Skip to content

Sběr žaludů dubu zimního Cache In Trash Out Event

This cache has been archived.

Geocaching HQ Admin: Thank you for hosting this geocaching event! The date of the event has passed. We automatically archive events after 30 days (60 days for Mega- and Giga-Events). Attendees can still log archived events, log trackables, and share their experiences.

More
Hidden : Sunday, October 14, 2018
Difficulty:
1 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   other (other)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Sběr žaludů dubu zimního


První pozitivní informace je, že aktuálně máme nejvíce lesů v dlouhodobé historii - říká se od Marie Terezie. Historicky lesů přibývá a to z důvodu, že již není potřeba tolik dřeva na spalování a stavění, jako tomu bývalo dříve. Třeba v takovém středověku a následném pozvolném rozvoji průmyslu byla naše země hodně odlesněná. Dřevo se tehdy používalo takřka na vše.

Není to na věky...

Jistě jste si všimli, že v okolí Třebíče lesy začínají vypadat jako po veliké pohromě. Tak jen takové souhrnné info co se to vlastně děje. Problém započal kolem roku 2015, kdy se začalo podstatně měnit klima a z převážně západních větrů se to u nás změnilo na větry jižní (viditelný problém - zaděláno na problémy bylo už dříve). A když už dojdou západní které nosí vláhu tak se vyprší na střeše Vysočiny... Zpočátku se nic moc nedělo, jen tu a tam se objevovaly nějaké ostrůvky problémů, ale na plno to vygradovalo v roce 2017 a poslední těžkou ránu dostaly místní lesy v roce 2018.

Hlavní problémy, které způsobují dnešní stav lesů zhruba i s prioritou:
  • Sucho - 2018 na třebíčsku skoro tři měsíce valně nezapršelo, rok předtím to nebylo o moc lepší. Do toho vítr a větrné smrště - prošlo jich tu několik. Naposledy cca před třemi týdny a mělké smrky navíc oslabené. Obecná příčina je rostoucí průměrná teplota!
  • Kůrovec - je to brouk se kterým si normálně zdravé stromy dokáží slušně poradit, ale stromy bez vláhy ? Navíc se k nám nastěhovaly nové druhy kůrovců ze severu na něž není naše příroda moc připravená. Např. nepřezimují ve stromě, ale v zemi, takže když zlikvidujeme napadené dřevo oni si na jaře klidně zase vyletí a jdou svačit. Mimo jiné kůrovců je asi 120 druhů. Zajímavý údaj je také ten, že z jednoho kubíku napadeného dřeva vyletí cca 200 000 nových kůrovců!
  • Voda a meliorace - tak trochu problém po našich předcích, kteří zmeliorovali opravdu kde co i to co neměli. Tohle bude velký problém, protože voda rychle mizí potrubím, umělými koryty a neudrží se v krajině.
  • Monokultury smrků - je to problém dlouhodobý a dnes už se ví, že smrk není z nejvhodnějších stromů pro nižší polohy. Asi hlavní problém smrku je jeho mělký kořenový systém, který sahá do hloubky cca 0,5 m. Po dlouhotrvajících suchých letech je prostě půda proschlá hlouběji, než dosáhnou kořeny smrků. Dnes, tady u nás ve stínu vysočiny, je to zhruba 1m suché půdy a co na to smrk? HYNE! Zajímavá je obranyschopnost stromů proti kůrovci - defakto jedinou obranou je to na co často nadáváme, když po stromech lezeme a to je SMŮLA. Když se brouk zavrtá do kůry zaleje ho smůla a je po něm. Jenže když je sucho, není voda, není ani smůla - pro strom je totiž tvorba smůly poměrně energeticky náročná činnost a bez vody to prostě nejde.
  • Borovice - proč schnou borovice? Hlavní důvod je stejný, sucho a u nás hlavně podklad. Kolem Třebíče rostou borovice často na kamenité půdě a skalách. Navíc i borovice má svého "lýkožrouta" a ten prevít to u borovic bere od vrchu - začínají schnout vršky a pak postupně celý strom
  • A co listnáče - Listnáče, ale třeba i modřín si s tímhle poradí lépe, prostě omezí na jeden rok listovou plochu - opadají a na jaře vyrazí znovu. Není to samospásné, ale přeci jen to nějaká obrana je. A taky kořenový systém většiny listnáčů je výrazně hlubší. (dokonce i jedle má podstatně hlubší kořenový systém). Listnaté stromy potřebují hodně vláhy hlavně od jara do podzimu - jehličnany celý rok aby udržely jehličí.
  • Vlastníci - problém je i vlastnictví lesů. Jelikož to není souvislý monoblok lesů, ale mozajka složená z lesů ČR, vojenských lesů, církevních lesů a pak obrovského množství malých vlastníků, kteří se mezi tím vším prolínají. Proto dělat jednotné zásahy je velký problém. Čemuž nahrává i problematická komunikace s některými vlastníky lesa.
  • Zákony a lidé - souvisí s předchozím bodem. Náhradní správa - pokud není schopen vlastník zasáhnout. Vládní pomoc - více investic do lesního hospodářství - změna pohledu na správu lesů. Lidé - chybí lidé pro práci v lese = lépe je zaplatit (chybí cca 2000 lidí).


