Rozvodí.
V těchto místech se dešťová voda rozlévá dvěma směry. Na západ odtéká do Chotovinského potoka, který směřuje k Táboru. Od Kozího hrádku pak pokračuje jako Kozský potok přes Sezimovo Ústí a vlévá se do řeky Lužnice. Ta následně vtéká do Vltavy. Voda, která se vydá směrem východním, stéká do Novoveského potoka. Ten ústí do říčky Blanice v Mladé Vožici. Blanice poblíž Českého Šternberka vtéká do Sázavy. Později se Sázava u Davle setká s Vltavou. Tam se také obě vody, které se rozdělily v místech úkrytu kešky, zase spojí.
Z místa, kde stojíte, uvidíte severním směrem kopec Mezivrata s vysílačem. Od něj vpravo se pak na obzoru vypíná bájná hora Blaník.
Při přecházení silnice dávejte pozor na projíždějící auta. Je tu špatně přehledná zatáčka s horizontem.
Ještě něco k pomníčku, který stojí poblíž. Naleznete ho u silnice na pravé hraně pole, západním směrem, asi 150 metrů od kešky.
5. května 1945 projížděli po hlavní silnici od Mladé Vožice směrem na Miličín Němci. Do Nové Vsi zabloudila tříčlenná posádka, která měla s sebou polní kuchyni. Hlavní osobou v Nové Vsi byl největší statkář Matoušek. Místní chlapi vojáky zastavili, odzbrojili a zavřeli je přes noc do nějaké místnosti. Ráno se chlapi domluvili, že je konec války, a že je pustí. Dali jim civil a uniformy tady nechali. Jenže to byli ortodoxní esesáci a v okamžiku, kdy se vrátili na velitelství, nasadili na Novou Ves jednotku: dvě nákladní auta plná esesáků s plnou zbrojí a kulomety. Šestého května ve dvě hodiny po obědě přijeli. Jak se začalo střílet, bylo jasné, že je zle. Němci nařídili, že všichni muži musí nastoupit na náves a ženy s dětmi nahnali do kostela. Chlapi stáli všichni vyrovnaní před kulometem a čekalo se, co bude.Odnesl to tajemník Václav Růžička, kterého příkladně na návsi zmlátili, odvedli dolů k potoku a zastřelili. Druhý byl řídící učitel v miličínské škole Václav Pavlík. Zastřelili ho na mezi u hřbitova. Některé chlapy pak náklaďák odvážel na SS velitelství do Votic. Cestou se pokusili uprchnout.Za Horní Stříteží dva z nich seskočili z auta. Josefa Matouška, zastřelili na útěku. Za ním pak seskočil ještě Karel Dvořák. Toho nezastřelili, ale zasáhla ho dávka z kulometu. Měl popálená záda, jak kulky prošly kůží. Ale přežil. Toto je výňatek z vyprávění Stanislava Touška.
Celý text najdete na https://taborsky.denik.cz/zpravy_region/stacilo-par-dni-aby-nova-ves-dopadla-jako-lidice.html