Chýr o Bačově vrchu, jaký ste ešče neslyšéli
Na rožnovských pasínkoch pod Myší horú pásol ovce bača Matúš. Býval ve starej salaši1) u kerej bylo v košáru2) dva tucty ovcí. Robu nemjél, možná aj proto, že najelpší si rozumjél s baňů3) slivovice, kerú si pálil z trnek ze sadu kúsek pod kopcom.
A tož sa mu raz stalo, že ho jedného parného letního dňa chytla žízeň jakú ešče nezažíl a slopnul4) si z baňe ze slivovicú tak mohutně, že z teho pod starú lípú dočista zaspál. Nespalo sa mu najlepší, lebo sa mu zdál divný sen. Zjevil sa mu v něm jakýsi špírek5) a ten mu pravíl: „Matúšu, dyž sa po tři dny aj noci nenapiješ slivovice, tož ťa tvoje ovce dovedú k pokladu, kerý sa skrývá v hoře. Ale nesmíš ani kapkú slivovice svlažit hrdlo, ináč sa poklad propadne zpátky do země!“
Matúš sa probudil celý zpocený, rychlo zahnal ovce do košáru pod pajtu6) a schoval sa do salaše před búřkú, kerá sa mezi tým přihnala a mudroval o snu, kerý sa mu před cvhilú zdál. „Gdyž tři dny vydržím bez slivovice, tož najdu poklad! Enemže jak já to bez ní vydržím?“ a hleděl při tem na z polovice vypitý demižon kerý měl v rohu. Měl ale ten den vypito až až, tož vzal demižon a uložil ho do dřevěné truhly kerú zamknul a klíč si schoval, podojil ovce a usnul.
Druhého dňa vyhnal ovce na pastvu a chodil za nima od rána do večera a nakonec s nima, na místě kam ho dovédly, aj přespal. Ovce trajdaly po Myší hoře křižem krážem po tři dni a bača v jednem kuse za ními, na slivovicu si při tem ani nevzpomjél.
Třetího dňa na večer ho zavedly ke studánce, kde voda tékla zpod velikého kameňa do dřevěného kadlubu7). „To je ale divná studánka, tu sem tu před tým ešče neviďél“ mudroval Matúš a gdyž došel ke kameňu uviděl v jeho nitru dutinu plnú zlata a drahého kamení. Gdyž to Matúš uviďél, podlomily sa mu kolena a vydechl „Tož ten rarach mjél pravdu, nakonec ňa k pokladu doopravdy přivedl!“ a už přemýšlal, jak si kúpí celý grunt, a robu si najde, a krdél děcek s ňú bude mjet a co mu ostane, to propije.
Ale že mjel Matúš po třech dňoch trajdání za ovcama žízeň jak uherský voják, napil sa plným douškem ze studánky, aby ju zahnal a posilnil sa na odsmýčení takého pokladu. Enemže ze studánky netekla voda, ale najlepší slivovica jakú kdy bača pil. V tu ranu sa bača svalil na zad a kameň aj s pokladem sa za hromového rachotu propadl do země, kerá sa za ním zavřela. „Aj já neščasný, co sem to zrobíl, taková křivota!“ lamentoval Matúš chvilu. Gdyž už ale nemjél poklad, tož aspoň slivovice si chcel nabrat, hnal honem na salaš pro prázdný demižon. Jak sa ale vrátil zpět ke studánce a napil sa z ní znova, tekla v ní už enem čistá chladná voda.
Bača od tej doby chodil horou s prázdným demižonem a hledal tu studánku, z keré teče ta výborná slivovica a esli neumřel, tož tam chodí dodnes. Hoře sa začalo říkať Bačův vrch a na místě zázračné studánky je dodnes koryto s dřevěným kadlubem a hromada kameňa. A možná sa tam raz zas aj ten poklad najde.
Vysvětlivky
1) letní obydlí pastevců salašnického chovu ovcí
2) ohrada na ovce, obvykle proutěná
3) láhev
4) důkladně se napít
5) rarášek
6) přístřešek pro ovce
7) dřevěné koryto vyrobené vydlabáním kmene
O místě
Bačův vrch, jak je tento kopec znám především místním, se na mapách označuje jako Myší hora a se svou výškou 725 m n. m. tvoří východní stranu severního konce dolnopaseckého údolí přibližně 3,5 km severně od centra Rožnova. Od něj dál na sever se táhne hřeben pokračující vrcholy Kyčera, Malý Javorník a Velký Javorník. Jeho svahy jsou převážně porostlé smíšeným lesem s velkou převahou smrků a buků, doplněnou o borovice, jedle, duby a lípy aj.
Na jihozápadním plochém úbočí je několik větších a menších pasek v různém stádiu zarůstání, které se stále hospodářsky využívají k pasení ovcí a dobytka. Na největší pasece je pak i několik budov, které slouží převážně k rekreačním účelům ačkoliv jedna z nich je obývána trvale. Na jižním úpatí Bačova vrchu vyvěrá poměrně známá Jahnova studánka, v jejímž okolí lze v létě pozorovat otakárka fenyklového.
Vede přes něj zelená turistická značka, která odbočuje od hlavní cesty na úbočí Chlácholůvku a po jeho úbočí se zvedá do sedla mezi Chlácholůvkem a Myší horou, kde je zmíněná Jahnova studánka. Dále pak přes pastvinu poměrně prudkým stoupáním několika prudšími a několika táhlejšími serpentinami dosahuje plochého temene. Odkud pak pokračuje po hřebeni směrem na severovýchod. V minulosti byl i místem tradičního pálení svatojánských ohňů a také cílem hostů rožnovských lázní, kteří sem chodili po jednom z lázeňských chodníčků. I když nejzajímavější místa tohoto vrcholu s pěkným výhledem leží mimo turistickou stezku, při odlovu keše budete mít příležitost je objevit.
O Keši
Keš je klasická lockovka uložená pod kořenem z jižní strany vysokého pařezu asi 20 metrů v lese ve svahu za studánkou. Na místo se lze dostat bez obtíží po lesních cestách. Uvědomte si však prosím, že jste na soukromých pozemcích. Ke korytu chodívá pít dobytek (1 - 3 krávy), proto si na něj dejte pozor. Voda ve studánce je pitná po převaření, bez něj ji pijete na vlastní riziko!
Veselý lov a příjemné zážitky přeje geo.rozen.cz