Původní modřanské vlakové nádraží
Přemístěním krajového zbraslavského cukrovaru Urbánek & Wagner s rafinérií do tehdejšího modřanského místního mlýna v roce 1861 přepravní potřeby Modřan výrazně vzrostly. Této skutečnosti si bylo vědomo i vedení Českých obchodních drah. A tak k dohodě o stavbě místní dráhy s modřanskou obcí a ředitelstvím cukrovaru došlo už na jaře roku 1881. Povolení získal 9. května 1881 Ing. Jan Muzika, duše podniku České obchodní dráhy. Stavební práce na trati probíhaly rychlým tempem.
Vzhledem k tomu, že postavení železnice inicioval a podporoval cukrovar, trasa železniční dráhy byla vedena s ohledem na tehdejší řepná úložiště. Dne 16. listopadu 1881 byla uvedena do provozu. Trať v prvních měsících sloužila výhradně cukrovaru. Teprve 1. března 1882 byla slavnostně odevzdána veřejnosti a do Modřan přijel první osobní vlak. Nádražní budova byla zprvu přízemní a sloužila pro potřeby cukrovaru. Na snímcích kolem roku 1905 vidíme již jedno patro. Pro osobní dopravu fungovala až do 24. ledna 1997, kdy byla zprovozněna zastávka Praha - Komořany. Od této doby je nádraží opuštěné. Cukrovar již neexistuje, takže se nekoná žádná podzimní kampaň s vagóny naloženými řípou a ani dělníci nejezdí.
Modřany byly koncovou stanicí dráhy (současný název Praha-Modřany se používá od roku 1974). Kolejiště tvořily tři koleje a malá výtopna s točnou. Nádraží bylo koncovým až do 22. září 1897, tedy plných 15 let. K tomuto datu byl zahájen provoz na většině čerčansko-modřansko-dobříšské dráhy v úseku Modřany – Dobříš a po dobudování posledního úseku dráhy proti proudu Sázavy získaly Modřany přímé spojení do Čerčan (od 1. května 1900).
Jak se Modřany postupně stávaly průmyslovou oblastí na hranicích s Prahou, rostl i význam stanice pro nákladní dopravu. Vzniklo tam velké množství vleček. Kromě modřanského cukrovaru přibývaly postupně vlečky do válcovny, cihelny a pískovny, do parní pily, do továrny RUPA (později Orion, dnes Nestlé) a do dalších továren a podniků. Největší dopravní zatížení bylo vždy spojeno s řepnou kampaní v cukrovaru.
Před druhou světovou válkou se ze strategických důvodů pomýšlelo na vybudování spojovací tratě z Modřan do Radotína. Její stavba byla roku 1939 i zahájena zemními pracemi v okolí Modřan. Za války ani v poválečných letech se však již na projektu nepokračovalo.
V Modřanech byla asi kilometr před nádražím otevřena 24. října 1937 osobní zastávka Modřany-městys (později Praha – Modřany zastávka). (Hledej v tunelu, pomůže třeba Malování nebo jiný podobný program ;). Nacházela se přibližně v úrovni dnešní zastávky Modřanská škola na tramvajové trati Braník – Modřany, jejíž stavba vyvolala potřebu přeložení modřanského úseku železniční tratě, jež byla dokončena v roce 1991.
Od 27. června 1991 funguje nová zastávka Praha – Modřany zastávka na přeloženém úseku modřanské tratě.
Španělská chřipka v rodícím se Československu
V době, kdy se měli lidé radovat z konce první světové války a vzniku republiky, řádila v českých zemích španělská chřipka, nemoc, která za sebou nechala až 50 milionů obětí, tedy o hodně více než samotná právě končící válka. Chřipka dostala pojmenování španělská podle místa, kde o ní bylo poprvé informováno. Válečná cenzura bojujících zemí totiž o pandemii informovat nedovolila, ale v neutrálním Španělsku bylo povědomí o ní rozšířeno. Zjistilo se však, že původ španělské chřipky je třeba hledat na severozápadě USA. Odsud ji američtí vojáci zanesli do Evropy. Dodnes se spekuluje, zda chřipka nebyla nevydařeným pokusem o biologickou zbraň.
První případ na evropském kontinentě je z dubna 1918, dva měsíce na to se objevují zprávy o množících se případech nákazy po celé západní frontě.
V českých zemích chřipka nejsilněji udeřila v říjnu a listopadu 1918. V některých obcích, jak z dobových kronik vyplývá, bylo nakaženo až 90 % obyvatel. Po celém území se zavíraly školy, kanceláře, kulturní zařízení. Bylo také omezeno shromážďování osob. Včasné lékařské pomoci se nakaženým bohužel nedostávalo, chyběla vozidla, která byla využívána armádou. Lidé tak umírali rychle. Tak rychle, že ústřední pražský hřbitov nestíhal mrtvé pohřbívat. Také se projevil nedostatek rakví. Z Prahy byla do Vídně vyslána žádost, aby byly do Prahy doveženy dva vagóny rakví. Rychlé šíření nemoci pravděpodobně podpořila skutečnost, že se koncem října v ulicích a na náměstích shromažďovaly větší skupiny lidí, které oslavovaly vyhlášení Československé republiky.
V českých zemích na španělskou chřipku dle odhadů zemřelo kolem 40 000 lidí. Mezi nimi i malíř Bohumil Kubišta nebo bratr Jaroslava Vrchlického Bedřich Frída. Pro mnoho rodin tak mělo období vzniku republiky hořkou příchuť.
O kešce
Jedná se o třetí z dvanácti tematických schránek. Nezapomeňte si opsat kód pod víčkem kešky! Poslouží k nalezení bonusové třinácté kešky série. Ve všech keších série se pravidelně objevují speciální tematické CWG.
Jak na keš?
Manipulujte s ní s citem, ať dlouho vydrží.