Naučná stezka Petrovicko

zastavení sedmé Skoupý

Naučná stezka začíná a končí v Petrovicích. Její trasa měří téměř 27 km. Během cesty Vás na všechny zajímavosti upozorní 20 informačních tabulí. 
Petrovicko představuje soubor mimořádných hodnot, a to z hlediska krajinářského, historického, památkářského, geologického, botanického i zoologického. Geologické podloží zdejší oblasti tvoří středočeský žulový pluton, který vlivem erozní činnosti vody dal vzniknout četným izolovaným balvanům, vytvářejícím malebné krajinné dominanty. Na okrajích plutonu se dotykem s hloubkovými vyvřelinami vytvořil metamorfovaný sedlčansko-krásnohorský ostrov z rohovců, břidlic, slepenců a krystalických vápenců. Na četných místech jsou uchovány vzácné a chráněné rostliny. Najdeme zde hořeček brvitý, pelyněk metlovitý, vemeník dvoulistý, kokořík, jalovec obecný a jiné vzácné rostliny. 
Na tomto území se dochovala v podstatě sídlištní struktura z období kolonizace hvozdu (12.-13. století) a celistvá rybniční soustava z 15.-16. století. osobitý ráz krajiny je dán kulturní lesostepí, která vznikla mýcením původních porostů při zakládání zemědělských osad.

"Lom"

Vápenec ve Skoupém a v okolí byl v drobných lůmcích dobýván od nepaměti. Sloužil jako stavební kámen i k pálení vápna v tzv. selských jamách. V roce 1876 byly založeny ve Skoupém dva lomy. Z vytěženého vápence se převážně pálilo vápno v milířových pecích. Milířové pece byly baňaté, 7 m vysoké asi 1-1,5 m zapuštěné do země. Kanál vedoucí při spodku umožňoval přístup vzduchu a zapálení pece. V peci se střídavě ukládaly vrstvy vápence a uhlí. Po zapálení pece a vyhoření uhlí byl vápenec vypálen na vápno.

"Polní vápenná pec"

 
"Štola Skoupý"

V roce 1891 byla postavena J. Bílkem kruhová pec o dvanácti komorách, stojící donedávna v prostoru stávající provozovny. Kruhová pec umožňovala pálení vápna nepřetržitě po celý rok. V části pece se vápenec pálil, v jiných se připravoval k pálení a ve zbývajících se již vybíralo hotové vápno. V roce 1893 dostavěl J. Štemberk dvě pece šachtové. V té době měl lom šířku asi 70 m a výšku lomové stěny 30 m.

"Zbytky šachtové pece z r. 1892"

"Schéma řezu lomu"

V roce 1934 přešla vápenka J. Štemberka do majetku J. Bílka a oba lomy byly postupně spojeny v jeden. V roce 1942 zanikla šachtová pec a vápno bylo páleno v kruhové peci, která byla později zbourána. V roce 1963 byl dán do provozu kulový mlýn a v r. 1971 mlýn francouzského typu. Z Bílkova rodu pocházel akademický malíř Alois Bílek.

"Stav vápenky ke konci 70.let"

Jak na keš?

Úvodní souřadnice Vás přivedou k informační tabuli sedmého zastavení naučné stezky.

Vás však bude opět zajímat STAGE 1, kde získáte potřebné informace pro odlov keše.

Pokud se na místě postavíte ke kapličce čelem, po pravé straně uvidíte kamenný kříž a po jeho pravé straně sloup el. vedení se skříní, na které z přední strany naleznete malý žlutý štítek. Na něm se nachází dvě řady písmen a číslic. Vás budou zajímat pouze čísla a za ně si dosadíte:
První řada = AB
Druhá řada = C/D


Finální souřadnice po dosazení potřebných hodnot jsou:

N 49° 3(C).(C)(D)(B)

E 014° 2(B-1).(D)(A-1)(D+1)

Hledáte nevyfouklou petku u sloupku oplocení. Fotohint pomůže.

Čerpáno z webových stránek obce http://www.petrovice-obec.cz/