Územní vývoj na moravsko-slezském pomezí
Vztah Slezska a Moravy mezi sebou i k České koruně se pohyboval mezi přímým podřízením (přemyslovské úděly), až po krátkodobé personální oddělením od Čech v období po Česko-uherských válkách. Od roku 1850 se stává rakouské Slezsko jednou z korunních zemí čímž získává až do roku 1918 rovnoprávné právní postavení s Čechami i Moravou. Země Slezská zanikla roku 1928 sloučením do země Moravskoslezské.
Po druhé světové válce fungovala do roku 1949 Slezská expozitura země Moravskoslezské, poslední útvar samosprávy který Slezsko reflektoval. Hranici Slezska v některých úsecích chybí přirozené geografické vymezení, na mnoha místech kopírovala komplikované hranice panství, uvnitř Slezska existovala dokonce celá řada moravských enkláv.
Jako zemská hranice přestala moravsko-slezská hranice existovat k 1. prosinci 1928, kdy bylo České Slezsko kvůli své malé velikosti a omezení vlivu zdejší početné německé menšiny spojeno s Moravou do Země Moravskoslezské. V dnešních mapách hranice chybí.
Trojmezí, na němž se stýká současná česko-polská státní hranice s bývalou hranicí moravsko-slezskou, se nachází v Rychlebských horách kousek západně od vrcholu Smrk (1125 m, Fichtlich). Dále vedla po hlavním hřebeni Hrubého Jeseníku, tj. přes Šerák (1351 m, Hochschaar) a Keprník (1423, Köpernik Glaser) do Červenohorského sedla, dále na a Praděd (1491 m, Altvater) na Vysokou holi(1464 m, Hohe Haide).
Hranice Karlova a Malé Morávky = Hranice Moravy a Slezska
Z Vysoké hole sestupovala hranice Moravy a Slezska k prameni řeky Moravice (Mohra), po níž běžela na jihovýchod, přičemž oddělovala Karlov pod Pradědem (na moravské straně) od Malé Morávky (na slezské straně). Na břehu Moravice, kde je umístěna keška jste tedy ve Slezsku, a směrem na Praděd vede „Slezská cesta“ a na ní je modrá turistická cesta, na protějším břehu je Morava a proto se cesta na protějším břehu nazývá „Moravská cesta“.
A kam moravsko-slezská hranice pokračovala?
Po toku řeky pokračovala hranice až k Dolní Moravici, kde proti ústí Jeleního (Mlýnského) potoka Moravici opouštěla. Hranice pak běžela po hřebeni až k Malé Štáhli, východně od Václavova u Bruntálu překračovala Kočovský potok a běžela až k Důlnímu potoku. Po něm chvíli běžela k východu, pak tím směrem dál až ke Kočovu, kde rozdělovala dnešní Moravskoslezský Kočov na Moravský a Slezský Kočov. Po toku Moravice (nyní středem vodní nádrže Slezská Harta) pak pokračovala až ke Slezské Hartě.