Když se řekne pes, vybaví si každý chlupaté stvoření na čtyřech tlapách; většině se pak také na mysli zjeví myšlenka
PES – NEJLEPŠÍ PŘÍTEL ČLOVĚKA
Pes domácí je největší domestikovaná šelma a jedno z nejstarších domestikovaných zvířat vůbec, provázející člověka minimálně 14 tisíc let. Obecně se předpokládá, že se jedná o zdomácnělého a umělým výběrem změněného vlka obecného. Celosvětová populace psů je odhadována na 500 miliónů. V Česku jsou chovány přibližně 1 až 2 miliony psů. To je na obyvatele nejvíce v Evropě. Úloha psa v lidské společnosti byla vždy rozmanitá, člověku je pomocníkem při lovu nebo při přehánění stád, zaujímá funkci strážce majetku, svého majitele a dalších domácích zvířat, používá se k přepravě nákladů, jako tažný nebo saňový pes, může být cvičen pro použití v ozbrojených složkách či k asistenci hendikepovaným osobám. Zvláště v západní kultuře je nezastupitelná jeho funkce jako společníka člověka. Ve východní a jihovýchodní Asii a tradičně i v Evropě sloužil pes i jako potravinové zvíře.
PES V KULTUŘE
Vztah člověka a psa je vytvářen již od jeho domestikace. Lidé často více soucítí se psy než s jinými lidmi.
Starověk
Pes je v různých kulturách vnímán různě: někde je uctíván, jinde zatracován. Je důležitým zvířecím symbolem v mnoha kulturách.
Starověký Egypt
Egypťané podobně jako Inkové, Peršané či Indové uctívali psa jako strážci podsvětí a průvodce do království smrti. Pro psa to znamenalo velké ocenění, neboť Egypťané povyšovali kult smrti nad vše ostatní. Jejich bůh Anubis měl lidské tělo a psí hlavu. Egypťané si psů vážili natolik, že když pes zemřel, zabalzamovali ho a uložili jeho ostatky na zvláštní pohřebiště. Nejstarším zobrazeným psem je pes, kterého můžeme označit za předchůdce dnešních chrtů. Také nacházíme často zobrazení ohařů, které Egypťané používali při lovu zajíců a gazel.
Mezopotámie
Akkadská bohyně Gula byla patronkou psů v Mezopotámii. Lidé jí z vděčnosti nosili psy vymodelované z hlíny. Na sumerských pečetích jsou často zobrazení psi s velkou hlavou, podobní dnešním mastifům, kteří se v Mezopotámii objevili o něco později než chrti. Tito psi sloužili k lovu lvů a divokých prasat, nebo jako bojoví psi.
Starověké Řecko
Řekové si psů též vážili. Chovali ve svatyních boha Asklépia posvátné jedince, kteří pomáhali uzdravovat nemocné. Lovec Orion měl dva psy – Procyona a Siria. Jejich jména nesou jedny z nejjasnějších hvězd na obloze – Sirius a Prokyon. Řecký strážce podsvětí Kerberos měl 3 psí hlavy. I Íkaros vlastnil psa jménem Maira, který dovedl jeho dceru k jeho mrtvému tělu. Řekové chovali především velké psy na boj a malé psy pro potěšení. Na širých pláních používali Řekové k hlídání stád ovcí před vlky předchůdce dnešních pastýřských psů. Z těchto psů se později vyvinula plemena jako komondor, kuvasz a kangal.
Starověký Řím
Římskou bohyni lovu Dianu, podobně jako boha obchodu Merkura, doprovází lovečtí psi. Římané byli zřejmě první, kteří se zabývali systematickým chovem psa - plemenitbou. Vlastnit psa bylo stejně módní jako vlastnit otroka. Mezi oblíbená plemena patřili zejména větší psi, kteří sloužili jako hlídači dvora a majetku, o čemž svědčí i varovné nápisy, které archeologové objevili v Pompejích. Dnešní tabulky „Pozor pes“ mají tedy historii sahající až do této doby. Starověký Řím byl i místem psích zápasů, pro které byla šlechtěna speciální plemena psů. Své zastoupení našla v Římě i lovecká a společenská plemena.
