Tato keš nás zavede do života pilných hmyzích pracovnic, a to včel.
Včely fascinují člověka od chvíle, kdy se začaly psát dějiny lidstva, ale existují mnohem déle.
Lidé si včel odjakživa vážili, protože jim poskytovaly med. Mimořádný význam velmi brzy získaly také další přírodní látky - vosk, propolis, jed. Spořádané soužití včel je obdivuhodné jako pravidelné geometrické vzory jejich plástů. Pro moderního člověka jsou včely indikátorem stavu našeho životního prostředí a svědkem soužití člověka a přírody.
Všechny kultury znající tyto živočichy vždy považovaly včely za symbol pozitivních a užitečných vlastností, jako je harmonie, píle a nesobeckost.
Zdroj: TAUTZ, Jürgen. Fenomenální včely: biologie včelstva jako superorganismus
Včely
Včely jsou nedílnou součástí krajiny a jsou jedním z hlavních opylovačů. Pomáhají nám opylovat pole, louky, sady atd. Bez opylování včel by nemohlo dojít k rozmnožování květin a stromů.
Jak to v úle vlastně chodí?
Včelstvo má matriarchální společnost. Je to jeden velký organismus, kde vůdčí postavení má matka, ale nemá rozhodující právo. O všem rozhodují dělnice. Dalo by se říci, že matka stmeluje včelstvo svým feromonem a klade tisíce vajíček. Vývoj včely je od nakladeného vajíčka, přes larvu, nymfu a kuklu. Z kukly se líhne dospělý jedinec. Dělnice se líhnou po 21. dnu, nové matky po 16. dnu a trubci po 24. dnu.
Matka se dožívá v průměru 4 roky.
Dělnice za svůj život projdou téměř všemi pracovními úkoly včelstva, až ke konci života (cca 30 dní) teprve donáší z rostlin nektar a pyl. Z nektaru se vyrábí med. Pyl slouží pouze jako potrava pro včely a plod (larvy).
Včely se rozmnožují rojením.
Když včelám vezmeme na zimu med, je třeba je před zimou uměle dokrmovat, aby ji přežily.