Kappa je japonský vodník, které nejvíce obývá západní část Japonska a Kjúšú. Kappa v překladu znamená „říční dítě“. Někdy je označovano jako Kawataró „říční kluk“ nebo jako Kawako též „říční dítě“.
Obývá řeky, rybníky a jiné vodní toky. Připomíná malou bytost, která je vysoká asi 70-80cm. Kůže je žlutozelená. Vypadá jako želva s opičí tváří a žabíma nohama. Končetiny jsou zakončené dlouhými drápy. Na hlavě jim rostou červené nebo modročervené vlasy, ale hlavně je pro ně typická mělká, asi 3cm hluboká, prohlubeň na vrcholku hlavy. V této prohlubni mají kappové vodu, a když vyjdou ven na souš, právě tato voda jim dodává sílu. V některých příbězích je proto lidé přemohli tak, že je zdvořile, podle japonské způsobu, pozdravili hlubokou úklonou. Když chtěl kappa pozdrav opětovat, všechna voda mu vytekla a byl připraven o veškerou svou sílu.
Kappa je obvykle vnímáný jako rozpustilý výtržník nebo podvodník. Jeho žertíky mohou být relativně nevinné, častěji však vystupuje jako ten, kdo topí lidi a zvířata (nejčastěji krávy a koně), unáší děti a dokonce znásilňuje ženy. Neštítí se ani jíst lidské maso. Oblíbenou pochoutkou jsou pak játra a střeva, která zapíjí jak jinak než krví. Největší delikatesou je pro kappu jakási malá kulička masa, tzv. širikodama. Nejčastěji se uvádí, že je to zhmotnělá duše, která se překvapivě nachází v konečníku. Když není po ruce žádný člověk ani zvíře, pochutnává si vodník na okurkách, případně baklažánech a melounech. Pokud věnujete tomuto tvorovi okurku s vyrytým jménem vaší rodiny či jiných milovaných osob, je zde velká pravděpodobnost, že budou před jeho útoky nějakou dobu chráněni. Některé matky dokonce házely do vody okurky vždy, než se šly jejich děti koupat, aby je tak ochránily před útokem kappi.
Přesto i dnes můžeme v některých japonských městech a vesnicích narazit na cedule varující před výskytem kappy v blízkých vodách.
