Historie konzumace kozího mléka Kozí mléko se začalo stávat součástí lidské stravy při domestikaci zvířat v oblasti Blízkého východu v neolitu, v době 10000 až 8000 let před naším letopočtem. Kozy a jiná zvířata byla chována z počátku na maso. V Evropě, severní Africe a západní Asii po roce 5000 před naším letopočtem začal převládat kočovně pastevecký a zemědělský způsob života. Ve východní a jihovýchodní Asii, Americe a Austrálii zůstali lidé především lovci a sběrači a konzumace mléka nebyla příliš rozšířená. Kozí mléko se až do poměrně nedávné doby pilo jedině čerstvé a pouze tehdy, když koza měla kůzle, které mléko sálo, mléko bylo určené ale především právě pro toto kůzle a nebylo tedy k dispozici každý den a ve velké míře. Je pravděpodobné, že výjimečně bylo použito i místo mateřského mléka, ale hlavním způsobem bylo využití ostatních kojících žen, ať již v rámci rodiny nebo později i profesionálních kojných. Konzumace kozího mléka pravděpodobně není tolik rozšířená jako konzumace kravského mléka, protože kozy mají vzhledem ke své velikosti nižší dojivost a jsou mnohem náchylnější na kvalitu stravy než krávy. Dojivost kozy se obvykle pohybuje mezi 2,7 až 3,6 l za den. Největšími světovými producenty kozího mléka jsou Indie, Bangladéš, Pákistán, Mali, Francie, Somálsko, Španělsko, Řecko, Turecko a Nigérie. Kozí mléko není třeba homogenizovat, protože kapénky jeho tuku jsou malé a dobře emulgované a při skladovaní se tedy na mléce netvoří tzv. smetanová zátka. V současnosti se kozí mléko v západních zemích konzumuje převážně pasterizované, ve formě kozích mléčných výrobků (másla, jogurtů a sýrů) nebo jako součást kojenecké mléčné výživy. Kozí mléko má obrovský potenciál využití - osvědčilo se nejen v kosmetickém odvětví, ale také jako dietní potravina, která přináší opravdu mnohá pozitiva. A to nejen ve stravě dospělých, nýbrž speciálně upravené ve formě náhradních kojeneckých mlék (mléčných formulí) také ve stravě batolat a kojenců. O vhodnosti podávání kozího mléka kojencům se v minulosti vedly debaty, které ukončily až jednoznačně pozitivní výsledky uskutečněných klinických studií. Kozí mléko se nejen ve světě, ale již také u nás, s úspěchem používá v náhradní kojenecké výživě, počáteční i pokračovací, na základě Směrnice Komise Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) 2013/46/EU, kterou bylo kozí mléko doplněno na stejnou úroveň jako mléko kravské. Kojenecká výživa na bázi kozího mléka se v praxi velmi osvědčila u dětí až do tří let věku, samozřejmostí však zůstává, že pro miminko je nejvhodnější potravou mateřské mléko. Pokud však z jakéhokoliv důvodu není kojení možné, je velmi důležité vybrat pro dítě vhodnou náhradní výživu. Nejnovější vědecké poznatky a zjištění přichází s tím, že kozí mléko může být v tomto směru velmi přínosné, protože je lehce stravitelné a svým složením se více blíží mateřskému mléku než mléko kravské.. .

>

Účinky kozího mléka znali již staří Římané, kdy kozí mléko bylo považováno za „elixír krásy a dlouhověkosti" a bylo velmi ceněné. Dodnes se u mnoha horských národů kozí máslo s bylinkami používá jako součást řady léčebných mastí. Dlouhodobě známé léčebné účinky kozího mléka jsou podloženy i vědeckými studiemi. S pozitivními výsledky se setkáváme u těchto onemocnění: onemocnění trávicího traktu, stres a migrény, alergie, revmatické bolesti , kožní alergie , prevence nádorových onemocnění.