Keš je součástí projektu 100 Sokolských keší
TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL Ledenice
Z historie
Na začátku byla myšlenka, myšlenka založení českého tělocvičného spolku, velmi odvážná myšlenka, uvážíme-li, že se nacházíme v 60. letech 19. století, kdy české země byly v rakousko-uherském područí. Myšlenka, která obsahovala demokratickou a humanistickou orientaci s čistými ideály se nakonec zhmotnila 16. února 1862, kdy vznikla Tělocvičná jednota pražská. Brzy po svém založení, ale nesla název Sokol.
Tyto myšlenky se zanedlouho rozlétly jako „sokol“ do všech koutů českých zemí a měly za následek vznik nových jednot. Počet pomalu ale jistě stoupal a vše vyvrcholilo 24. března 1889 založením zastřešující organizace České obce sokolské..
Sokolské ideály si našly svou cestu také do Ledenic, které místním představil zdejší učitel Alois Houska. To proběhlo 14. března 1897 a symbolicky, na první jarní den 21. března 1897 vznikla Tělocvičná jednota Ledenice. Prvními členy v činovnických funkcích byli: Alois Houska (starosta), MUDr. Ferdinand Sýkora (místostarosta), Václav Fencl (náčelník), Štěpán Čouza (jednatel) a Jarolím Petráš (pokladník).
Začátky to nebyly lehké, neboť místní sokolové se museli prozatím spokojit pouze s obecným tělocvikem, protože jim chybělo potřebné cvičební nářadí. To se ale brzy změnilo díky pomoci z lišovské jednoty, která poskytla bradla a budějovická jednota darovala koně, dále si koupili starší hrazdu. To byl již slušný rozvoj k zajímavějšímu uskupení cvičebních hodin. Jednota se měla čile k světu, její členové se představili prvním veřejným vystoupením, uspořádali výlet do Vápenců, účast na okrskovém veřejném cvičení v Budějovicích. S dovršením prvního roku své existence mohla Tělocvičná jednota Sokol Ledenice vykazovat 51 členů – 27 činných a 24 přispívajících.
I v dalších letech činnost Tělocvičné jednoty jenom vzkvétala. Důkazem toho mohou býti výlety pořádané, ať už za účelem cvičebním nebo za účelem své účasti na různých vlasteneckých akcích. Od roku 1899 plesy byly pořádány, pamětní kniha pořízena a v roce 1901 první účast na IV. Všesokolském sletě v Praze byla zajištěna. K další činnostem patřily divadelní představení, taneční zábavy, provoz spolkové knihovny a samostatný pěvecký sbor. Jubilejní 10. výročí založení Tělocvičené jednoty bylo oslaveno veřejným cvičením a průvodem, jehož součástí bylo 130 sokolů v kroji. Tohoto roku byl také dán základ k pořízení praporu. Snaha vyvrcholila slavnostním rozvinutím praporu Sokola za účasti jednot jihočeských, místních spolků, městské rady, obecenstva místního a z obcí okolních.
Zájem o sokolské ideály byl obrovský, ale ke spokojenosti členů chyběla jedna podstatná věc, kterou velmi toužebně rádi by měli – vlastní cvičební prostor – sokolovnu. Po dlouhá léta se museli spokojit s provizorními prostorami. A tak se cvičilo například v bývalém pivovaru nebo v hostinském sále Jana Sládka. Sice již v roce 1905 byl podán návrh na založení stavebního fondu, ale jeho uskutečnění přišlo až v roce 1927. Přesto finančních prostředků přibývalo velmi pomalu na to, aby se vůbec mohlo uvažovat o stavbě sokolovny. Aby toho nebylo málo, tak ve třicátých letech 20. století naplno propukla ekonomická krize a po ní následovala 2. světová válka. Vytrvalost ledenickým sokolům nescházela a své vysněné sokolovny se nechtěli vzdát, a jak popisuje v účetní knize vedoucí stavby bratr Rudolf Beránek: „Ještě nikdy v Ledenicích tak toužebně nečekali na příchod jara, jako roku 1947. Při schůzích stavebního odboru jiskrné zraky bratří hleděly k této knize, která skrývala dary, přicházející ze všech končin republiky.“ A tak symbolicky po dlouhých 50 letech od založení Tělocvičné jednoty Sokol Ledenice, mohl být dne 22. června 1947 položen základní kámen ke stavbě sokolovny.
Poté začaly starosti a práce. Náklady se vyšplhaly na 2 483 000 Kč a bylo odpracováno 21 000 hodin. Práce to musela být velmi „obtížná“, protože, jak píše vedoucí stavby bratr Beránek, „…mládež v práci zklamala na devadesát procent. V době, když starší bratři a sestry na staveništi přímo dřeli, mládí, pro které se to vlastně vše podniklo, hrálo klidně vedle volejbal.“ I přes tyto „drobné“ nesnáze a hlavně namáhavé práce nejen členů jednoty, ale i dalších občanů dospěla stavba sokolovny po patnácti měsících do svého cíle. Slavnostní otevření se uskutečnilo 9. září 1948 a euforie všech místních i širokého okolí mohla propuknout naplno. Nejlépe to vystihují slova zapsaná v pokladní knize: „Tato kniha, nechť jest uschována v Tělocvičné jednotě Sokol v Ledenicích na věčné časy. Skrývá v sobě šlechetné lidské srdce, které se štědře otevřelo při budování Sokolského stánku v Ledenicích.“
Česká obec sokolská byla neodmyslitelně spjata s českým národem, a když zažíval úskalí, zažívala je i ona. Především kvůli svým vlasteneckým ideálům byl Sokol v očích mocenských režimů nepředstavitelným problémem, který musel být razantně ukončen. Stalo se, že organizace byla zakázána za 1. světové války v roce 1915, stejně se tak odehrálo při 2. světové válce v roce 1941 a zákaz na dobu delší, než je možné si představit, učiněno bylo v roce 1948 komunistickým režimem. Sokol se ale nevzdal a dál doutnal v srdcích lidí, kteří zažívali všechna ta příkoří spolu s ním a předávali sokolské ideály dalším generacím. Doutnající plamínek se mohl opět rozhořet ve své plné velikosti až po samotové revoluci v roce 1989. Ledenická jednota také obnovila svou činnost a to roku 1991. Sokolovna v té době byla v neutěšeném stavu, přesto provozuschopná.
Jasným důkazem toho, že sokolské myšlenky dále přebývají v Ledenicích, je starost o sokolovnu, protože postupnými opravami se jí mohl dodat dříve ztracený lesk.
V posledních letech je počet členů poměrně stabilní. K lednu 2018 je registrováno celkem 85 členů a to jak ve sportovních oddílech, tak i v oddíle všestrannosti. Cvičenci ledenické jednoty se pravidelně zúčastňují celostátních soutěží v softbalu a cheerleadingu, ve kterých mají výrazné úspěchy. Bez ambicí velkých soutěží, ale se stejným nadšením a nasazením se scházejí hráči badmintonu a ženy z oddílu jógy. V období vánočních svátků členové jednoty pravidelně pořádají soutěže pro hráče badmintonu a v jarních měsících Běh o pohár starosty.
Sokolské nazdar z T.J. Sokol Ledenice!
Děkuji bratru Zahrádkovi za podklady pro listing. Zdroj foto Jiří Cukr.
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.