Sto jarních kilometrů byla masová akce ČSTV založená po roce 1957 pro turistickou veřejnost.
Začínala zpravidla kolem prvního jarního dne a končila s nástupem školních prázdnin. Po absolvování předepsaného počtu kilometrů dostal turista odznak a průkazku Buď-fit. Později byla průkazka změněna, v hlavičce byl nejen Československý svaz tělesné výchovy, ale i Socialistický svaz mládeže a Pionýrská organizace SSM. Kilometráž byla upravena s ohledem na věk (do a nad 15. let) a druh přesunového prostředku (pěšky, na lyžích, na lodi atd.).
V roce 1990 akci v omezené míře převzaly některé oblasti a odbory Klubu českých turistů. Původní ČSTV zanikl.
Tolik Wikipedie
Tady to bude podobné, jen nebudou odznáčky a průkazky, ale CWG a logbook. Jedná se o sérii eventů, po jejímž absolvování byste měli mít v nohou přibližně 100 km. Pro každý event bude nastaven waypoint Start, nejčastěji zastávka MHD. Z tohoto místa bude měřená vzdálenost na místo konání eventu a zase zpět a ta se bude postupne načítat, až dokráčíme k cílové metě 100. Budu se snažit připravit trasy v délce do 10 km, ale není vyloučeno, že se nějaká trošku vymkne. Takže je jasné, že z toho bude minimálně 10 eventů, jeden týdně, pokud možno v úterý. Tak s tím počitejte. Tolik tedy teorie k téhle sérii.
Praxe bude samozřejmě poněkud jiná, jelikož vás nemůžu k ničemu nutit. Záleží na každém z vás. A jelikož s tím nic nenadělám, tak se tím ani nebudu zabývat. Jen mi můžete do logu připsat, jestli jste trasu absolvovali, nebo ne.
Ostrá horka
Ostrá horka je kopec jižně od obce Soběšice, dosahující výšky 405 metrů. Na vrcholu je dobře známá rozhledna, ale skrývá také jiné tajemství. Nachází se na něm trigonometrický bod Strom. Ten je prvním trigonometrickýn bodem na našem území. Byl zaměřený dr. Josephem Liesganigem (1719-1799) jako součást sítě 22 trojúhelníku, sloužících pro měření poledníkové délky jednoho úhlového stupně na vídeňském poledníku, které započalo v roce 1759. Podobná měření probíhala na různých místech zeměkoule a pomoci nich bylo prokázáno, že Země není přesně kulatá, ale že je na pólech zploštělá, jak teoreticky dokázal sir Isaac Newton. Tenhle tvar byl nazván Geoid.
Výsledkem měření dr. Liesganiga byla vzdálenost 111 255,716 metrů. Tohle číslo vám zřejmě nic neřekne. Ale zkuste ho vydělit 60 a dostanete vzdálenost odpovídající jedné úhlové minutě - asi 1854 metrů. Pořád nic? Vzhledem k tomu, že z měření na různých částech zeměkoule by tahle vzdálenost vycházela pokaždé jiná, byla v roce 1929 stanovena vzdálenost jedné poledníkové úhlové minuty na 1852 metrů (přesně). Zrodila se námořní míle v dnešní podobě...
Další info o měření Internetová encyklopedie dějin Brna
Na v pořadí šestém eventu se sejdeme pod vrcholem kopce Ostrá Horka netradičně v pondělí, 23. dubna v 17:30 a zdržíme se minimálně do 18 hodin. Schválně jsem protentokrát vybral kratší procházku, abyste na zítřejší CITO byli v plné síle. A taky jsem to slíbil Želvě. Kdo ale dodrží stanovenou trasu, nějaký ten metřík nastoupá. Celá trasa má asi 4 kilometry, počítejte s půlhodinkou cesty tam a druhou zpátky. Poblíž vrcholu stojí rozhledna o výšce 19.1 metrů. Má dvě vyhlídkové plošiny, jednu ve výšce 8 a druhou 16 metrů. Vede na ni 90 schodů.