Prazske stromy #1: Ze Satalic do Vinore
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(small)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Ahoj, vítám vás na první keši ze série Pražské stromy. Série, která se bude zaměřovat na památné a významné stromy v Praze. Kolik keší v sérii bude, zatím nevím (v červnu 2019 to vypadá na 28 keší), bonusová čísla mít série žádná nebude.
O památných stromech:
Historicky se slovním spojením památný strom označovaly všechny stromy kmetovského věku, poutní, nebo pamětihodné. Takto byl používán již před více než sto lety Janem Evangelistou Chadtem-Ševětínským, v díle Aloise Jiráska (např. Domů a jiné obrázky) a dalšími.
Jako právní termín se sousloví památný strom nově objevilo v roce 1992 v zákoně České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, kde nahradilo původní neustálená a nekodifikovaná označení, například strom chráněný státem. Za památný strom mohou být vyhlášeny dřeviny, které vynikají svým vzrůstem, věkem, nebo jsou významnými krajinnými dominantami, jde-li o vzácný či cizokrajný (introdukovaný) druh nebo o strom, který připomíná významnou událost. Současně s vyhlášením této ochrany se vyhlašuje ochranné pásmo stromu. Vyhlášení znamená, že ošetřování stromu (například ořezávání větví), terénní a stavební práce v ochranném pásmu atd. podléhají souhlasu orgánu ochrany přírody – bez ohledu na to, kdo je vlastníkem stromu.
Na počátku září 2016 bylo v České republice jako památný strom evidováno 5 386 objektů. Celkem je v ČR evidováno 25 065 jednotlivců se statutem památného stromu. V Praze jich je 202.
Památné stromy mohou být vyhlášeny z následujících důvodů (nebo jejich kombinací): stromy mimořádného vzrůstu, stromy mimořádného stáří, stromy mající zvláštní habitus (celkový vzhled), stromy, které jsou krajinnými dominantami nebo jinak výrazně přispívají ke krajinnému rázu, stromy upomínající na určitou historickou událost nebo pověst a stromy doprovázející nějakou kulturní památku (kaple, kostel, boží muka, studánku).
Památné stromy mohou být podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, vyhlášeny buď na základě správního rozhodnutí místně příslušným orgánem ochrany přírody, což je většinou pověřený obecní úřad, městský úřad či magistrát statutárního města (konkrétně jedná jeho odbor životního prostředí), nebo na základě smlouvy tohoto orgánu ochrany přírody s vlastníkem stromu.
Podnět k vyhlášení památných stromů může podat kterýkoliv občan nebo občanské sdružení. Součástí podnětu by mělo být přesné zakreslení stromů do podrobné mapy a důvod, proč mají být stromy vyhlášené za památné. Další náležitosti – majitele stromů, čísla parcel dotčených ochranným pásmem apod. zjistí orgán ochrany přírody sám v rámci správního řízení. Před samotným vyhlášením však musí takový záměr projednat s vlastníkem stromu.
Druhou možností vyhlášení určitého stromu za památný je uzavření smlouvy mezi orgánem ochrany přírody a vlastníkem stromu, k tomu většinou dojde na základě návrhu vlastníka, který chce svůj strom za památný vyhlásit. Smlouva musí obsahovat jak jednoznačné určení památného stromu, tak i způsob péče o něj. Ochrana památného stromu je pak zajištěna pomocí danou smlouvou zřízeným věcným břemenem, s tím, že návrh na vklad tohoto břemene do katastru nemovitostí podá sám orgán ochrany přírody.
Ne všechny stromy, které splňují alespoň jedno z kritérií pro vyhlášení za památný, byly oficiálně vyhlášeny památnými stromy. Důvody mohou být například zánik stromu před tímto datem (nebo před dokončením správního řízení), zamítnutí návrhu z důvodu horšího zdravotního stavu stromu (oficiální vyhlášení ukládá péči o strom, která je finančně náročná, a v případě stromu, u něhož je předpokládán časný zánik, by byla péče nerentabilní), nebo návrh nebyl podán vůbec. Jsou to například Žeberská lípa (živá, vyhlášená v roce 2010), Komenského lípa (zanikla) a mnohé další. Na druhou stranu existují i výjimky, např. Husova lípa v Úklidu, která uschla roku 1947 a přesto byla 20. října 1981 vyhlášena jako strom chráněný státem a později převedena na památný strom.