Středověk
Ve středověku byly nejpopulárnější lovečtí psi, tou dobou vznikala řada plemen, která jsou předky dnešních psů nebo dokonce přežila až do současnosti. Společenští psi byli spíše vzácností a vyskytovali se hlavně u šlechty.
Křesťanství
Vztah křesťanství jakožto náboženství ke psům není nijak vyhraněný. Ale pes je například věrným průvodcem Tobiáše. Dále byl po několik století lidmi ve Francii uctíván i přes zákaz katolické církve svatý Guinefort, což byl chrt, známý jako ochránce dětí.
Islám
V islámu je pes považován za nečisté zvíře, proto většina muslimů psy nechová. Žádný zákaz (haraam) chovu psů ale v islámu neplatí, i když si to mnoho muslimů myslí. Není zakázáno dotýkat se psů, pouze jejich slin. Přesto existují výjimky, které toto pravidlo vyvracejí, např. saluki. Saluky byly vysoce ceněné a majitelé, většinou muslimové, na ně nedali dopustit.
Novověk
V novověku se rozšířil chov jak loveckých, tak i společenských psů. V 19. století se začaly konat psí výstavy a byl kladen důraz na exteriér psů, případně jejich chování. V současnosti jsou psi velmi oblíbení domácí mazlíčci, chovaní téměř po celém světě. Psa chová či chovalo mnoho význačných osobností, například Adolf Hitler (Blondie) nebo Barack Obama (několik portugalských vodních psů).
PLEMENA PSŮ
Během dlouhého soužití psa a člověka bylo vyšlechtěno nespočet plemen rozdílné velikosti, proporcí, délky a struktury srsti i povahy. V současnosti Mezinárodní kynologická federace uznává 343 plemen, a mnoho dalších uznáno není. Kynologie a chov psů jsou v Česku zaštítěny Českomoravskou kynologickou unií, která zastupuje Česko v Mezinárodní kynologické federaci FCI, a minoritně též Českomoravskou kynologickou federací, která spadá pod United Kennel Clubs international (UCI).
Všechna plemena psů jsou rozdělena do deseti skupin. Tyto skupiny jsou založeny na různých znacích, jako např. vzhled nebo využití plemene.
1.Plemena ovčácká, pastevecká a honácká
Československý vlčák
2.Pinčové, knírači, plemena molossoidní a švýcarští salašničtí psi
Šarpej
3.Teriéři
Anglický toy teriér
4.Jezevčíci
Jezevčík standartní krátkosrstý
5.Špicové a psi původního typu
Aljašský malamut
6.Honiči a barváři
Anglický foxhound
7.Ohaři
Maďarský ohař krátkosrstý
8.Slídiči, retrívři a vodní psi
Curly coated retrívr
9.Společenská plemena
Krátkosrstá čivava
10.Chrti
Greyhound
Ke keši
Rozhodla jsem se na Lazce umístit tuto keš, jeliikož když si vyjdete na vycházku kolem povodí Moravy, potkáte mnoho pejsků a pejskařů. Snad každá druhá domácnost tu má pejska, někdo menšího, někdo většího. Tak jak už bylo psáno nahoře - Pes, nejlepší přítel člověka, měl by i člověk být nejlepším přítelem psa. Když pejsek vykoná onu potřebu, páníček by se měl postarat o její odstranění. Nicméně právě na břehu Moravy najdete toliko psích exkrementů, že mezi nimi chodíte jako na minovém poli.
Keš je umístěna na dá se říci frekventovaném místě, dávejte pozor, aby vás neviděl nějaký z pejskařů třeba i z druhého břehu.
Směle do toho :)