(V posledním roce se nám povedly přírůstky do rodin a tak jsme si řekli, že i nějakou tu kešku konečně svedeme založit. Tímto ji věnujeme Hell, Jasmi, Darkovi a našim úžasným Míšám.)
S touto krabičkou se podíváme na nějaké informace o veverkovitých, zejména veverkách. Informace a celá keška se bude točit právě kolem nich. Přejeme příjemné čmuchání finálních souřadnic, kdyby vám na to nestačily vlastní nosy, ty veverčí jsou na to senzační.
Veverkovití
Jedná se o různě velké hlodavce – od trpasličích tropických veverek vážících 10 g až po 7,5 kg těžké sviště. Délka těla se pohybuje v rozsahu od 6 do 60 cm. Ocas měří 5–46 cm, je vždy ochlupený (u veverek hustě). Stromové veverky si jej při odpočinku stáčejí nad tělo.
Většina veverkovitých žije na stromech, ale existují i zemní veverky. Navíc na zemi žijí další příslušníci této čeledi (např. sysel nebo svišť), které jako veverky obvykle neoznačujeme.
Zadní nohy jsou až dvakrát delší než přední.
Několik veverek známe i z televizních obrazovek. Například v Severní Americe a Asii žijící „chipmunks“ známe z dětských kreslených příběhů Rychlé roty.
Létající veverky (žijící převážně v tropických oblastech) mají mezi předníma a zadníma nohama létací blánu, která u některých rodů dosahuje až k ocasu. U některých je tato blána u zápěstí rozšířena chrupavčitými výběžky. Blána obsahuje i svaly, proto jejich roztahováním a stahováním mohou veverky řídit směr letu. Ke kormidlování využívají i ocas. Toto uspořádání těla jim však neumožňuje aktivní let, ale jen plachtění – mohou tedy letět vždy jen z vyšší pozice na nižší.
Velmi dobře šplhají a přežijí bez zranění i pády z velké výšky. (Pozor, toto pro lidi neplatí, tak opatrně!)
Většina veverek se živí rostlinnou potravou: konzumují především ořechy a semena, ale některé se živí i hmyzem. Několik druhů je převážně hmyzožravých.
Pro u nás nejrozšířenější Veverku obecnou platí, že 60 až 80 % dne tráví hledáním potravy, kterou tvoří především semena šišek, houby, které si suší ve svých hnízdech, ptačí vejce, různé plody, např. oříšky, ale občas si pochutná i na čerstvé míze. Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů, které ji poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích. Při konzumaci potravy přitom sedí jako většina veverkovců „na bobku“, přičemž si potravu drží v předních končetinách.
Malý kvíz na závěr, jestli jste dávali pozor (výsledek kvízu nemá vliv na luštění): Kterého zástupce z těchto veverkovitých můžete běžně potkat v našich lesích?
A) Poletucha
B) Veverka obecná
C) Chipmunk
D) Praveverka hrabivá
Rady na závěr:
- Lámání si hlavy s luštěním a vlastní odlov je dobrovolné a na vlastní nebezpečí. V případě nejistoty se na nás neváhejte obrátit.
- Ohledně finálky: ač se na první pohled může zdát, že vám věšíme bulíky na nos, hodnocení terénu je zcela na místě, vždyť jdeme po stopách veverek! Takže beze strachu, ale s opatrností, abyste nepotřebovali nosítka.
- Veverkovití nejsou v zimě moc aktivní, někteří upadají do zimního spánku (někdy i na více než půl roku), proto odlov této keše v zimě nedoporučujeme (ale dá se to). Stejně tak za tmy to bude o dost náročnější.
- Tradiční prosba: pro zajištění stejné zábavy pro všechny, prosíme -> vše vracejte tak, jak jste našli
A konečně výpočet souřadnic:
N 50° 05, (3xC - D + 2xA - 4xB )
E 016° 01, (1 + 5xD - 6xB + 2xA - C)
A pro kontrolu: A + B + C + D = 380
Přejeme mnoho radosti při geocachingu pro všechny blázny, kteří tento "sport" milují.
ZDROJE:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Veverkovit%C3%AD
https://cs.wikipedia.org/wiki/Veverka_obecn%C3%A1
Děkujeme Dragonovi za rady a betatest!