Horniny podle způsobu jejich vzniku dělíme na vyvřelé, ty vznikají utuhnutím magmatu.
Druhou skupinu tvoří horniny přeměněné. Ty vznikají při působení vysokých tlaků a teplot. V materiálu dochází k rekrystalizaci minerálů, ale nedochází k jejich tavení.
Třetí velkou skupinu tvoří horniny usazené. Původní materiál nejdříve zvětrává, rozpadá se, rozpouští se na drobné části. Ty mohou setrvat na místě nebo se se hromadí na místech často i vzdálených původním. Zde se následně působením různých sil zpevní nebo zůstává úlomkovitý.

Olomoucko

Území má pestrou geologickou minulost a leží na rozhraní Českého masivu a Vnějších Západních Karpat. Na západě vystupují horniny Českého masivu v kerných útvarech Drahanské a Zábřežské vrchoviny. Geologický vývoj na Olomoucku probíhal na dílčích tektonických krách, které jsou omezeny výraznými zlomy (tzv. poruchové pásmo Hané). Centrální kra je pojmenována jako Hornomoravský úval. Nejvýchodnější část regionu byla formována prvohorním a třetihorním vrásněním. V celé oblasti jsou patrné pozůstatky zalití mořem prezentujcí se jako nezvrásněné usazeniny různého druhu (jíly, písky, štěrky) vyplňující Hornomoravský úval, Vyškovskou a Moravskou bránu. Na severu začala mořská sedimentace v prvohorách a řada hornin byla postupem času přeměněna. V západní a centrální části je patrná mořská sedimentace prvohor ve vápencích.
Od mladších třetihor bylo území značně spjato s geologickým vývojem Západních Karpat. Vlivem alpinského vrásnění došlo ke vzniku výrazné prohlubně, kterou na Olomoucko proniklo od jihozápadu moře. Ve čtvrtohorách byly geologické pochody ovlivněny tektonickými pohyby hlavních ker území a intenzivně také klimatickými faktory jednotlivých dob ledových. Při okrajích hornomoravského úvalu vznikaly u ústí řek a potoků rozsáhlé náplavové kužele. S ledovými a meziledovými dobami je spojen vznik spraší, které pokrývají značnou část Hornomoravského úvalu. Ke čtvrtohorním útvarům patří rovněž místy poměrně mocné svahové a nivní sedimenty a půdní horizonty.
Nejvýraznější geomorfologickou strukturou je příkopová propadlina Hornomoravského úvalu s mírně zvlněným nížinným georeliéfem. Ten ostře kontrastuje s příkrými zlomovými svahy Nízkého Jeseníku na severovýchodě a téměř neznatelně je oddělen od Zábřežské vrchoviny na severozápadě.

Tučapská skalka

Se nachází asi 10 km jižně od Olomouce. Jedná se o zbytek po těžbě kamene a spraše. Výchoz je součástí klenby předdevonského krystalinika, které v blízkém okolí vystupuje na povrch ještě u Svárova a Drahlova.

Skalka je tvořena:

1, Podklad skalky tvoří biotitický granodiorit, to je hlubinná magmatická hornina složením na přechodu mezi granitem a křemenným dioritem. Hornina je značně mylonitizovaná. To znamená, že vykazuje progresivní změnu velikosti zrna v průběhu deformace, takovou horninu již řadíme k přeměněným. Hornina má kataklastickou strukturu (byla vystavena tlaku menší až střední intenzity). Chloritizace je výsledkem velmi intenzivní dynamické metamorfózy (přeměny) nejčastěji při povrchovém zvětrávání.

2, V odkryvu je patrná zóna silného zbřidličnatění a dále úzká příkře ukloněná zóna s tektonickou brekcií. Brekcie jeden ze dvou hlavních typů ruditů, tj. klastických (úlomkovitých) hornin složených převážně z částic větších než 2 mm. Částice jsou ostrohranné, prodělaly minimální transport, většinou jsou nedostatečně vytříděné podle velikosti (jejich zdroj bývá obvykle blízko místa výskytu) a jsou v různé míře zpevněné. Tektonická brekcie vzniká rozdrcením hornin tektonickými pohyby, především podél zlomů. Úlomky bývají zpevněny minerály vysráženými z cirkulujících roztoků (mylonit). Nepřemístěná zvětralina plynule přecházející do matečné horniny v podloží.

3, V nadloží je asi 3 m mocná poloha spraše. To je sediment eolického (tj. vátého) původu, dobře vytříděný (velikost většiny částic je 0,03 až 0,06 mm). Skládá se z křemenného materiálu s hojnou jílovkou a též i vápnitou příměsí. Spraše vznikly vyvátím jemnozrnného materiálu z teplých i studených pouštních oblastí nebo jiných oblastí bez vegetačního pokryvu, ležících např. v předpolí kontinentálních ledovců. Typické spraše jsou nevrstevnaté, rozmělnitelné v prstech, světle okrové barvy a jejich uloženiny mohou být až stovky metrů mocné.

Úkoly, které je nutno splnit pro zalogování eart cache:

1, Poblíž 1 stage - pramene - je informační tabule, zjisti na ní, jak se nazývají skalní výchozy podobné Tučapské skalce? (Ta je ovšem pozůstatkem po těžbě výchozu.)

2, Zjisti, kde v ČR najdeš podobné útvary. Uveď alespoň 2 z nich.

3, Odhadni šířku úzké příkře ukloněné zóny s tektonickou brekcií. (Je tím myšlen nejužší rozměr šikmo nakloněné zóny.)

4, Zjisti druhý ze dvou hlavních typů ruditů neboli psefitů (konglomerátů).

5, Uveď vlastními slovy dva hlavní rozdíly mezi tímto a brekcií.

6, K jakému účelu se využívá spraš?

7, Vyfoť sebe nebo svou navigaci tak, aby nebylo možné odhadnout šířku úzké příkře ukloněné zóny s tektonickou brekcií.
(nepovinný úkol)

Odpovědi mi posílej pomocí vzkazů nebo pomocí formuláře. formulář pro odeslání

Po odeslání můžeš hned logovat. Pokud bude něco v nepořádku, ozvu se.

Tasks to be accomplished to log an Earth Cache:

1. Nearby the 1st stage – the spring – there is an info board where you can find the names of outcrops similar to Tučapská skalka (which is actually a mining remnant).

2. Find out similar outcrops in the Czech Republic. Give names of at least two of them.

3. Guess the width of the steep slope with tectonic breccia, i. e. the narrowest part.

4. Find the second of main types of clastic sedimentary rocks.

5. In your own words explain two main differencies between them and breccias.

6. What purpose does the loess serve for?

7. Take a selfie/photo of your navigation in a way that it is impossible to guess the width of the narrow steep zone with tectonic breccia (voluntary task).

Send the answers via messages or a form: send form

Pro článek jsem využila tyto zdroje:
https://s3.amazonaws.com/gs-geo-images/d22421eb-afbc-41f4-9867-cf6a8a2c0998_l.jpg
http://lokality.geology.cz/d.pl?item=7&id=1687&Okres=OC&vyb=1&text=Lokality%20v%20okresu:
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl