Strakonické kostely Mystery Cache

Tato keš se na uvedených souřadnicích nenalézá, v listingu se dozvíte informace o čtyřech strakonických kostelích.

Kostel svaté Markéty

Městský kostel sv. Markéty byl postaven na ostrově mezi hlavním a vedlejším ramenem řeky Otavy. Také proto často trpěl povodněmi (1784, 1890, 2002). Datum vzniku kostela sv. Markéty není přesně znám. Je doložen špitál sv. Markéty, uvedený na listině z roku 1318. U špitálu nepochybně stávala špitální kaple zasvěcená sv. Markétě. Na jejím místě později vznikl kostel. Zakladatelem špitálu byl zřejmě pan Bavor III. nebo jeho bratr Vilém Bavor (obě jejich manželky se jmenovaly Markéty). Ve 14. století byl u špitálu zřízen hřbitov, užívaný až do 16. století. Od 16. stol. převzal všechny pohřby hřbitov u kostela sv. Václava. Přestože byl kostel sv. Markéty pod patronátem řádu johanitů, konaly se zde utrakvistické (kališnické) bohoslužby, a to až do doby pobělohorské. Velký počet utrakvistů ve městě a poměrný blahobyt na konci 16. století vedly k přestavbě kostela do dnešní velikosti. Byl postaven strakonickými měšťany v roce 1583, stavbu vedl českobudějovický stavitel vlašského původu Vincenc Vogarelli. Kostel byl postaven ve stylu pozdní gotiky s četnými renesančními prvky. Po dokončení stavby zde byl zrušen hřbitov. Roku 1760 vysvětil strahovský opat Gabriel Václav Kašpar nový zvon, který se však v kostele nedochoval. Kostel býval vyzdoben renesančními sgrafity. Na kostelní věži bývala cibulovitá střecha s ochozem a světničkou pro ponocného. Nic z toho se, bohužel, dodnes nedochovalo. V podstatě od počátku trpěl kostel nejen častými záplavami, ale také závažnými statickými poruchami. S těmi se potýká dodnes. V roce 1995 musel být kostel dokonce kvůli havarijnímu stavu ze dne na den uzavřen. Započaly nákladné opravy, zaměřené hlavně na vysušení kostela a vylepšení statiky. Roku 2006 byl po 11-ti letech kostel znovu otevřen.

Zvonařem Mikulášem Prachatickým ulit nový zvon sv. Markéta se znakem města v roce

1565….. A=6
1585….. A=1
1612….. A=4

Kostel sv. Markéty byl jmenován kostelem farním českobudějovickým biskupem Mons. ThDr. Vlastimilem Kročilem, Ph.D. v červenci roku

2006…….B=7
2016…….B=3
2018…….B=9

Kostel svatého Prokopa

Kostel svatého Prokopa je začleněn v areálu strakonického hradu v nejvýchodnější části skalního ostrohu vzniklého nad soutokem Otavy a Volyňky. Středověké dějiny hradu jsou spojeny se šlechtickým rodem Bavorů, kteří přišli do Strakonic kolem r. 1200. Raně gotický kostel byl dokončen na sklonku 13. a počátkem 14. století. Zásluha o dostavbu kostela se přičítá Bavorovi III. (1280/90–1318), který byl podle řádové tradice velkopřevorem. Podoba raně gotického kostela se svými rozměry blížila již kostelu dnešnímu. Roku 1402 se stávají johanité jedinými vlastníky hradu a po zničení řádového sídla v Praze husity roku 1421 se stává strakonický hrad trvalým sídlem generálních převorů (do doby, kdy se konvent natrvalo vrátil do Prahy). Tím získaly Strakonice významné postavení a s ním je spojené i zvelebování kostela. Významné úpravy kostela byly provedeny počátkem 16. století. Byla zaklenuta hlavní loď pozdně gotickou křížovou klenbou o pěti polích s vloženými terakotovými rozetami nad kruchtou a osazeny zvony. V době třicetileté války (1618-1648) hrad i kostel značně utrpěly. Na počátku 18. století bylo současně se stavbou nové velkopřevorské rezidence vybudováno přemostění mezi jejím patrem a chórem kostela. Toto barokní přemostění bylo bohužel odstraněno po změně majitelů hradu v roce 1934. Vnitřní úprava kostela byla dokončena snad až na sklonku 18. století, kdy během josefínských reforem zmizely z kostela náhrobky velkopřevorů. Na začátku 20. století byly renovovány fasády a nově upravován interiér kostela - byl uspořádán podle požadavků liturgických předpisů II. vatikánského koncilu (1962-64). I dnes kostel slouží věřícím a je hojně využíván k bohoslužbám.

