Toto je moje druhá keš. Postupně bude vznikat série věnována umělcům a jejich nejvýznamějším obrazům. Těšte se :)
O keši: keš otvírejte prosím za konec, kde je logo geocachingu, děkuji.
KEŠ VRACEJTE NA STEJNÉ MÍSTO, ODKUD JSTE JI VZALI A DOBŘE OPĚT SKRYJTE!
Vybrala jsem dalšího ze svých oblíbených umělců tentokrát z období Gotiky. Jedná se o Mistra Třeboňského oltáře a jeho Třeboňský oltář, který se skládá ze tří oboustranně malovaných křídel. Tři obrazy z přední strany a tři ze zadní strany oltáře. Známější jsou ty na přední straně a ty jsou: Kristus na hoře Olivetské, Kladení Krista do hrobu a Zmrtvýchvstání Krista. Na zadní straně jsou vyobrazeny světci, světice a apoštolové.
Mistr Třeboňského oltáře je označení pro významného gotického malíře pozdního 14. století. Jmenuje se podle jeho stěžejního díla. Tato doba je doba anonymních umělců, proto jsou mistři pojmenováni podle jejich nejznámějších děl. Jediného z českých gotických umělců, kterého známe jménem, je mistr Theodorik (obrazy v kapli sv. Kříže na Karlštejně – známé z filmu Noc na Karlštejně). Právě na Mistra Theodorika navazuje, a je možné, že pracoval v jeho dílně.
Mistr Třeboňského oltáře je ze všech našich umělců v české gotice nejněžnější a nejkrásnější – stal se představitelem tzv. krásného slohu – nový ideál štíhlé figury s příznačnou lyrikou tváří, gest a postojů.
Mistr stylizoval značně protažené a esovitě prohnuté postavy v jemných tenkých oděvech pastelových barev na pozadí labyrintu skalnaté krajiny. Postavy mají líbezné obličeje a klidné výrazy.
Třeboňský oltář je jedním z nejvýznamnějších děl evropské gotické deskové malby. Zachovala se tři oboustranně malovaná křídla. Byl původně určen pro augustiniánský kostel sv. Jiljí v Třeboni a nyní je součástí sbírky vystavené ve stálé expozici starého umění Národní galerie v Praze.
Kompozice všech desek cyklu je založena na výrazné diagonále směřující k centrální části oltáře. Prohloubený prostor není budován podle optických zákonů, ale dojem hloubky vyvolávají diagonálně vložené hmoty skalisek nebo sarkofágu. Perspektiva, jakou známe dnes totiž byla ve středověku potlačena. Začalo se jí hojně vyžívat až v renesanci.
Prohlubování barevného tónu dosahuje postupným kladením lazurních vrstev. Malíř opustil lineární kresebný styl a užívá měkké barevné valéry a šerosvitnou malbu, ve které rozptýlené světlo, dopadající odněkud shora, sjednocuje obraz a působí spíše jako princip než přírodní fenomén. Užitím šerosvitu dosahuje potlačení obrysové linie, odhmotnění figury Krista a její odpoutání od prostoru obrazu. Ve Zmrtvýchvstání jako jeden z prvních malířů znázornil vržený stín, který se také předtím na obrazech nevyskytoval. Dalším z umělců, kde je stín dobře patrný je Mistr Litoměřického oltáře.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/T%C5%99ebo%C5%88sk%C3%BD_olt%C3%A1%C5%99
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mistr_T%C5%99ebo%C5%88sk%C3%A9ho_olt%C3%A1%C5%99e