Tato jednoduchá mysterka plynule navazuje na okruh z tradiček. Doufám, že jste si zaznamenali bonusová čísla a jistě, než Vám přinesli občerstvení na stůl, tak máte vyluštěno.
Doufám, že se vesničky líbily a máte krásný zážitek. Taky jsem mohl připomenout, že v těchto končinách při troše štěstí můžete narazit na čerstvě zoraném a srovnaném poli na Vltavíny.
Vltavín je označení pro tektit, který se nachází v okolí řeky Vltavy.
Roku 1787 přednesl profesor Karlovy univerzity doktor Josef Mayer zprávu o zajímavém objevu nedaleko Týna nad Vltavou. Z tohoto panství pocházelo několik přírodních skel, o kterých se ale pan profesor domníval, že se nejspíš jedná o chryzolity sopečného původu. Brzy se však poznalo, že se jedná o jiný zvláštní materiál a podle německého názvu Týna nad Vltavou "Moldauthein" je kustod sbírek Národního muzea v Praze Franz Xaver Maxmilian Zippe od roku 1836 nazýval moldavity. Český ekvivalent vltavín se objevil o více než 50 let později, v době Jubilejní zemské výstavy roku 1891. Ve 20. století pak byly zařazeny do skupiny tektitů, přičemž až ve 2. polovině 20. stol. byl definitivně prokázán způsob jejich vzniku.
Hlavní oblastí nalezišť vltavínů je horní povodí Vltavy, a to zejména pás lokalit mezi Prachaticemi a Trhovými Sviny. Vltavíny nalezené na Moravě (převážně ve střední oblasti toku řeky Jihlavy) se někdy nazývají moravity. Další méně významné lokality byly objeveny v Chebské pánvi, v okolí Drážďan i v sousedním Rakousku. Přibližně 100 let po popsání českých vltavínů byly popsány nálezy vltavínů na Moravě.
Podobná přírodní skla (tektity) se nacházejí ještě na třech místech na světě, ale jen vltavíny jsou z této skupiny průhledné a jasně zelené a tedy použitelné jako šperkové kameny ("drahokamy")
Teorie vzniku
Podle nejpravděpodobnější teorie vznikly vltavíny společně se vznikem Rieského kráteru, který nalezneme mezi Norimberkem, Stuttgartem a Mnichovem ve kterém se nachází středověké městečko Nördlingen. Celý kráter má oválný tvar připomínající šestiúhelník se zaoblenými tvary. Středem Rieského kráteru prochází Švábská tektonická linie, která je v jeho západní části velmi dobře patrná. Průměr kráteru je 24 kilometrů. Odhaduje se, že Rieský meteorit měřil v průměru asi 1 kilometr. Podobně jako u jiných míst dopadu není tento kráter v okolí jediný (36 kilometrů na jihozápad se nalézá Steinheimský kráter o průměru 3,8 kilometru, což svědčí rozpadu jednoho tělesa při průletu atmosférou na dvě, případně o vlétnutí dvou těles do atmosféry).
V bezprostřední době po dopadu patrně byla celá oblast Čech pokryta vltavíny.
A jak najdete souřadnice?
N 48°54.(A+D)(E)(C-A-F) E 014°24.(C+B)(D)(A-F)
Cestou na Vás v letních měsících čeká ještě malé občerstvení a smočení v řece U Rybů.