Dvůr Chrást
Dvůr Chrást vznikl na místě původní stejnojmenné tvrze a dnes již zaniklé vesnice, necelé dva kilometry jižně od obce Přistoupim, u silnice na Krupou a dál na Kostelec nad Černými lesy. Ves Chrást je prvně zmiňovaná v listině Karla IV. z roku 1360, v níž udělil Litoldovi Hájkovi z Chrástu, synu zemřelého Bohunka Hájka, jako dědičné léno po otci Chrást a pět vesnic ležící pod Černými lesy. Lze tedy předpokládat, že ves vznikla již před polovinou 14. století. Koncem 14. století vystřídal Hájky šlechtický rod s přídomkem z Myšlína, který tento statek držel až do poloviny 15. století. Mezi dalšími majiteli byl např. Mikuláš Krabice z Weitmile. Jeho nástupce ves pak prodal roku 1459 Janu Kačicovi z Kounic. Janovi synové postoupili Chrást roku 1505 Janovi z Landštejna, který jej připojil ke svému statku v Tuchorazi. Vnučka Jana z Landštejna Eliška převedla Chrást na svého manžela Bořivoje z Donína. Farností patřila obec v této době k Přistoupimi. V průběhu třicetileté války (1618-1648) ves utrpěla od císařských vojsk značné škody. Po jejím skončení už Chrást dle zápisu drželi Lichtenštejnové, kteří jej připojili ke svému Černokosteleckému panství. Po roce 1648 je již v knihách zmiňován pouze tzv. hamfesní dvůr s mlýnem a ovčínem. Ves již nikdy nebyla obnovena. Dvůr Chrást je v neutěšeném stavu a neustále chátrá. Společně se samotou dvůr patří katastrálně k obci Krupá.
Mlýn
V nedalekém údolí Jalového potoka stál mlýn č.p. 45, který patřil k chrásteckému dvoru. Historie dvora a mlýna byla po velkou část jejich existence propojená. Nejstarší nalezená zmínka o mlýnu je z poloviny 16. století, vznikl však pravděpodobně ještě dříve. Nad mlýnem byl rybník, který existuje dodnes, do kterého vtékal Jalový potok. Uprostřed hráze byla voda z rybníka vypouštěna na mlýnské kolo. Odtok od mlýna vedl zpět do Jalového potoka. Oproti vesnici se mlýn dochoval až do první poloviny 20. století. V roce 1930 měl jedno vodní kolo na vrchní vodu, spád 5,25 m a výkon 2,37 HP. Dle historických pramenů zde působili mlynáři Joseph Buchta (1841) a Antonín Vobořil (1930). Jalový potok se tehdy nazýval Černokostelecký. Na leteckém snímkování z 50. let 20. století budova mlýna již nestojí. V současné době se rybník využívá k chovu ryb.
Ke keši:
Keš je založena jako drive-in. Můžete s opatrností zaparkovat přímo u ní.
SILNICE JE VELMI FREKVENTOVANÁ – DBEJTE PROSÍM ZVÝŠENÉ OPATRNOSTI !!!!
/>
ZDROJE:
http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/chrast-zanikla-ves
http://rod-bartlu.blogspot.cz/2016/12/matej-bartl-dvory-kolem-pristoupimi.html
http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/5659