bl. Metoděj Dominik Trčka
Blahoslavený Metoděj Dominik Trčka C.Ss.R. (6. červenec 1886, Frýdlant nad Ostravicí - 23. březen 1959, Leopoldov) byl katolický kněz, řeholník a mučedník, oběť komunistického pronásledování katolické církve v Československu.
Narodil se 6.7. 1886 jako sedmé dítě v rodině Tomáše a Trčky a Františky Štěrbové. Nejprve navštěvoval místní školu ve Frýdlantě a pak v Místku. Šestou třídu gymnázia končil v letech 1902/03 na soukromém gymnáziu redemptoristů v Července. V roce 1902 požádal o přijetí do tohoto řádu, v srpnu roku 1904 složil řeholní sliby a v červenci roku 1910 se stal knězem. Do roku 1919 misijně působil v Čechách a na Moravě (Praha, Svatá Hora, Plzeň a Brno). Během první světové války se staral o utečence z východu a Balkánu.
V roce 1919 z pověření svých nadřízených přijal byzantský obřad a po krátkém zaučení ve Lvově začal působit mezi řeckokatolickými věřícími na východním Slovensku. Plnil zde misijní a farní úkoly, zakládal kláštery redemptoristů a přijal řeholní jméno Metoděj. Nějakou dobu byl představeným klášterů ve Stropkově a Michalovcích. V roce 1935 byl jmenován apoštolským visitátorem sester basiliánek v Prešově a Užghorodu a krátce poté viceprovinciálem nově zřízené slovenské provincie redemtoristů.
V roce 1949 komunistická vláda násilně zrušila michalovskou provincii redemtoristů a o rok později násilně zabrala kláštery na území celého Československa a řeholníky odvezla do koncentračních táborů. V roce 1952 byl Trčka obviněn ze spolupráce s biskupem Gojdičem a 21. dubna byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen na 12 let za „špionáž" a pokus o útěk za hranice. Byl vězněn v Ilavě, Mírově a nakonec v Leopoldově.
Tragickými se pro něj staly Vánoce v roce 1958. V tomto posvátném čase lásky a pokoje si zpíval koledu, při zpívání ho však slyšel dozorce. Hned ho nahlásil představeným a otec Metoděj, protože zpívaní bylo ve vězení zakázané, tak putoval do korekce. Dostal zápal plic a vysoké horečky. Přivolaný lékař konstatoval, že je potřebné převést ho do nemocnice, lékař je upozornil, že berou na sebe zodpovědnost za jeho stav, dokud nebude léčen v nemocnici. Až na další den otce Metoděje přemístili, ale ne do nemocnice, ale jen do samotky s dřevěnou podlahou. Vězeň mohl dostat i dvě deky. To však pro otce Metoděje nemělo velký význam. Podle očitých svědků do cely přišel už jen umřít. Zemřel 23. března 1959 a byl hned na druhý den po smrti pochovaný na vězeňském hřbitově. Rodina se v dubnu 1959 pokoušela převést jeho tělesné ostatky do rodného Frýdlantu, ale tehdejší úřady jim dělaly potíže a nakonec se jim to nepodařilo. Až po obnovení činnosti řeckokatolické církve v roce 1968 mohli redemptoristé požádat o převezení tělesných pozůstatků otce Trčky z leopoldovského vězeňského hřbitova do Michalovec.
Lékař, který otce Metoděje v Leopoldově ošetřoval, ve svém svědectví vzpomíná, že když se omlouval otci Metodějovi, že mu nemohl pomoct, ten mu odpověděl, že se na nikoho nezlobí a že všem odpouští. Podle tohoto lékaře to bylo velké svědectví víry, že i v takovémto momentě, když věděl, že je v nebezpečí smrti, odpustil. Redemptorista otec Metoděj je zářivým příkladem víry v Ježíše Krista, co potvrdil svým životem a mučednickou smrtí. Církev uznala jeho svědectví víry a koncem dubna 2001 uznala za mučedníka. Svatý Otec Jan Pavel II. jej jej společně řeckokatolickým biskupem Pavlem Petrem Gojdičem v neděli 4. listopadu 2001 v Římě vyhlásil blahoslaveným.
Katolická církev si Metoděje Dominika Trčku připomíná 25. srpna
