10. kaple – Tato kaple je již zaniklá. O místu, kde kdysi desátá kaplička stávala, se můžeme pouze domnívat. V žádných historických mapách zakreslena není. Kudy poutní cesta dále vedla, autoři pouze spekulují. Někteří uvádějí, že mohla vést buď směrem na Narysov, nebo na Zavržice, případně přes Lešetice, Slivici a Brod. Pokud budeme vycházet, že cesta byla dlouhá cca 16 km a v mapě III. vojenského mapování je zakreslena kaple na Červené na Zdaboři (pozn. u dnešní komunikace z Březnice na Příbram), lze usuzovat, že se poutníci nevraceli ze Zavržic nebo Brodu k tomuto místu. Také lze vycházet z historických pramenů Svaté Hory (HOLAS, 1925), že sem přicházeli poutníci z Březnice a dále je uváděno, že přicházeli poutníci ze Slivice nebo z Brodu, můžeme si troufnout říci, že každá poutní skupina přišla odjinud. Když vezmeme v úvahu, že se jednotlivé objekty této cesty nacházeli ve vzdálenosti 700 – 1100 m, můžeme spekulovat, že se tato kaplička mohla nacházet za Třebskem, někde v místech, kde dnes stojí dřevěný kříž, v místech před lesem, nedaleko cesty do Příbramě. Kapli vystavěla Ludmila Kateřina z Újezda, manželka zakladatele březnického kostela, původně byla na kapli zobrazena jednotlivá zastavení modlitby II. růžence bolestného – Kristus nesoucí Kříž (ŠTVERÁKOVÁ, 2006).
11. kaple – Jedenáctá kaplička je již zaniklá. Vystavěla ji také Ludmila Kateřina z Újezda, manželka zakladatele březnického kostela, původně byla na kapli zobrazena jednotlivá zastavení modlitby II. růžence bolestného – Ukřižovaný Kristus (ŠTVERÁKOVÁ, 2006). Opět pokud bychom vycházeli z předpokladu, že se kapličky vyskytovaly ve vzdálenosti 700 – 1100 m, můžeme pouze spekulovat o bývalé existenci kapličky, a to, že stávala kdysi někde na počátku obce Narysov, v k.ú. Narysov. Dnes by toto místo bylo pravděpodobně, někde blíže ke středu obce, neboť historicky došlo následně k zastavění rozsáhlejšího území. K předpokládanému místu kdysi stávající kapličky můžeme také dojít, pokud budeme vycházet ze skutečnosti, že se kapličky objevovaly na začátku nebo na konci obcí (viz Březnice, Chrást, Třebsko).
12. kaple - Dvanáctá kaplička je již zaniklá. Vystavěl ji Matěj Zdenko, původně byla na kapli zobrazena jednotlivá zastavení modlitby III. růžence slavného – Vzkříšení Páně (ŠTVERÁKOVÁ, 2006). Dnes zase můžeme o jejím bývalém výskytu pouze spekulovat, neboť nemáme její zákres dochovaný v žádných historických mapových podkladech. Pokud bychom vycházeli opět z pravděpodobných vzdáleností jednotlivých kaplí, můžeme se domnívat, že stála na tehdejším začátku části obce Narysov - Na Výfuku v k.ú. Narysov (cca 1000 m od předpokládaného umístění předchozí kaple). Z původních kapliček je dnes dochováno pouze osm. Série kešek umístěných po trase poutní cesty z Březnice na Svato Horu Vás k těmto dochovaným kapličkám dovede.
Proč tato série vznika?
V roce 2017 došlo ke konečným výrazným rekonstrukcím všech dochovaných kaplí, a proto si myslíme, že má být vytvořena série keší po trase poutní cesty z Březnice na Svatou Horu. Osobní navštívení jednotlivých dochovaných fragmentů poutní cesty a míst je cílem a smyslem hry Geocaching, tzn. navštívit zajímavá místa, která nejsou častokrát turisticky navštěvována.
Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu
Ve starých encyklopediích (Malá československá encyklopedie 4, 1986, s. 49) je poutí označeno „hromadné putování, obvykle o výročních dnech, k památným či posvátným místům“. Původně byla poutí označována církevní slavnost na památku svatého, jemuž je zasvěcen určitý objekt, např. kostel, kaple. Čechy byly misijní zemí, ve které církev obnovila svoji pozici (razantní rekatolizace), a proto v 17. a 18. století lidé putovali na místa jako např. do Staré Boleslavi, do Tuřan na Moravě nebo na Svatou Horu. Cílem poutních cest byla obvykle výrazná stavba, postavená na významném místě v krajině. Postupně byly k těmto místům dobudovány cesty, vysázeny podél nich aleje (ochrana poutníků před nepřízní počasí), byly zbudovány drobné sakrální památky jako např. kapličky, pro poutníky vznikaly na místech odpočinku hostince, nebo poboční poutní místa (Malá Svatá Hora na Příbramsku). Pro církev měly poutě misijní význam a pro obyčejného člověka to byla chvíle odpočinku s duchovním prožitkem vidět něco krásného, vydat se za díly vytvořenými světoznámými barokními architekty (PRINZ, 2011/34).
První pouť z Březnice na Svatou Horu je v literatuře uváděna ta, která se konala 1. května 1649 (HOLAS, 1929). Cesta vedla od kostela svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly v Březnici na Svatou Horu v Příbrami. Svatá Hora byla místem s duchovním významem, které bylo opředeno zázračným vyléčením r. 1634 slepého poustevníka Jana Procházky, který slíbil, že bude sloužit Matce Boží. Procházka pak s horlivostí a zbožností pečoval o Svatou Horu a pro žíznivé poutníky nalezl a vykopal pramen zdravé vody (r. 1634) – Mariánská kaple (HOLAS, 1929).
Vznik poutní cesty z Březnice na Svatou Horu je spojován s působením jezuitského řádu na Březnicku. Jezuité přišli do Březnice v roce 1630, aby v tomto kraji upevnili katolickou víru. V rámci misie byla vybudována rezidence, později kolej. V roce 1647 získali do své správy jezuité Svatou Horu (Nadační fond pro Březnici, 2017).
Původně se hovoří o 16 dřevěných křížích vystavených podél lesnaté cesty z Březnice na Svatou Horu. Teprve později byly zbudovány výklenkové zděné kaple s výzdobou v protilehlých nikách. Na jedné straně byly vyobrazeny výjevy z růžence a na druhé straně, směre k cíli Svaté Hoře, byli vyobrazeni čeští patroni (HOLAS, 1929).