Není jeden jako druhý Mystery Cache

Každý, kdo má rád víno, si již zajisté všiml, že každé víno má nějaké své charakteristické rysy a odlišnosti. Tato keška je věnována právě rozdílům v jedné charakteristice vína, o které většina lidí moc informací nedostala, a často je překvapující. Obecně je základních charakteristik pro víno minimálně 6. Tyto charakteristiky ovšem neodpovídají pouze samotnému lahodnému moku, ale také samotným hroznům a vinnému keři. Rozeznávat lze vzhled keře jako celku, vzhled střapců a větví, vzhled a barvu listů, morfologii hroznů, barvu samotných hroznů a posléze i chuť a vůni dané odrůdy. Všechny tyto charakteristiky nám zaručeně určí, o jakou odrůdu se jedná. Poznat odrůdu je zajisté důležité, jelikož probrat se v současnosti pár stovkami odrůd vinné révy není úplně jednoduché. My si to trošku zjednodušíme a v této kešce se budeme věnovat pouze rozpoznávání hroznů některých notoricky známých i bizarních odrůd.

Stejně tak jako víno nabývá různých barev, i hrozny, z nichž je připraveno, naskýtají velmi širokou škálu barev a tvarů. Můžeme najít hrozny světle žluté, sytě žluté, žluté s flíčky, oranžové, růžové, šedofialové, modré až modročerné. A stejně tak jejich morfologie je velmi různá.

Nyní vám povím něco o odrůdách Rulandské šedé (pinot gris), Tramín červený, Muškát moravský, Pálava, Sauvignon, Rulandské modré (pinot noir), Dornfelder, Cabernet Sauvignon, Neronet. Tyto odrůdy jsem vybral kvůli jejich prakticky nezaměnitelnému vzhledu mezi v Česku pěstovanými odrůdami a zároveň kvůli jejich oblíbenosti a zajímavosti.

První odrůdou, kterou se podle hroznů naučíme poznávat, bude tedy Rulandské šedé (pinot gris), které je odrůdou bílou. Tato odrůda patří k těm nejpůvodnějším a nejdéle používaným francouzským odrůdám z oblasti Burgundska. Hrozny se vyznačují svou typickou růžovo-šedou až modro-šedou barvou s povlakem připomínajícím svým vzhledem vosk a při prosvícení sluncem se jeví jak čistě růžové s lehkým nádechem fialové. Hrozny mají v celku 8-11 cm, 80-120 g a jsou poměrně malé a velmi natěsnané. Dužnina je, stejně jako u všech bílých vín, bezbarvá.

Druhou odrůdou je opět odrůda bílá, Tramín červený. Tato odrůda je u mnoha lidí nesprávně považována za červené víno, což je způsobeno pravděpodobně jejím zvláštním názvem a zároveň vzhledem jejích hroznů. Znovu se nejedná o Českou, nýbrž původem Italsko-Francouzsko-Německou odrůdu. Vyznačuje se svojí velmi typickou oranžovo-růžovou barvou. Dále ho lze charakterizovat menší hustotou bobulek v hroznu a poměrně silnou aromatickou a kořenitou chutí už jako hrozny. Dužnina je, stejně jako u ostatních bílých vín, bezbarvá a poměrně masitá.

Třetí popisovanou odrůdou, odrůdou bílou, bude Muškát moravský. Tato odrůda je původní českou odrůdou vyšlechtěnou ještě za Československa ve šlechtitelské stanici v Polešovicích a vznikla zkřížením odrůd Muškát Ottonel a Prachttraube. Vyznačuje se typickou zeleno-žlutou až sytě žlutou barvou, hodně závislou na zralosti odrůdy, a středně velkými hrozny (cca 14 cm, 200 g), které obsahují kuličkovité bobule s poměrně malou hustotou. Další důležitou charakteristikou této odrůdy je až nečekaně vysoká aromatika hroznů a jejich šťavnatá a medová chuť.

Známou odrůdou je také Pálava, která se dostala do povědomí lidí v posledních pár letech díky její výjimečnosti a zároveň spojení se známou vinařskou oblastí kolem Pálavy na Jižní Moravě. Tato odrůda byla vyšlechtěna v Česku a vyznačuje se zejména barvou svých hroznů, které jsou podobně jako hrozny Tramínu červeného, zbarvené pro bílá vína poněkud netradičně. Bobulky této odrůdy jsou světle šedo-růžové až šedo-červené. Tyto bobulky jsou v hroznu relativně volně uložené a mají šedavý povlak podobný prachu. Hrozny jsou středně velké (10-15 cm, 100-200 g). Jsou aromatické muškátové vůně a na chuť jsou velmi šťavnaté a často dosahují vysoké cukernatosti.

