Vyhlídka nad Viničním domkem
Půvabnou vyhlídku na soutok Vltavy a Berounky najdete v místech, kde se setkávají ulice Nad Vinicí a Barunčina.
Název Nad Vinicí charakterizuje polohu ulice. Zmínka o modřanské vinici se objevuje již v první písemné zprávě o Modřanech v listině Soběslava II. z roku 1178. Vinice zvaná též Arcibiskupská, zanikla v roce 1929 v důsledku nebývalých mrazů. Pěstování vinné révy na pronajatém jižním svahu obnovili modřanští zahrádkáři v 90. letech minulého století. Poslední zbytky vinic o rozloze asi 1500 m2 totiž obec přenechala v roce 1987 bezplatně do užívání modřanské organizaci Československého svazu zahrádkářů.
Vyvýšené místo dalo ulici nad vinicí původní název – Na vyhlídce (1932-1948). Později, a to až do roku 1973, nesla jméno Zdeňka Nejedlého, poúnorového kontroverzního ministra kultury.
Současná podoba vyhlídky vděčí projektu, který byl realizován po roce 2000 za tehdejšího starosty Petra Hány.
Nová vyhlídka byla slavnostně otevřena 18. června 2008 za účasti vedení radnice a zástupce dodavatelské firmy Čermák a Hrachovec, a. s., šampaňským z vinné révy z modřanské vinice.
Kromě krásné vyhlídky s posezením a informačními tabulemi se zrekonstruovala také historická kamenná zeď ohraničující vinici a osadilo kované oplocení pro její ochranu. V části dotčených ulic Nad Vinicí a Barunčina byly původní nezpevněné povrchy nahrazeny dlažbou a na základě požadavků místních občanů se zvýšil počet parkovacích míst, byť na úkor rozlehlejších zelených ploch zahrnutých v původním návrhu. Polovinu z celkové hodnoty projektu pokryla dotace 5 milionů 400 tisíc ze strukturálních fondů EU a o druhou polovinu se stejným dílem podělily státní rozpočet ČR a městská část Praha 12.
Významná událost našich dějin: atentát na Reinharda Heydricha
Dějiny naší krásné české země jsou velmi bohaté na nejrůznější významné události. Některé z těchto událostí, ale bohužel není věnována taková pozornost, jakou by si zasloužily. Jednou z nich je odbojová činnost za druhé světové války, konkrétně činnost výsadkové paraskupiny Antropoid. Během období protektorátu Čechy a Morava v letech 1939–1945 bylo na naše území vysláno několik českých parašutistů z Velké Británie. Tyto paraskupiny měly různé úkoly, které měly splnit na našem území (např. sabotážní akce, podpora domácího odboje nebo vysílání zpráv pomocí vysílaček). Řada skupin se potýkala již od začátku akce s potížemi, ale díky pomoci českých občanů žijících v protektorátu, často riskujících životy své i svých blízkých, se jim více či méně podařilo svoje úkoly splnit.
Nejznámější akcí československé exilové vlády ve Velké Británii je atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Dne 27. května 1942 v 10.30 hodin dvojice parašutistů Jan Kubiš a Josef Gabčík provedla útok na Reinharda Heydricha v pražské Libni v zatáčce křížení ulic Kirchmayerova a V Holešovičkách, kde pomocí samopalu a granátu zaútočili na Heydrichův vůz. Zprvu se zdálo, že jejich akce dopadla neúspěchem, ale když Heydrich 4. června 1942 umírá, bylo jasné, že akce dopadla úspěšně a vydala světu zprávu, že český národ je odhodlán i za obrovských represálií se semknout a bojovat proti útlaku a nespravedlnosti. Parašutistům bezprostředně poskytlo pomoc mnoho spolupracovníků i obyčejných lidí, kteří za to bohužel zaplatili smrtí.
V koncentračním táboře Mauthausen zemřelo mnoho českých občanů spojených s atentátem. Samotní parašutisté byli po atentátu ukryti do kostela v Resslově ulici. Celkem sedm se jich skrývalo v tamní kryptě. Spolupracovníci parašutistů v čele s Janem Zelenkou (zvaným Hajským) nebo Marií Moravcovou přemýšleli, jak dál parašutisty ukrývat. Dařilo se jim to dlouhých dvacet jedna dní až do 18. června 1942, než své kamarády zradil Karel Čurda, který byl společně s nimi vyslán z Velké Británie do protektorátu. Zrada Karla Čurdy stála život nejen parašutisty ukrývající se v kostele, ale celou řadu spolupracovníků a obyčejných lidí pomáhajících parašutistům.
Sedm parašutistů bylo 18. června obklíčeno v kostele obrovskou přesilou 800 vojáků německého wehrmachtu. Parašutistům se jen pomocí ručních zbraní dařilo několik hodin odrážet útok německé přesily. Trojice Adolf Opálka, Jan Kubiš a Josef Bublík bojovala z kůru kostela. Zbytek parašutistů Josef Gabčík, Jaroslav Švarc, Josef Hrubý a Josef Valčík se ukrývali v kryptě kostela. Trojice v horní části kostela bojovala statečně, ale proti mnohonásobné přesile bohužel neměla šanci. Po spotřebování všech nábojů si parašutisté nechali poslední náboj pro sebe, aby je nacisté nedopadli živé. Čtveřice ukrývající se v kryptě neměla jedinou zprávu o tom, co se děje nahoře. Po ohlušujícím rámusu nastalo hrobové ticho. Bylo jasné, že s jejich kamarády je konec. Během chvíle přišli „na řadu“ i oni. Opět bojovali velmi statečně a několik dalších hodin čelili přesile. Odmítli nabídku na to, aby se vzdali. Stejně jako jejich kamarádi, i oni si nechali poslední kulku pro sebe a se slovy „JSME ČEŠI, NIKDY SE NEVZDÁME“ padli.
Čest jejich památce.
O kešce
Jedná se o pátou z dvanácti tematických schránek. Nezapomeňte si opsat kód pod víčkem kešky! Poslouží k nalezení bonusové třinácté kešky série. Ve všech keších série se pravidelně objevují speciální tematické CWG.