Lochkovsky profil EarthCache

NPP Lochkovský profil

Na jihozápad od Lochkova, v Radotínském údolí, se v nadmořské výšce 240 až 340 metrů nachází na rozloze 39,1 ha mezinárodně významné geologické a paleontologické území. Je zajímavým dokladem vývoje ve svrchním siluru a spodním devonu. Jako NPP bylo vyhlášeno v roce 1988. K vidění tu jsou tmavě šedé vápnité břidlice, které zčásti obsahují konkrece jemnozrnných, tmavých vápenců. Břidlice pocházejí z období siluru a náležejí ke středním polohám kopaninského souvrství. Jejich spodní hranice je původem tektonická a byla nasunuta na hlavonožcový vápenec. Vápnito-břidlicové nadloží s výskytem hlavonožců a mlžů má mocnost zhruba 4 metry. Nejlépe je možné tento výskyt pozorovat v tzv. Mramorovém lomu.

Nad tímto vápencovým útvarem začíná souvrství jemnozrnných vápenců, které patří již k požárskému souvrství svrchního siluru. Jeho mocnost je asi 60 metrů. Tato lokalita se nachází v části profilu zvaného "U topolů", nacházejícího se v zářezu bývalé úzkokolejné dráhy. V tomto souvrství je hojné naleziště fosilií mnoha druhů, zejména mořských bezobratlých živočichů. Hranice mezi silurem a devonem zde byla určena právě na základě výskytu trilobita Warburgella rugosa. Některé polohy vápenců obsahují rohovce a jsou zde značně provrásněné.

Vyjímečnost lokality

V území se nachází téměř souvislý geologický profil v podobě skalních výchozů a stěn opuštěných lomů pro období siluru a spodního devonu před přibližně 400 miliony let. Mezinárodně významné je naleziště typických zkamenělin ve svrchním ludlowu – Barrandovo naleziště Lochkov (hlavonožci, mlži, gastropodi, trilobiti a graptoliti) a naleziště U topolů (hlavonožci, mlži a trilobiti) v údolí Radotínského potoka. Mezinárodně významný profil „U topolů“ představuje opěrný profil ke globálnímu stratotypu hranicí silur–devon v Čechách. V historicky významném Mramorovém lomu pod Lochkovem se jako obkladový kámen a chodníková mozaika těžil hlavonožcový vápenec.

Na nezalesněných enklávách se zachovala mozaika skalních trávníků na velmi mělké půdě a suchých trávníků na půdě relativně hlubší. Skalní trávníky s dominantní pěchavou vápnomilnou hostí drobný keříček devaterník šedý příbuzný středomořským cistům, cibulovinu bělozářku liliovitou, bobovitou vlnici chlupatou a jeden ze symbolů jara - koniklec luční. V suchých trávních dominují kavyly a válečka prapořitá. Kavyly mají několik decimetrů dlouhé osiny, které pomáhají v šíření obilek větrem na rozlehlých stepích a zavrtávání obilky do půdy. Kavyl Ivanův má navíc osinu pérnatě chlupatou, kavyl vláskovitý naopak nechlupatou a stočenou. Tráva vousatka prstnatá je přizpůsobena horkému létu, kvete až za vyšších teplot v červenci až září, na jaře vypadá téměř jako uschlá. Hvězdnicovité jsou zastoupeny druhy s úbory s jazykovitými květy – žlutými u omana srstnatého a modrofialovými u hvězdnice chlumní, která kvete až v pozdním létě od července do září.

CHKO Český kras

Chráněná krajinná oblast Český kras byla vyhlášena v roce 1972. Rozloha oblasti činí 130 km² a nachází se v ní 21 maloplošných zvláště chráněných území, 12 památných stromů a 1 bezzásahové území. Některá chráněná území jsou také zařazena do evropské soustavy Natura 2000. Všudypřítomný vápenec umožnil vznik krasového reliéfu, proto se v území nacházejí například krasové rokle, kaňonovitá údolí, krasové vývěry, drobné ponorné toky a jeskyně.

Od pravěku až dodnes zde místní přírodu ovlivňuje člověk. Tím, že zde tisíce let hospodařil na drobných polích a v lesích, pásl dobytek, sekal louky, dobýval kámen a stavěl si svá sídla, nevědomě zvýšil její unikátní pestrost. Český kras je také světově jedinečné území z hlediska geologie, uložení prvohorních vrstev siluru a devonu a výzkumu vývoje života v těchto obdobích historie země. Mimořádný geologický i paleontologický význam dokládá mnoho přirozených i umělých odkryvů prvohorních vrstev.

Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:

1) Jaká je rozloha profilu?

2) Napište celé jméno trilobita zmíněného v listingu a uveďte význam jeho nálezu v této lokalitě.

3) Na úvodních souřadnicích se nachází skalní výchoz. Odhadněte, zda se jedná o břidlici, nebo vápenec.

4) Určete průměrnou mocnost vrstev na výchozu z minulého úkolu.

5) Do logu připojte fotku vás nebo vaší GPS na úvodních souřadnicích.

Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.