Historické kořeny zdejšího Sokola sahají hluboko do minulosti, do 80. let 19. století. Tehdy byla Hanspaulka jenom zelený kopeček a v dolních Dejvicích byly pouze úhory a zelené louky. Praha končila u závor v místech dnešní stanice Hradčanská a ve zdejším okolí Prahy byly jen dvě malé vesničky. V údolí kolem kostela sv. Václava to byly Dejvice a na protější stráni, pod kostelem sv. Norberta, Střešovice. Tady právě začíná historie zdejšího Sokola. Zde si v roce 1885 Střešovičtí založili jednotu Sokol Střešovice. Do této jednoty se také hlásili občané z Dejvic. Protože docházka do Střešovic byla velice obtížná, Dejvičtí si už v roce 1888 založili vlastní jednotu Sokol Dejvice.
A když potom na přelomu 19. a 20. století byly vybudovány Dolní Dejvice, Sokol Dejvice přesídlil do této nové čtvrti a postupně si tam vybudoval krásnou sokolovnu v Bubenečské třídě č. 4. Čas šel dál a po první světové válce, ve dvacátých letech, začala být budována nová vilová čtvrť na Hanspaulce a na Babě. I mezi obyvateli této nové čtvrti byl zájem o sokolskou činnost, ale bylo nutné se přihlásit o členství ve vzdálené jednotě Sokol Dejvice. To bylo opět velmi nepraktické, a proto se dejvičtí občané domluvili s jednotou Sokol Dejvice, že založí pobočku této jednoty na Hanspaulce. Stalo se tak 22. 4. 1931.
S přibývající výstavbou sokolská pobočka rostla, a tak po dohodě se Sokolem Dejvice I byla hanspaulská pobočka 22. 1. 1933 změněna na samostatnou jednotu. Sokol Dejvice se rozdělil na dvě samostatné jednoty Sokol Praha Dejvice I – dole v Dejvicích – a Sokol Praha Dejvice II – zde na Hanspaulce. Za své sídlo si nová jednota zvolila a zakoupila malou hájovnu poblíž zámečku a později pozemek nad hájovnou k vybudování letního cvičiště. Sokolská jednota dále rostla a pořádala nejrůznější akce, o nichž je možno se dočíst a obrázky z té doby zhlédnout ve výročním almanachu, který vyšel tiskem.
Rozvoj sokolské jednoty pokračoval dále tak, že v roce 1940 bylo přistoupeno ke stavbě vlastní sokolovny. Bylo to již za německé okupace a projevoval se určitý nedostatek materiálu. Přesto se však podařilo hrubou stavbu dokončit a zastřešit do zimy a s úplným dokončením sokolovny se počítalo v roce 1941. V tom roce na jaře však přišel německý zákaz Sokola a veškerá sokolská činnost musela ustat. Po revoluci v roce 1945, tedy po skončení války, se však sokolové rychle sešli a společným úsilím, za vydatné manuální pomoci členstva i dorostu, byla sokolovna rychle dokončena a 28. 10. 1946 slavnostně otevřena.
V roce 1947 začaly přípravy a nácviky na XI. všesokolský slet v roce 1948, a to způsobilo další příliv členstva. Například skladbu pro muže nacvičovalo v sokolovně 120 mužů. Bylo zjevné, že tomuto náporu ani nová sokolovna nestačí, a už v roce 1947 se uvažovalo o jejím rozšíření. Boční stěna proti oknům měla být posunuta směrem ke cvičišti, a tím se měl zvětšit cvičební sál. Přišel však únor 1948 a všem plánům byl konec. Mnoho členů přestalo docházet do cvičení z obavy, že budou pronásledováni pro členství v Sokole, přesto se však podařilo přípravy na slet dokončit a uskutečnit XI. slet 1948, který se stal manifestací proti násilnému vládnoucímu režimu. Po sletě však proti Sokolu tvrdě zasáhla vládnoucí moc. Vedoucí pracovníci a nejlepší cvičitelé byli ze Sokola násilně vyloučeni, jednota byla přiřazena k výrobnímu závodu Aritma Vokovice, který taky převzal do svého vlastnictví celý sokolský majetek. Tím veškerá sokolská činnost na Hanspaulce fakticky skončila.
Jak je to se Sokolem Hanspaulka dále se můžete dočíst na našich webových stránkách –
www.sokol-hanspaulka.cz
V letošním (2018) sletovém roce jsme v Sokole Hanspaulka nacvičovali a účastnili se Sletu v těchto skladbách:
Méďové – skladba pro rodiče a děti
Noty – skladba pro předškoláky
V peřině – skladba pro mladší žákyně
Cirkus – skladba pro starší žactvo
Siluety – skladba pro dorostenky a mladší ženy
Ženobraní – skladba pro ženy
Borci – skladba pro muže
Princezna republika – skladba pro seniorky a seniory