Hannibal
Hannibal Barkas ( 247 př. n.l. Kartágo - 183 př.n.l. - Lybissa, Bithýnie) byl kartáginský generál, straég a taktik. Žil v období převratných změn ve středomořském světě, během nichž získali Římané převahu nad takovými mocnostmi, jakými byly Kartágo, Makedonie, Surakusy a seleukovská říše.
Jednalo se o bezesporu nejproslulejšího vojáka v dějinách Kartága. Jedním z jeho nejslavnějších činů byl pochod jeho armády (včetně válečných slonů) z Ibérie přes Pyreneje, jižní Galii a Alpy až na sever Apeninského poloostrova v době na počátku druhé punské války. Po vpádu na Apeninský poloostrov rozdrtil několik římských armád v sérii bitev, z nichž nejvýznamnější jsou jeho vítězství Přímého útoku na udatně bráněný Řím se však neodvážil, patrně kvůli chybějícím obléhacím strojům a nedostatečnému zásobování.
Dalších více než deset let pokračoval ve válce v Itálii, přičemž neprohrál jediné větší střetnutí, nicméně nebyl schopen dosáhnout vítězného završení konfliktu. Římské legie se zatím vzpamatovaly z utrpěných porážek a jejich vylodění v severní Africe přimělo Hannibala k návratu do Kartága. Zde nakonec podlehl římskému generálovi Scipionu Africanovi v bitvě u Zamy. Několik let po porážce ve druhé punské válce byl svými politickými soupeři v Kartágu přinucen k odchodu do vyhnanství. Jistý čas pobýval na dvoře seleukovského krále Antiocha III., jemuž sloužil jako vojenský poradce během války proti Římanům. Po Antiochově porážce se po různých peripetiích ocitl v Bithýnii. Jelikož mu ale hrozilo, že bude zajat Římany, spáchal zde v roce 183 př.n.l. sebevraždu.
Vesměs bývá hodnocen jako jeden z největších vojenských géniů všech dob. Americký vojenský historik Theodore Ayrault Dodge, jej oprávněně nazval „otcem strategie“. Dokonce i Římané, jeho osudoví nepřátelé, přijali řadu jím uplatňovaných taktických prvků. To mu zajistilo výjimečnou reputaci v moderním světě a i takoví vojáci, jako byl Napoleon Bonaparte či vévoda z Wellingtonu, neváhali Hannibala označit za „geniálního stratéga“. Jeho dramatický život se stal námětem mnoha filmů a dokumentů.
Ještě dlouho po Hannibalově smrti představovalo jeho jméno pro Římany symbol velkého nebezpečí. Byl to on, kdo Římany naučil strachu. Hannibal se pro ně stal skutečným ztělesněním nejvážnějších obav a katastrof. Římští vychovatelé děsili zlobivé děti příběhy o Hannibalově ukrutnosti. Zvolání
Hannibal ante portas!
skvěle vystihuje strach a úzkost římských senátorů. Tato slavná latinská fráze byla často užívána v situaci, kdy nějaký Říman musel čelit vážnému nebezpečí.
Hannibal si neliboval v luxusu ani neholdoval alkoholu a jevil se proto jako střídmý a uvážlivý muž. Mezi svými vojáky byl velice populární a oblíbený, protože spolu s nimi sdílel jejich námahu a strasti. Když museli spát pod širým nebem v horách nebo v bažinách, zakoušel Hannibal stejné podmínky, jakým byli vystaveni oni. Pokud však vůbec spal, neboť byl pověstný svojí neúnavností a krátkou dobou, jíž věnoval odpočinku. Byl také dovedný psycholog a charismatický vůdce, který před každou bitvou promlouval v několika jazycích ke svým mužům a dodával jim odvahu. Třebaže se podobně jako všichni vojevůdci před ním i po něm dopouštěl velkých krutostí, buď aby zastrašil Italy, anebo získal spojence, nezdálo se, že by v takovém jednání nacházel sebemenší potěšení. Teprve po prohrané válce podal Hannibal nejen jako vojevůdce, ale i státník a stavitel důkaz o všestrannosti svého génia. Jeho pozoruhodné skutky z let 202 až 183 př. n. l. jsou jen málo zmiňovány, jelikož byly příliš zastíněny jeho předchozí velkolepou válečnou kariérou.
Hannibal je považován za jednoho z největších stratégů a taktiků v dějinách.Norman Scharzkopf, velitel koaličních sil ve válce v Zálivu, jednou prohlásil: „Technika války se možná změnila, podoba výzbroje se zcela jistě změnila, avšak i dnes aplikujeme stejné válečné principy, jakých se užívalo již ve dnech Hannibalových.“
Dokonce i římští historikové se pochvalně zmiňovali o jeho příkladném vojenském vedení, neboť Hannibal prý „nikdy nevyžadoval od druhých, co by sám nechtěl nebo nemohl učinit“.
Vlastní kešku najdeš po vyluštění těchto souřadnic
N - 49. 35. MARMOLADA - 2454
E - 016.37. TRIGLAV - 2261