Vyhlášení stromu za památný je pochopitelně závislé na tom, aby se našel člověk, který si ho všimne a podá návrh na prohlášení této ochrany, ať už z řad orgánů ochrany přírody nebo z řad širší veřejnosti. Iniciativa a rozhodnutí, a tedy i počet a zastoupení stromů jsou závislé též na stupni odborných znalostí a osobním úsudku příslušných úředníků. Pokud se strom nachází ve zvláště chráněném území, často k jeho ochránění není již třeba vyhlašovat samostatně ještě jeho ochranu.
Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Památné stromy jsou klasifikovány dle druhu, velikosti (obvod ve výšce 130 cm na zemí), odhadovaného stáří a stupně poškození.
Orgán ochrany přírody dohlíží na jejich ošetřování a vymezuje okolo nich ochranné pásmo. Dokud nerozhodne, je jím ex lege kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí. Pokud by pak mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář k takovému zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, povolení. Bez něj je každá vůči památnému stromu potenciálně nebezpečná činnost v tomto pásmu zakázána. Památné stromy samy o sobě samozřejmě vůbec nelze skácet, nebo i jinak poškodit.
Poškození nebo dokonce pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,- Kč. V odůvodněném případě zvýšené společenské škodlivosti může hrozit i trestní stíhání kvůli podezření ze spáchání trestného činu podle § 293 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí či podle § 294 TrZ Poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti, za které lze uložit trest zákazu činnosti či trest odnětí svobody (v nejvyšší sazbě až 8 let).
Ochranu památného stromu je možné zrušit správním rozhodnutím orgánu ochrany přírody jen v případě, když by se v daném případě vyskytl veřejný zájem o takové intenzitě, že by převážil nad zájmem na ochranu památného stromu.
O významných stromech:
Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou událostí, s poselstvím určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou. Mohou to být též jedinci nápadné velikosti, krajinné dominanty či zvláštní dendrologické taxony dřevin. Zatímco památné stromy jsou evidovány a označovány ze zákona, u významných stromů toto neplatí. Zde záleží především na aktivních občanech, obcích, spolcích atp. Pokud stromy vysazené na počest výročí či nějaké důležité události nejsou řádně a stabilně označeny, jejich poselství se postupně vytrácí.
O keši:
Stage 1 N50° 07.605 E14° 34.514 Památné lípy u kapličky v Satalicích
Na první stage se nachází 4 památné lípy obklopující kapličku svaté Anny. Vyhlášeny byly roku 2001. Lip bylo původně 5, jedna ale roku 2003 podlehla silnému větru. Tři stromy jsou lípy velkolisté, jedna je lípa srdčitá. Lípy mají velice silné kmeny, které se rozvětvují do silných větví. Koruny jsou válcovitého tvaru, ale jsou bohatě větvené. V roce 2010 bohužel došlo k nezákonnému ořezání spodních větví. Řadí se mezi jedny z nejstarších (cca 215 let) a nejmohutnějších (300 – 560 cm v obvodu) lip v Praze. Jejich výška dosahuje až 23 metrů. Zdravotní stav stromů je dobrý.
Na souřadnicích najdete infoceduli s písničkou. Slova složil Míla ??? (A je počet písmen v příjmení v 1. pádě), píseň složil V. J. ??? (B je počet písmen v příjmení).
