Kaňon Labe

Řeka Labe vytvořila svou erozní činností v křídových sedimentech mezi Děčínem a Hřenskem až 300 m hluboký kaňon − nejmohutnější pískovcový kaňon v Evropě − a v jeho spodní částí odkryla staré krystalinické podloží. Kaňon Labe představuje stanoviště pro řadu ohrožených, chráněných a vzácných druhů. Na štěrkopískových náplavech řeky se dosud vyskytuje drobnokvět pobřežní (poslední naleziště v ČR, kriticky ohrožený druh), na labské břehy se po mnoha desetiletích vrátil bobr evropský (kriticky ohrožený druh). V kaňonu hnízdí mj. sokol stěhovavý, výr velký, moudivláček lužní a pisík obecný.

Pískovec tvoří mnoho různých útvarů, ty můžeme dělit na vhloubené a vypouklé. Mezi vypuklé můžeme zařadit skalní věže, pyramidy, sloupy, hřiby, římsy, terasy. K vhloubeným patří naopak převisy, okna, tunely, jeskyně, skalní brány, či voštiny. Ty to drobné a střední tvary mohou být součástí většího komplexu skal, nazývaných skalní město, skalní stěny, či stolová hora, podle míry přeměny.

Ve zdejších pískovcích nalezneme také mnoho tzv. pseudokrasových jeskyní. Jaký je jejich rozdíl oproti klasickým krasovým jeskyním, které známe například z Moravského krasu? Rozdíl je hlavně ve vzniku. Kras vzniká hlavně ve vápencích a jiných dobře rozpustných horninách, kdežto pseudokras nikoli. V pseudokrasových útvarech také neprobíhá srážení minerálů, takže se zde nesetkáme s krápníkovou výzdobou, jako v krasu.

Zejména na pravém břehu Labe se zachovaly rozsáhlé porosty přirozených lesů, od lužního lesa na březích přes bučiny na svazích kaňonu po reliktní bory na hranách pískovcových stěn. Unikátní krajinářská hodnota území je patrná zejména z vyhlídek nad kaňonem (Belvedér u Labské Stráně, Růžový hřeben).

Kaňonem prochází mezinárodní železnice a silnice. Údolí Labe je v těchto místech také významnou migrační cestou - k nám jím vstupuje řada druhů živočichů a rostlin a naopak opačným směrem se organismy z české kotliny šíří na sever. Jediná přímá spojnice mezi Severoněmeckou nížinou a českou kotlinou je biokoridorem prvního řádu, srovnatelným např. se Železnými vraty na Dunaji.

Archeologické nálezy ukazují, že oblast nebyla jen neprostupným hvozdem, ale také “dálnicí pravěkých a historických kultur”.

Zajímavou oblastí projíždějí výletní lodě z Děčína do Hřenska a po pravém břehu vede silnice směřující na hraniční přechod přes Hřensko do Německa. Oblast protíná síť značených turistických tras. Nejhezčí pohledy na kaňon nabízejí skalní vyhlídky, které ho obklopují.

Od roku 2010 je toto území národní přírodní rezervací, kterou spravuje CHKO Labské pískovce.

Růžová vyhlídka je jednou z nejpěknějších vyhlídek na Kaňon Labe, proto jsem se rozhodl tuto EC umístit právě sem. Doufám, že se vám zde bude líbit stejně jako mně a že se třeba i něco málo o tomto krásném místě dozvíte.

Odpovědi posílejte posílejte do mailu přes profil, poté můžete logovat. V případě nějakých problémů či výhrad se ozvu.

1) Jaký typ pískovců můžeme najít ve zdejších skalních masivech? (infotabule)

2) Jak vznikly místní pseudokrasové jeskyně a kolik takových jeskyní se zde nachází? (infotabule)

3) Jak se liší kras a pseudokras? (listing)

4) Jaké pískovcové tvary vidíte z vyhlídky, uveďte alespoň 4. Výsledkem jaké činnosti jsou? (na místě, pomůže vám listing, infotabule)

5) Odhadněte vyšku a šířku Kaňonu z vyhlídky. (na místě)