Mapka letošního sucha


Určitě jste si všimli, že smrk není až takový problém, že ten problém je trochu jinde. Tam kde je dostatek spodní vláhy prostě smrky rostou.

A teď co s tím?

Řešení samozřejmě jsou a při troše úvahy nad problémem se nabízí, ale je to běh na dlouhou trať, jelikož stromy rostou pár desítek let.

  • Voda - spravit co se dá - hlavně vrátit krajině schopnost zadržet vodu. Zlikvidovat meliorace, vrátit bažiny a tůňky tam kde byly...
  • Les - změnit skladbu lesa (není to jen o smrku), problematické mohou být i jiné dřeviny a také vhodné podmínky k růstu. Převážně se jedná o navrácení ke smíšeným lesům. A to buď čistě smíšeným nebo alespoň šachovnicově (zhruba 1ha2). Účinný boj proti kůrovci v těch lesích, které ještě máme - lapače, pasti na kůrovce a další opatření. Skladba lesů se změnila od roku 1990 ve prospěch listnatých stromů z 21% na 27%
  • Zákon a pořádek - spolupráce všech vlastníků a institucí, peníze vlastníkům, nová legislativa a operativní práce se dřevem - skladování a stažení části dřeva z trhu, aby na tom menší vlastníci byli schopní profitovat, plus další opatření

Není toho moc, ale je to opravdu běh na dlouho. Více je popsáno na webu: vzajmulesa.cz, je to tam opravdu podrobně.

A teď CITO

Proč sbírat žaludy dubů? Hlavní problém při obnově lesů je mít dostatek sazenic. A sazenice logicky vyrostou ze semen stromů, jichž není dostatek. Jen pro zajímavost na výsadbu smrkového lesa (1ha) potřebujete cca 4000 sazenic smrků. Na výsadbu listnatého lesa potřebujete cca 10 000 sazenic. Takže obnova listnatých stromů je náročnější a jejich údržba také, protože více chutnají zvěři. Je tedy nutné oplocovat. Při standardní situaci se při stoletém cyklu obnovy lesa obnovuje cca 1% plochy lesů ročně. Urychlit se to dá jedině rychlejším kácením a sázením stromů. Stávající stav urychlil to kácení nyní, je ale potřeba zasázet velké množství lesa nového na což padne velké množství sazenic. To je i důvod k této a možná i dalším následným akcím.


Takže co a jak

  • 14.10.2018 - sraz na úvodních souřadnicích - pracovně naladěni
  • akce bude delší od 14:00 do 18:00 takže se na to vybavte - prostě ať to má smysl
  • Něco slíbili i organizátoři - upřesníme
  • CWG budou
     

Additional Hints (Decrypt)

Qboen anynqn n puhg hqryng arpb ceb cevebqh

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)