Sokolovna ve Štruncových sadech

Sokolská architektura, reprezentovaná především architekturou sokoloven, tvoří samostatnou a velmi pozoruhodnou kapitolu české architektonické tvorby, neboť vytváří zvláštní stavebně-typologický typ.

Každá sokolská jednota usilovala od svého založení o vlastní spolkovou budovu, která by umožňovala další rozvoj spolku a zároveň důstojným způsobem odrážela ideály sokolské organizace. Od roku 1863 do roku 1948 tak na celém území České republiky vyrostlo přibližně 1200 sokoloven. Největší stavební aktivitu zažívala Česká obec sokolská v době mezi světovými válkami, a to i navzdory ekonomické krizi. Členové Sokola si bez jakékoliv státní subvence dokázali opatřit z vlastních zdrojů finanční kapitál a sami se také na stavbě sokoloven aktivně podíleli.

Podle sokolského architekta Aloise Dryáka (1872-1932) měla být sokolovna vždy významným objektem každé obce. Ve své příručce k výstavbě sokoloven z roku 1926 píše: "Právě tak jako bylo pro kostel a školu vyhledáváno vždy nejvhodnější místo, pokud možno dominující v obrazu obce nebo města, má se takové místo nalézti i pro sokolovnu.“ Pokud proto dovolovaly finanční a jiné okolnosti, stavěli si sokolové své spolkové budovy podle projektů významných architektů.

Sokolovny se staly vždy centrem sportovního, společenského a kulturního života v řadě obcí České republiky a přispěly tím k emancipaci české společnosti. Dodnes zůstávají sokolovny významnými komunitními centry českých měst a obcí.

Zásadní data plzeňské sokolovny

Objekt je mimořádně hodnotným dokladem konstrukčně i řemeslně provedené stavby s množstvím původních architektonických a umělecko řemeslných detailů.

Stavba sokolovny v historizujícím novorenesančním slohu architekta Josefa Podhajského vyrostla v letech 1892 až 1896.

Na začátku dvacátého století a za první republiky byla sokolovna skvostem srovnatelným nebo možná převyšujícím věhlas Měšťanské besedy. V roce 1896, kdy byla slavnostně otevřena projevem purkmistra Václava Petáka, ohromila sokolovna ve Štruncových sadech svou krásou, byla tehdy vlajkovou lodí mezi dalšími skvosty plzeňské architektury, které vznikaly na přelomu devatenáctého a dvacátého století – kromě Besedy to byla také budova Pekla, Muzea, Velké synagogy nebo Velkého divadla. Sokolovna byla prostě první, ostatní vznikly později.

V roce 1913 měla plzeňská sokolská jednota 1077 členů a 156 členek. V roce 1919 navštívil sokolovnu tehdejší prezident T. G. Masaryk.

I sokolovny se potýkaly s totalitní režimy. Nejkrutější byla druhá světová válka. Sokol byl sice zrušen i za první světové války a v sokolovně byl lazaret, ale za Rakouska-Uherska spolek fungoval. Ovšem nacisté jej tvrdě zakázali. Za války zde bylo tři tisíce Židů připraveno na transport do Terezína a dalších lágrů.

Ani komunistický režim nebyl k objektu sokolovny a organizaci shovívavější. V roce 1951 byl Sokol zlikvidován, v sokolovně se cvičilo dál, ale ne pod hlavičkou spolku. Na rozdíl od druhé světové války, po níž se sokolové sešli a obnovili svou činnost, však čtyřicet let neexistence Sokola bylo znát. Až v roce 1990 došlo k obnově Sokola a jeho jednot.

V roce 2002 přišla povodeň, nejvyšší stav vody v sokolovně byl 1,03 metru.

V letech 2010 – 2012 proběhla rekonstrukce vnějšího pláště budovy, i přilehlého prostranství.

V současné době má Sokol Plzeň I oddíl sportovní gymnastiky, oddíl zápasu, oddíl vzpírání, oddíl sokolské všestrannosti, oddíl šachu, oddíl malé kopané, oddíl bojových umění, oddíl break dance a oddíl zdravotního tělocviku. V sokolovně probíhají také tréninky standardních a latinskoamerických tanců.

Popis

Samostatně stojící dominantní budova umístěná poblíž soutoku řek Radbuzy a Mže. Stavba zhruba obdélného půdorysu má zvýšený suterén, přízemí a jedno patro. Hmotově lze stavbu rozdělit na dvě části. První (jižní), která zabírá zhruba třetinu půdorysné plochy stavby, tvoří vstup s portikem, vestibul, předsálí s hlavním schodištěm a několik dalších místností. Ve druhé (severní) části je situován především hlavní sál, který zasahuje i do 2.NP svými galeriemi nesenými na arkádách. Objekt je zastřešen systémem zvalbených střech, uprostřed druhé části je opatřen věžičkou umístěnou nad hlavním sálem. Hlavní průčelí v první (jižní) části je opatřeno mohutným portikem, členěným čtyřmi mohutnými pilíři a zakončeným balustrádou. Hlavní průčelí je pětiosé, jeho fasáda je v hlavním i bočních průčelích členěna bosáží v oblasti celého suterénu i zvýšeného přízemí. Boční průčelí jsou symetrická čtyřosá. První patro je odděleno od zvýšeného přízemí profilovanou kordonovou římsou. V úrovni 1. patra jsou pak opatřena bosáží jen nároží a zbytek fasády je hladký. Nad bohatě profilovanou korunní římsou je osově symetricky umístěná atika tvaru renesančního štítu, na jejímž vrcholu je plastika sokola v letu. Východní i západní průčelí druhé (severní) části je osmiosé, v první a poslední ose jsou umístěny převýšené rizality. Fasády těchto průčelí jsou rovněž členěny bosáží podobně jako hlavní průčelí. Všechna průčelí jsou lemována předsazenou profilovanou korunní římsou členěnou zubořezem. Severní průčelí je sedmiosé s bočními jednoosými rizality. Fasády jsou členěny obdobně jako na bočních průčelích.

Štruncovy sady

Štruncovy sady jsou ohraničeny Tyršovou ulicí a řekami Mží a Radbuzou, jejichž soutokem vzniká řeka Berounka. Sady jsou vyhledávaným místem sportovních fanoušků, nachází se zde stadion FC Viktoria. Revitalizace celého území je jedním z důležitých dlouhodobých záměrů města. V září 2011 zde byly zahájeny stavební úpravy, v rámci kterých došlo k odstranění plného oplocení, rozšíření prostoru okolo promenád, zajištění nových přístupů k vodě, doplnění aktivit okolo stezek pro pěší a cyklotras. Součástí rekonstrukce byla také výstavba in-line okruhu, lezecké stěny, skateparku a lávky pro pěší do pivovaru Plzeňský Prazdroj.

V kešce naleznete razítko a samolepky. Ty jsou potřebné pro hru, kterou Sokol v rámci projektu připravil. Zájemci si mohou vzít samolepku (1 kus na hráče) nebo si otisknou razítko do hrací karty. Jako ve všech keškách sokolské série, jsou i zde větší dřevěné placky, které si můžete brát bez výměny. Pro každého pochopitelně zase jenom jeden kus. Razítko prosím neberte, je součástí kešky. Dále jsou zde tematická CWG. Ta jsou určena k výměně kus za kus.