Významné úpravy kostela počátkem 16. století byly provedeny zásluhou velkopřevora

Jana z Rožmberka………….. C=1
Oldřicha z Rožmberka….....C=8
Jana ze Švamberka………... C= 5

Konvent se natrvalo vrátil do Prahy roku

1647……..D=6
1694……. D=0
1715……. D=3

Hřbitovní kostel sv. Václava

Kostel se nachází nedaleko vlakového nádraží v areálu strakonického hřbitova. Jedná se, po strakonickém hradu, o druhou nejstarší stavbu ve Strakonicích. Původně gotický kostel byl přestavěn v renesanci a v baroku. Hřbitovní kostel sv. Václava byl založen Bavorem III., který ještě vlastnil také strakonický hrad a panství. Byl založen v letech 1300-1310 ve vesnici Lom, která (když ještě existovala) se nacházela co by kamenem dohodil od Strakonic. Původně sloužil jako farní kostel této obci. Dnes ze vsi Lom kromě kostela nezůstala žádná památka. Duchovní správu nad farností měli kněží johanitského řádu. Kostel měl farní statut. Kostel je jednolodní stavba, zařízení je vesměs barokní ze 17. A 18. Století. Dnes používaný vchod se nachází na severní straně kostela. Štítovou stěnu zdobí znak maltézského řádu. Nejstarší částí je patrně dnešní sakristie (původně kaple) a věž. V roce 1945 byl kostel poškozen náletem a znovu opravován. V 70. letech 20. století došlo k další, částečné rekonstrukci.

Kostel měl farní statut do roku

1765…... E=2
1787…… E=6
1805…… E=0

Kostel Panny Marie Bolestné na Podsrpu

Podnět ke vzniku poutního místa na Podsrpu dal nález památné plastiky Panny Marie, která stávala na strakonickém mostě. V r. 1718 byla stržena povodní a odnesena za město. Její nálezce ji postavil právě na toto místo u svého pole a opatřil přístřeškem. Záhy sem začali putovat mnozí ctitelé Panny Marie hledající její mocnou přímluvu. Pak tady byla postavena kaple, která však svou velikostí poutníkům brzy nestačila, a proto byla v r. 1766 rozšířena. Dnešní barokní kostel s ambitem začal stavět velkopřevor maltézského řádu hrabě Ferdinand Althan v r. 1770. Socha Panny Marie byla slavnostně umístěna na oltáři nového chrámu 9. září 1774. Ještě během výstavby kostela zde byla zřízena samostatná administratura (1772) a v r. 1786 připojením Předních a Zadních Ptákovic, Modlešovic, Hajské a Kapsovy Lhoty, farnost. Jednotný barokní interiér pochází z doby výstavby. V kostele se i dnes slouží pravidelné nedělní bohoslužby a každý rok na Bolestný pátek (pátek před Velkým pátkem) se zde koná pouť.

Původní kaple na místě dnešního kostela byla postavena v roce

1730..… F=1
1743….. F=7
1749….. F=4

Keš se nachází na souřadnicích:

N49°15.ABC E013°55.DEF