Sauvignon je jedna z pravděpodobně nejznámějších bílých odrůd znovu původem z Francie. Bobulky této odrůdy jsou zeleno-žluté až žluto-zlaté při plném vyzrání a často na sobě mají hnědé flíčky. Hrozen je poměrně kompaktní a jednotlivé bobulky jsou často deformované tlakem těch okolních. Celý hrozen je poté spíše menší (10-16 cm, cca 100 g) přibližně pyramidálního tvaru. Dužina i šťáva jsou opět klasiky bezbarvé. Vůní tato odrůda připomíná angrešt, muškát, případně trochu kořenité vůně.

Další známou odrůdou je Rulandské modré (pinot noir), která stejně jako jeho sourozenci pinot gris a pinot blanc pochází z Francie a patří mezi velmi staré odrůdy. Zatímco pinot gris a pinot blanc jsou odrůdy bílé, pinot noir je odrůda červená. Tyto hrozny jsou už trochu méně jednoznačné, ovšem opět je dobrým okem dokážeme poměrně jistě rozeznat. Bobulky jsou drobounké, jejich barva je modro-fialová až modro-černá s lehkým voskovým nádechem. Bobulky jsou na sebe v hroznu velmi namačkané, až zdeformované a celý hrozen nabývá velmi kompaktního dojmu. Velikost hroznů je docela malá 7-12 cm, 66-120 g. Dužnina i šťáva je přes červenou barvu hroznu bezbarvá.

Popisovanou odrůdou bude také červená odrůda Dornfelder. Tato odrůda je pro Česko stále poměrně netypická, ovšem stále více oblíbená. Pochází z Německa a svým vzhledem i chutí je prakticky nezaměnitelná. Bobulky této odrůdy jsou veliké, s malým obsahem peciček (1-2) a mají neutrální tmavě modrou až modro-fialovou barvu s lehkým voskovým povlakem. Samotný hrozen této odrůdy je v některých případech až obrovský (15-25 cm, 150-300 g) a mezi bobulkami v hroznu jsou veliké mezery. Samotná vůně hroznu je relativně neutrální a jeho chuť je výrazně hutná a šťavnatá, což je zároveň s nízkým obsahem peciček důvod k použití této odrůdy například do buchet 😊 (makový závin s bobulkami).

Předposlední odrůdou, o které si něco řekneme, bude červená odrůda Cabernet Sauvignon, která je jako už mnoho odrůd pochází z Francie a je velmi známá. Její typickou charakteristikou jsou drobounké kuličky tmavě modré až modro-fialové barvy s lehounce matným povrchem. Hrozny jsou relativně vzdušné, střední velikosti 12-15 cm a přibližně 80-140 g. Samotný hrozen je podlouhlého dosti členitého tvaru. Dužina těchto hroznů je stejně jako šťáva bezbarvá docela hutná s nádechem kořenitosti.

A závěrem si popíšeme jednu velmi netypickou červenou odrůdu Neronet. Tato odrůda je opět odrůda vyšlechtěná v Česku a byla dříve používána spíše k dobarvování červených vím. V současnosti je ovšem používána pro výrobu velmi zajímavých a ovocně chutnajících červených vín. Tato odrůda produkuje středně velké až velké hrozny (8-15 cm, 100-200 g), které obsahují středně velké zakulacené bobulky, které nejsou moc husté. Do této chvíle byste tuto odrůdu nepoznali, ovšem její typickost tkví ve vzhledu snad celého keře se vším všudy. Kdybych byl básník, řekl bych, že z této odrůdy prýští rudá barva všemi směry. Na podzim totiž rudnou listy, samotné stopky a střapec jsou rudé barvy, místo klasické zelené, bobulky jsou až modro-černé a ukrývají v sobě krvavě červenou dužinu a velmi tmavě červenou šťávu. To je ovšem pro červené víno velmi netradiční, jelikož klasická červená vína mají dužinu i šťávu bezbarvou a svoji barvu získají až pozdější macerací.

No a nyní už k luštění souřadnic. Jak už to bývá, tak po předání informací je součástí učení nějaké to otestování, co si člověk pamatuje. Přiřazením odrůd k obrázkům získáte čísla, která posléze stačí pouze dosadit do vzorce:

(N 48° 54.ABC E 016° 38.DEF)

A:

Rulandské šedé (A=7)

Tramín červený (A=5)

Sauvignon (A=9)

B:

Muškát moravský (B=5)

Pálava (B=9)

Rulandské šedé (B=1)

C:

Muškát Moravský (C= 2)

Rulandské šedé (C=6)

Sauvignon (C=4)

D:

Dornfelder (D=5)

Neronet (D=0)

Rulandské modré (D=7)

E:

Neronet (E=5)

Cabernet Sauvignon (E=1)

Rulandské Modré (E=3)

F:

Cabernet Sauvignon (F=3)

Dornfelder (F=8)

Neronet (F=1)