Skip to content

1938 - C.S.R. Traditional Geocache

This cache has been archived.

PanzerStepan: Archiv

More
Hidden : 8/29/2018
Difficulty:
1.5 out of 5
Terrain:
3.5 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Jedním ze symbolů První republiky se staly hraniční sloupy. Pojďme si povědět něco o jejich vzniku a historii.

 

Úvod

 

Mladá Československá republika neměla od počátku svého vzniku na růžích ustláno. Hned na počátku své existence musela řešit několik územních problémů. Mezi lety 1918 – 1924, kdy se hranice pevně ustálila, probíhala úprava hranic s Polskem, Maďarskem, Rakouskem a Rumunskem. Společně s těmito změnami se čím dál tím více objevovala otázka značení našich hranic. V září 1921 byla zřízena Zvláštní stálá meziministerská komise, která měla za úkol:  „aby veškeré přechody celních silnic přes hranice byly opatřeny přiměřeným sloupem se státním znakem, který by dobře viditelným způsobem naznačoval, kde začíná potažmo končí státní svrchovanost ČSR.

 

Na začátku roku 1923 začalo mapování stávajícího značení na hraničních cestách s našimi sousedy. Situace byla vyhodnocena jako špatná, až velmi špatná, protože se ukázalo, že na většině hraničních cest  chybí jakékoliv označení státní hranice. Celkem bylo takto zmapováno 366 cest. Nyní bylo nutné rozhodnout, které z nich budou opatřeny  hraničním sloupem.

Dne 28. března 1923 zasedla stálá meziministerská komise pro věci hraniční. Přítomni byli zástupci ministerstva obchodu, ministerstva vnitra, ministerstva spravedlnosti, ministerstva železnic, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva školství a národní osvěty, ministerstva národní obrany, ministerstva zemědělství, ministerstva financí a ministerstva veřejných prací.

 Na zasedání bylo dohodnuto, že značení  bude provedeno formou hraničních sloupů, na nichž bude umístěn státní znak. Následně byl řešen materiál, ze kterého mají být sloupy zhotoveny. Jelikož o tom nebylo možné bez podkladů, jak mají sloupy vypadat rozhodnout, bylo schváleno vypsání veřejné soutěže na podobu hraničních sloupů. Podmínky soutěže byly stanoveny zástupci ministerstva veřejných prací a ministerstva školství.

Veřejná soutěž

 

Před samotným vyhlášením soutěže bylo meziministerskou komisí stanoveno, že o výsledcích  rozhodne zvláštní 5. členná porota z uměleckých kruhů. Výběr členů poroty a náklady na soutěž budou v režii ministerstva školství. Zároveň byly definovány některé technické požadavky soutěže.

Výška sloupu – 2,50 metru

Materiál – materiál sloupu nebyl striktně předepsán. Požadována byla ale odolnost materiálu proti povětrnostním vlivům a tedy co nejdelší životnost. Malý státní znak měl mít formu železného či litinového odlitku, nebo měl být namalován.

Výrobní proces – Neurčen

Výrobní cena – Přiměřená, s poukazem na sériovou výrobu

Znění požadovaného nápisu –ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA

Na začátku roku 1924 byla veřejná soutěž vypsána.  Ceny byly stanoveny následovně.

I.Cena………………………..3000 Kč

II.Cena………………………..2000 Kč

III.Cena………………………..1000 Kč

Ministerstvo školství si také vymínilo, že kromě prvních tří míst může za cenu 800 Kč  zakoupit jakýkoli soutěžní návrh, který nebyl poctěn cenou. U návrhů oceněných nebo zakoupených nabývalo ministerstvo výhradních autorských a reprodukčních práv.

Celkem se soutěže zúčastnilo úctyhodných 97 návrhů. Komise zasedala 26.února 1924 dopoledne. V prvním kole bylo vyřazeno 77 návrhů. V kole druhém dalších 11 návrhů  a v kole třetím 4 návrhy. V posledním finálovém kole zůstaly návrhy pod označením Vlajka, Skizsa, Litina, Č.S.R. a Praha.

Po delší poradě se porota usnesla udělit ceny projektům, které nejlépe vyhovovaly po stránce účelnosti a snadnosti hromadného provedení. První cena byla udělena návrhu Skizsa, druhou cenu obdržel návrh Litina a třetí cenu návrh Vlajka. Dále bylo porotou navrženo, aby byly odkoupeny návrhy Praha, Č.S.R., Boží dar a Motiv statní vlajka.

Kdo by myslel, že tímto výběr hraničního sloupu skončil, ten by se mýlil. Již 16. dubna 1924 zasedla meziministerská komise, která měla definitivně rozhodnout, který z návrhů bude použit. Výsledek byl poněkud nečekaný. Místo vyhlášení definitivního vítěze bylo rozhodnuto, že hraniční sloupy by bylo lepší umístit kolmo k ose silnice a tudíž by se mělo jednat o sloup oboustranný.  Většina vítězných návrhů byla ale navržena pro rovnoběžné umístění s osou komunikace. Jelikož ale jeden ze zakoupených návrhů nové zadání splňoval, bylo rozhodnuto, že nová soutěž se vypisovat nebude. Novým vítězem byl tedy vybrán návrh s označením Č.S.R.

