Touto earth keší bych vás rád zavedl do oblasti Stříbrného jezera (pro Opavany známé taky jako "sádrák") nacházející se v severní části města, v místě bývalého sádrovcového dolu. Vsoučasnosti Opavanům sloužící jako oblíbená rekreační součást městských sadů. Když budete při procházce okolo jezera alespoň trochu pozorní, narazíte na blýskající se stříbrošedožluté krystaly sádrovce (viz fotografie v listingu).
Sádrovec - chemické značky CaSO4•2H2O je bezbarvý, šedý až nažloutlý minerál. Může být průhledný či průsvitný, vše záleží na přímesích ve složení (jíl, písek a podobně). Od okolní horniny je vcelku snadno rozlišitelný. Tento minerál je dokonale štěpný. Na štěpných ploškách je až perleťově lesklý. Se svou tvrdostí 1,5 až 2 se řadí mezi nejméně tvrdé nerosty. To znamená, že se do něj dá rýpnout i nehtem. Vryp je pak bílé barvy. Název pochází z řeckého slova gypsos - sádra. Teď možná někomu došlo, proč se u nás čato říká "ruka v gypsu"
Zdejší sádrovec je sedimentárního původu a vznikl vysrážením z přesycených solných roztoků. Velká ložiska sádrovce vznikala již ve velmi vzdálených obdobích zemského vývoje okolo přelomu prvohor, druhohor a ve třetihorách a to tak, že část moře se postupně oddělovala, vznikala laguna a mořská voda se z ní odpařovala. Vznikal tak velmi koncentrovaný roztok, ze kterého se mimo soli kamenné, soli draselné a anhydritu vykrystalizoval také sádrovec. U nás se evidovaná ložiska sádrovce mořského původu vyskytují hlavně na Opavsku, v Opavě-Kateřinkách, Kobeřicích ve Slezsku, Rohově, Sudicích a Třebomi.
Existuje několik odrůd sádrovce okterých každý z Vás jistě někdy slyšel:
Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.
Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy .
Sádrovec se často využívá v medicíně, v průmyslu stavebních hmot (výroba sádry, cementu a omítkovin), dále třeba při výstavbě protipožárních zdí v uhelných dolech, jako hnojivo ( například při pěstování žampiónů), nebo při výrobě skla, papíru a podobně.
Pro ty zvídavější z Vás doporučuji do vyhledávače zadat "jeskyně Naica" (Kde byla při těžbě v olověno-zinkových dolech Naica ve státě Chihuahua v Mexiku objevena jeskyně s množstvím obřích krystalů sádrovce až 10 m dlouhých a 2 m širokých.)
Počátky těžby sádrovce se na Opavsku datují někdy okolo roku 1849. Jednalo se o jediné ložisko na území českých zemí (další nejbližší ložiska se nacházela v dnešním Polsku). Hlubinná těžba (až 40m pod povrchem) započala na pravém břehu řeky Opavy, později se přesunula na břeh levý. Rozkvět těžby nastal v období někdy po druhé světové válce. Hubinná těžba však přestávala být efektivní i ekonomicky výhodná a proto byl roku 1956 otevřen důl povrchový. Těžbou začala vznikat halda (hlušina vzniklá těžebou), kterou na severní straně jezera (dnes již osázenou vzrostlými stromy) můžeme vidět i dnes. Už v průběhu let 1961 až 1963 se v západní části dolu začaly objevovat průsaky, které se jílováním dařilo držet. Tedy až do roku 1964, kdy se objevil tak silný proud vody, tryskající do vzdálenosti až deseti metrů, který již zastavit nešlo a důl byl během jednoho měsíce zatopen. Podle některých, mezi opavany stále kolujících báchorek, bylo zatopení tak rychlé, že na dně jezera dodnes zůstaly bagry i s obsluhou. Ve skutečnosti se veškerá technika podařila odvést a na místě zůstala jen nepohyblivá zařízení jako jsou například koleje. V současnosti je těžba přírodního sádrovce částečně nahrazena sádrovcem, který vzniká jako odpadní produkt při odsiřování elektrárenských plynů. Současná plocha jezera je přibližně 6,6 hektarů, délka je skoro 600 metrů a maximální šířka je 200 metrů.
Otázky:
1/ Jak a přibližně kdy vznikal zdejší sádrovec?
2/ Jakou barvu má vryp do sádrovce?
3/ V jakých odvětvích se dnes sádrovec využívá?
4/ Počet bagrů ležících na dně jezera?
Stage 1
Na výchozích souřadnicích naleznete dvě věci. Lavičku, ze které se můžete pokochat pěknými výhledy, nebo v zimě můžete přikrmit zimující ptactvo. Dále je zde cedule označující rybářský revír (bílá cedule se zeleným textem připevněná na bříze).
5/ Zajímá mě počet dřevěných desek, ze kterých se lavička skládá.
6/ Číslo v druhém řádku cedule.
Stage 2
Tyto souřadnice Vás zavedou ke "SKALCE"(ze které v letních měsících spatříte skákat nezodpovědné děti do vody), na kterou se musíte zaměřit. Stačí si přidřepnout a pozorovat. (V létě doporučuji ke stage 2 delší procházku z východní strany. Nejen, že budete mít možnost obejít celé jezero, ale v této době lze na odhalených severních březích jezera spatřit i 10cm krystaly sádrovce což v ostatních měsících pro nánosy bláta nelze.)
7/ Popište co na skalce vidíte (vlastními slovy popiště strukturu, velikost a barvu krystalků)
8/ Přiložte fotografii (dobrovolný úkol) s Vámi, nebo s kouskem sádrovce, který jste objevili.
Odpovědi posílejte přes můj profil, až pak logujte. Vše potřebné zjístíte na místě, nebo z listingu. Vžádném případě není třeba cokoliv dohledávat. Na odpověď nečekejte, ozvu se jen, když bude něco v nepořádku.
A na závěr, budete li mě chtít nějakým způsobem odměnit,
napište mi pěkný log,
nebo přiložte zajímavou fotografii :)
Díkeš!
Za betatest převelice DĚKUJI LorduFilipovi!
Použité zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/sádrovec
https://is.muni.cz
http://www.velebil.net a další..