5. kaple – Stojí v katastru Chrást („Pod Chrástem“). Vystavěl ji Hynek Vrábský z Vrábí, pán na Drahenicích, původně byla na kapli zobrazena jednotlivá zastavení modlitby I. růžence radostného – Obětování Páně, v roce 2015 namaloval z jedné strany nový obraz Lubomír Pešek a druhý (tentýž autor) roku 2017 (nepodařilo se zjistit, jaká vyobrazení byla na severní straně kaple, proto byly zvoleny obrazy světců), (Nadační fond pro Březnici 2017).
Z původních kapliček je dnes dochováno pouze osm. Série kešek umístěných po trase poutní cesty z Březnice na Svato Horu Vás k těmto dochovaným kapličkám dovede.
Na vyobrazení kněz drží malého Krista, kterého obětují Bohu (vše prvorozené) a vedle stojí modlící se Marie a klečící sv. Josef předává dar dvě hrdličky (Nadační fond pro Březnici 2017).
Svatý Jan Nepomucký (1350 - 1393) – narodil se v dnešním Nepomuku, v Praze a Padově vystudoval teologii a právo. Působil také jako vikář pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna. Mezi arcibiskupem a králem Václavem IV. vznikl spor ohledně jmenování biskupů a vysokých církevních hodnostářů. Jan proti králově vůli v březnu 1393 potvrdil opata kladrubského kláštera. Král pak Jana nechal zatknout a na následky mučení Jan Nepomucký zemřel. Jeho tělo bylo svrženo do Vltavy a následně za několik dní vytaženo. Roku 1721 byl Jan blahořečen, svatořečen byl od roku 1729. Kult sv. Jana Nepomuckého byl pěstován již dávno před tím. Jan Nepomucký je patronem vorařů, loďařů, mlynářů, duchovních a zpovědního tajemství. Pohřben je v katedrále sv. Víta. Jeho socha je umístěna na Karlově mostě a je mu zasvěceno mnoho kostelů (v Březnici sochy v kostele sv. Ignáce, v kapli sv. Rocha, v zámecké kapli), (Nadační fond pro Březnici 2017).
Proč tato série vznika?
V roce 2017 došlo ke konečným výrazným rekonstrukcím všech dochovaných kaplí, a proto si myslíme, že má být vytvořena série keší po trase poutní cesty z Březnice na Svatou Horu. Osobní navštívení jednotlivých dochovaných fragmentů poutní cesty a míst je cílem a smyslem hry Geocaching, tzn. navštívit zajímavá místa, která nejsou častokrát turisticky navštěvována.
Poutní cesta z Březnice na Svatou Horu
Ve starých encyklopediích (Malá československá encyklopedie 4, 1986, s. 49) je poutí označeno „hromadné putování, obvykle o výročních dnech, k památným či posvátným místům“. Původně byla poutí označována církevní slavnost na památku svatého, jemuž je zasvěcen určitý objekt, např. kostel, kaple. Čechy byly misijní zemí, ve které církev obnovila svoji pozici (razantní rekatolizace), a proto v 17. a 18. století lidé putovali na místa jako např. do Staré Boleslavi, do Tuřan na Moravě nebo na Svatou Horu. Cílem poutních cest byla obvykle výrazná stavba, postavená na významném místě v krajině. Postupně byly k těmto místům dobudovány cesty, vysázeny podél nich aleje (ochrana poutníků před nepřízní počasí), byly zbudovány drobné sakrální památky jako např. kapličky, pro poutníky vznikaly na místech odpočinku hostince, nebo poboční poutní místa (Malá Svatá Hora na Příbramsku). Pro církev měly poutě misijní význam a pro obyčejného člověka to byla chvíle odpočinku s duchovním prožitkem vidět něco krásného, vydat se za díly vytvořenými světoznámými barokními architekty (PRINZ, 2011/34).
První pouť z Březnice na Svatou Horu je v literatuře uváděna ta, která se konala
1. května 1649 (HOLAS, 1929). Cesta vedla od kostela svatého Františka Xaverského a svatého Ignáce z Loyoly v Březnici na Svatou Horu v Příbrami. Svatá Hora byla místem s duchovním významem, které bylo opředeno zázračným vyléčením r. 1634 slepého poustevníka Jana Procházky, který slíbil, že bude sloužit Matce Boží. Procházka pak s horlivostí a zbožností pečoval o Svatou Horu a pro žíznivé poutníky nalezl a vykopal pramen zdravé vody (r. 1634) – Mariánská kaple (HOLAS, 1929).
Vznik poutní cesty z Březnice na Svatou Horu je spojován s působením jezuitského řádu na Březnicku. Jezuité přišli do Březnice v roce 1630, aby v tomto kraji upevnili katolickou víru. V rámci misie byla vybudována rezidence, později kolej. V roce 1647 získali do své správy jezuité Svatou Horu (Nadační fond pro Březnici, 2017).
Původně se hovoří o 16 dřevěných křížích vystavených podél lesnaté cesty z Březnice na Svatou Horu. Teprve později byly zbudovány výklenkové zděné kaple s výzdobou v protilehlých nikách. Na jedné straně byly vyobrazeny výjevy z růžence a na druhé straně, směre k cíli Svaté Hoře, byli vyobrazeni čeští patroni (HOLAS, 1929).
Keška se nenachází na kapličce ani v jejím bezprostředním okolí! Nerozebírejte kapličku ani její části!