Autorem návrhu byly arch. Josef Havlíček a sochař Bedřich Stefan.

 

Realizace vítězného návrhu

 

Po výběru podoby nového hraničního sloupu bylo zapotřebí vyřešit  materiál na jeho výrobu a celkový počet kusů.  Nakonec padla volba na taženou plechovou trubku o stěně tloušťky 5mm. Jelikož bylo nakonec rozhodnuto sloupy umístit pouze na celní přechody, kterých bylo v republice přibližně 200, bylo rozhodnuto objednat 250 kusů hraničních sloupů, včetně malých státních znaků zhotovených z litiny. Navíc bylo objednáno 100ks náhradních státních znaků. Cena jednoho sloupu  včetně  státních znaků byla určena na 1250 Kč. Sloupy byly objednány u Státní prodejny báňských potřeb sídlící v Praze na Smíchově. Výrobcem byly Státní železárny v Podbrezové. Zajímavostí je , že v ceně byla započtena jak doprava na nejbližší železniční stanici, tak i uskladnění náhradních sloupů a znaků v areálu železáren, do doby než je bude potřeba použít.

Zhotovené hraniční sloupy byly v železárnách opatřeny pouze miniovým nátěrem. Bylo tedy nutné vybrat dodavatele barev pro nátěr ve státních barvách. Nakonec byla vybrána. Výměry natíraných ploch ve státních barvách byly následující.

červená………………………..1,10 m2

bílá……………………….........1,10 m2

modrá………………………....0,40 m2

Nakonec byla jako dodavatel vybrána firma Vaníček a Malec z Prahy. Jejich speciální barva Malva měla zajistit stálobarevnost a vydrž barev na hraničních sloupech po mnoho let.  Počáteční problémy s krytí  a barevností této barvy byly odstraněny a mohlo se přistoupit k umisťování hraničních sloupů přímo do terénu. Sloupy se ale barvily až po osazení na místě.  Pouze státní znaky byly dodávané již nabarvené, ve smaltovaných barvách.

 

Umístění

 

„Sloupy budou umístěny na československém území v bezprostřední blízkosti hranice, nanejvýše 5m od této vzdáleny, na kraji silničního tělesa  a sice na levé straně při směru jízdy z vnitrozemí ku hranici, a to tak, aby malé státní znaky umístěné na sloupech byly kolmo na osu komunikace.

Povšechně pak jest dbáti na to, aby situování sloupu bylo provedeno tak, aby viditelnost téhož v obou směrech podél komunikace nebyla nižádným způsobem omezována.

Při pohraničních mostech jest sloupy umístiti na téže straně bezprostředně před vstupem na most.

Tam, kde hraniční linie jde středem cesty jest sloup umístiti v mezích naznačené vzdálenosti od místa, kde hraniční linie vstupuje do společné komunikace.“

 

Zánik a znovuzrození

 

Do konce roku 1927 bylo osazeno 215 hraničních sloupů. Spolu se zřizováním nových celních cest byly tyto následně osazeny sloupy z rezervy umístěné v železárnách v Podbrezové.  Sloupy byly pravidelně kontrolovány. Pokud bylo zjištěno poškození  nebo špatný stav barvy, byly sloupy opraveny.

Se zhoršením mezinárodní situace se sloupy zejména v německé, ale i rakouském a maďarském pohraničí stávaly terčem vandalů. Trpěly hlavně křehké litinové znaky. Velmi známé jsou fotky německých vojáků  při povalování československých hraničních sloupů. Všechny připomínky národní identity musely být odstraněny.

 

I přes to se několika sloupů zachránilo a přečkaly až do devadesátých let. Jednalo se převážně o sloupy umístěné na Slovensku a Podkarpatské Rusy.  Bohužel do dnešních dnů se podařilo zachovat jen mizivé procento těchto němých svědků slávy naší republiky. Ale těch několik sloupů zažívá opět okamžiky slávy, kdy jsou díky nadšení amatérských nadšenců znovu oživovány. Příkladem může být obnovení sloupu na bývalém hraničním přechodu v zaniklé obci Mohelnice (Müglitz) - osada obce Fojtovice, okr. Teplice. Sloup neměl samozřejmě státní znaky, jinak byl ale zachován ve velmi dobré kondici. V roce 2008 byl hraniční sloup rekonstruován, osazen novými znaky, které dodala mladoboleslavská jednota ČsOL. Slavnostní odhalení hraničního sloupu proběhlo 6. června 2008.

 

O keši

Na jednu fiktivní hranici se dostanete i při odlovu této keše. Dávejte pozor ať při odlovu nezapadnete do bahna. Haldina bahna se liší podle roční doby a intenzity zalévání zemědělců. Sundejte sloupu čepičku a po zmáčknutí horní strany kešky, sama vyskočí.

Nepoužívejte sílu, vše jde lehce !!!!

 

Additional Hints (Decrypt)

Ilhmvwgr prfgh bq uyniav fvyavpr. An oeruh fgebhul. Fhaqrwgr fybhch prcvpxh n cb mzápxahgí ubeaí fgenal xršxl, fnzn ilfxbpí. Arcbhžíirwgr fíyh, išr wqr yrupr !!!!

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)