Stage 2 N50° 07.705 E14° 34.454 Památné duby v Satalické bažantnici
Zde najdete 3 památné duby. Zajímavostí je, že nejprve byl vyhlášen jeden v roce 2004 a o tři roky později další dva. K těm dvoum pozdějším asi toliko: Jako památné byly stromy vyhlášeny 17. října 2007. Obvody kmenů jsou 502 a 327 cm. Silnější z obou dubů má krátký kmen, který se brzy dělí na tři hlavní větve. Od roku 2008 má v koruně bezpečnostní vazbu. Druhý dub má rovný dlouhý kmen s kulovou bohatě větvenou korunou. Jde o nejstarší a nejmohutnější stromy celé bažantnice. Jejich stáří se odhaduje na cca 200 let. Jejich zdravotní stav je dobrý.
Dub nacházející se za infotabulí má C hlavních kmenů. Na infotabuli jsou zezadu zbytky žlutého (D=3), červeného (D=4), zeleného (D=5), modrého (D=6) nebo bezbarvého (D=7) igelitu? D=6 (igelit zmizel; než s tím něco udělám)
Mineme památný topol v poli, kterému je již věnovaná jiná keš a budeme pokračovat do Vinoře. Jdete-li pěšky nebo jedete na kole, doporučuji se projít dál bažantnicí a poté přes Vinořský park na další stage.
Stage 3 N50° 08.407 E14° 35.072 Olše lepkavá ve Vinořském parku
Stojíte u prvního nikoliv památného, ale významného stromu na trase. Jde o statný dvojkmen, kdy má každý z nich obvod okolo tří metrů (což je v Praze fakt rarita), výška dosahuje skoro 30 metrů, stáří je odhadované na 200 let. Jde o původní porost mokřadní olšiny. Do databáze významných stromů byla tato olše zařazena roku 2014. Kvůli silnému větru v roce 2018 jeden kmen nevydržel a nyní jde tedy o strom s jedním kmenem.
Na stojícím kmenu olše je E ptačích budek.
Stage 3 N50° 08.549 E14° 34.842 Lípa Evropy na Vinořském náměstí
Další významný strom, tentokrát lípa a to poměrně mladá. Strom byl vysazen 28.10.1968 na památku 50 let od založení Československa. Do databáze významných stromů byla tato lípa zařazena roku 2014.
Vedle infotabulky před lípou stojí lampa s evidenčním číslem 922EF3.
Stage 4 N50° 08.577 E14° 34.836 Památná lípa u kostela ve Vinoři
Statná lípa s krátkým kmenem, který se nízko u země děli na dvě hlavní větve, které tvoří bohatou korunu stromu. Lípa má tu výhodu, že roste u pramene, který ji tak může celoročně napájet. Obvod jejího kmene je 420 cm, dorostla do výšky 26 metrů a za památnou byla vyhlášena roku 1999. Stáří je odhadováno na 190 let. Její zdravotní stav je velmi dobrý.
Přímo k lípě se dostat nedá, dobrý výhled je na ní od kostela. Ten je lemován cihlovou zdí. Na mnoha cihlách se nachází G-písmenný nápis.
Stage 5 N50° 08.784 E14° 34.894 Lípa Evropy před ZŠ Vinoř
Stejně jako předchozí lípa Evropy byla i tato vysazena 28.10.1968 na památku 50 let od založení Československa. Do databáze významných stromů byla tato lípa zařazena roku 2014.
Přímo před lípou je na plotě červená tabulka. Na prostředním řádku je číslo HI.
Nyní by se dalo ještě pokračovat k Miranovým dubům do Ctěnického háje, ale ty už svoji keš také mají, tak ji nebudu zbytečně duplikovat.
Finálku najdete na N50° 08.(A*B*C*D+E*F*G-B) E14° 35.(HI-ED-C). Pro kontrolu: součet všech číslic finálních souřadnic je 54. Šťastný lov!
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pam%C3%A1tn%C3%BD_strom_v_%C4%8Cesku, http://www.prazskestromy.cz/stromy/pamatne-stromy/co-jsou-pamatne-stromy/, Aleš Rudl: Pozoruhodné stromy Prahy
Informace o krabičce:
Místo: 2.
Logbook: 8.
Krabička: 7.
Počet zmizení: 6
Poslední kontrola: 4.2.2022
Additional Hints
(No hints available.)