PLYNÁRENSTVÍ A SVÍTIPLYN V JAVORNÍKU
O plynárenství jako průmyslovém oboru můžeme mluvit od 19. století, kdy se začínají stavět lokální karbonizační plynárny vyrábějící svítiplyn odplyňováním černého uhlí pro účely veřejného osvětlení. Od poloviny 19. století se svítiplyn využíval i pro jiné než osvětlovací účely
(např. vytápění, vaření). Ke konci 20. let 20. století se uvádí v českých zemích 77 plynáren. Mezi ně patří i městská plynárna v Javorníku, které se město dočkalo roku 1907.
Plynárna, jejíž stavbu projektoval stavitel Alois Utner, byla postavena na okraji města u nádraží. Technické zařízení a plynové vedení zajišťovala firma Ing. Georg Rumpel z Teplic. Plynárna nebyla nijak velká, k obsluze pecí postačovali v jedné směně tři muži. Zásoby plynu se uchovávaly v plynojemu. Roční výroba plynu se pohybovala kolem 120 000 m3. K plynárně patřil i třípokojový byt pro vedoucího provozu, jímž byl od počátků plynárny po minimálně patnáct let Josef Brauner. Kolem roku 1921 se postupně rozšiřuje plynová síť nejen pro účely veřejného osvětlení, ale dochází i k napojení domů na ni. Plynárna fungovala až do 70. let 20. století.
Dnešní pohled na okolí bývalé plynárny
Dnes se zde nachází zemědělský podnik firmy Navos. Místo připomínají pouze staré koleje, po kterých kdysi přijížděly vagóny.
Nejbližší plynárenské muzeum můžete navštívit v nedalekém Paczkowě v Polsku.
http://www.mestojavornik.cz/turistika/turisticke-zajimavosti/polska-turistika/plynarenske-muzeum-paczkow/
Se zásobováním plynem jsou úzce spojeny i vodovody a kanalizace.
V Javorníku za správné fungování vodovodní sítě stejně jako za chod plynárny zodpovídal Josef Brauner. Vodovod a plynové vedení se budovaly přibližně ve stejné době, tedy v prvních dvou desetiletích 20. století a byly pokládány vedle sebe. Vodárna existovala od roku 1901 v Javorníku na Jánském Vrchu, kde se shromažďovala voda z pramenů naražených v biskupských lesích. Samotná vodárna by všechnu vody pojmout nezvládla, proto se její hlavní část zadržovala v hlavní zásobárně vody zbudované na toku Račího potoka v horní části Račího údolí. Z vodárny na Jánském Vrchu pak byla voda do města přiváděna samospádem. Vodárna dodnes plní svou funkci.
O napojení města na kanalizaci bylo rozhodnuto v březnu 1925. Podobně jako v případě plynového vedení se na položení vodovodu i kanalizace podílela firma Georg Rumpel. Odpadní voda byla nejprve sváděna přímo do potoka, později byl vybudován systém čistících šachet, které před vypuštěním odpadní vody do vodního toku nečistoty poněkud vyfiltrovaly. Vodovod i kanalizace byly zavedeny nejprve v centru města a postupně se spolu s množícími se žádostmi občanů o napojení svých domů rozšiřují směrem do katastru Javorníku-Vsi a dalších částí města.
INFORMACE KE KEŠULI:
Po příjezdu ke vlakovému nádraží zaparkujte auto, počkejte až odjede motorový vůz 810 (vlak) a přejděte koleje na druhou stranu. Dále následujte kompas. Keš je bez problému odlovitelna - dbejte osobní bezpečností!!!
Zákaz vstupování za prostory oploceného soukromého pozemku !!!
Zdroj informaci:
Proměny Javornicka v období industrializace českých zemí (1800 – 1930)
Autorka: Radka Stružková
15. 2. 2019 - keš byla obnovena po odcizení.