření a historickému hodnocení jeho osobnosti bez předsudků. Přes obecně rozšířené mínění však Jana Husa explicitně za reformátora církve neprohlásil, pouze konstatoval, že tzv. „Husovská komise“ byla založena s cílem přesněji stanovit místo, které Jan Hus zaujímá mezi těmi, kteří usilovali o reformu církve. Některé údajné Husovy názory (například ty, že kněz ve smrtelném hříchu nehodně udílí svátosti nebo že církev je tvořena výhradně předurčenými ke spáse) jsou katolickou církví hodnoceny jako teologicky vadné nebo přinejmenším kontroverzní.
K jeho odkazu se hlásili husité a později i další církve a společnosti vzešlé z české i protestantské reformace. Husité zahrnovali většinu české populace v Českém království, vytvořili tak velkou vojenskou sílu a během tzv. Husitských válek porazili několik křížových výprav. O století později bylo více jak 90 % obyvatel českých zemí nekatolických a někteří stále následovali učení Jana Husa a jeho nástupců.
Níže zobrazený výjev je mistrovským dílem Václava Brožíka „Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým“ z roku 1883. Zobrazuje historické osobnosti, které se zúčastnily soudu a vynesení rozsudku v Kostnici roku 1415.
Číslice označují významnější osobnosti z obou stran kostnického koncilu – je jich vyznačeno celkem 17. Vaším úkolem bude přiřadit k číslům jména osob. Pomůckou vám budiž níže uvedená tabulka se jmény vlevo a stručnými charakteristikami osob vpravo. Tabulka se nám však nějak rozházela, a tak charakteristiky účastníků kostnického koncilu nám nesedí v řádcích.
Kardinál Giovanni de Brogni – A |
kardinál, významný francouzský teolog |
Arcibiskup milánský – B |
právník pražské kurie, vypracoval žalobné články proti Husovi |
Ludvík, falckrabě rýnský – C |
v ruce svírá válečné kladivo |
Mistr Jan Hus – D |
vynesl rozsudek smrti nad českým kazatelem |
Jean de Gerson – E |
zapisovatel koncilu a papežský auditor |
Jan z Chlumu – F |
strýc Jana z Chlumu |
Jindřich, vévoda bavorský – G |
s vlajkou |
Štěpán z Pálče – H |
král římský a uherský |
Jan Železný – I |
litomyšlský biskup |
Zikmund Lucemburský – J |
bývalý Husův přítel a nadšený wicliffista, později zapšklý nepřítel a žalobce |
Fridrich, purkrabí norimberský – K |
s odznakem majestátu - korunou |
Jindřich Lacembok z Chlumu – L |
Husův přítel, věrný ochránce a průvodce, v ruce drží Zikmundův ochranný glejt |
Berchtold von Wildungen – M |
kancléř Sorbonnské univerzity, aktivní odpůrce Jana Husa a jeden z jeho soudců |
Biskup concordienský – N |
intelektuál, kazatel a „kacíř“ |
Václav z Dubé a Leštna – O |
drží v ruce meč jako symbol moci |
Michal zvaný de Causis z Německého Brodu – P |
zbavil Husa kněžského svěcení |
Pierre d`Ailly – Q |
ostienský biskup, předseda kostnického koncilu |
K samotné keši
Úvodní souřadnice:
N 50° 20.241 E 014° 17.353 - na úvodních souřadnicích keš nehledejte, souřadnice směřují do areálu evangelického hřbitova, před ním by se mělo dát pohodlně zaparkovat
Finální souřadnice:
N 50° 20.(I-G-J) (F-H+D) (O-Q-K-2) E 014° 17.(L-C-A) (B-E+N) 3x(M-P)
Keš je součastí plánované série PODŘIPŠTÍ KACÍŘI.
Opište si bonusové číslo, bude se hodit.
Zdroj: Plicková Ivanka: Mistr Jan a podřipští kacíři, obec Ledčice 2016
Wikipedia