Sašíkův adventní kalendář:
SAK#5 Peklo
Putování Sedlčanskem křížem krážem spolu s adventním kalendářem od naší kačerské rodiny.
Sedlčanský kraj je dle mého názoru ráj pro turisty a tím tedy i pro hru geocaching. Ve zdejším nádherném kraji najdete spousty zajímavých míst v podobě zapomenutých sakrálních staveb, kamenných útvarů a nádherných vyhlídek do kraje, který není poznamenán průmyslovou výrobou.
Peklo
Peklem se straší děti, když nás dospělé neposlouchají. Do pekla se posílají ti, které nechceme vidět nebo nás něčím naštvou. Sejdeme se v pekle říkají darebáci, když něco provedou. O pekle je spousta vtipů a to většinou politických, protože aspoň tím může člověk vyjádřit svůj názor na politiku.
Já jsem takové jedno peklo našel a to vrch nedaleko obce Vletice. Nevím jak a kdo dal místnímu kopci název Peklo, ale i po bližším prozkoumání jsem tu žádné brány do pekla nenašel. Není se čeho bát, protože určitě nesplňujete žádnou zvýše uvedených věcí ohledně pekla, a kdyby jste náhodou nějakou tu bránu spatřili, dejte vědět :-)
Teď trocha wikipedie:
Peklo je v řadě náboženství místem utrpení a trestu v posmrtném životě, ve kterém duše zemřelých trpí za své viny. Peklo je umístěno v podzemí (viz též podsvětí). Dalšími místy posmrtného života jsou ráj, očistec a předpeklí. Podle Bible bylo peklo připraveno pro Satana a jeho anděly. Peklo je obýváno vedle duší mrtvých démony. Vyskytuje se v umění a literatuře například Danteho Božské komedii.
V lidové mytologii je možno do pekla vstoupit, zachránit trpící duši, vyvést ji z pekla ven a vrátit tak zemřelého hříšníka do života. O mnohých jeskyních, tunelech a jiných otvorech v zemi se v pověstech vypráví, že jsou vchodem do pekla. Jindy se říká, že brána do pekla se nachází za šípkovým keřem. Odtud pochází úsloví "jdi mi k šípku". V evropském folklóru, včetně českých pohádek, jsou s peklem velmi často spojovány ohromné kotle, v nichž se hříšné duše vaří nebo pečou. S touto představou pracuje v Božské komedii i Dante Alighieri, ale nemá oporu v Bibli ani ve spisech církevních otců. V hinduistických textech se hovoří o pekelných kotlích, do nichž budou v Jamově říši uvrženi ti, kdo spáchali incest se svou sestrou nebo zabili vyslance. Také na japonských a tibetských obrazech buddhistického pekla se nacházejí obrazy démonů vařících hříšníky v kotli. Snad nejstarší zmínky o podsvětních kotlích, v nichž mají být zničena zloba a nemoci, se objevují v chetitských zaklínadlech z 2. tisíciletí př. n. l. Zdroj: Wikipedie
