Keš nevydržela ani tři hodiny a nějaký kačer ji úmyslně poničil. Původní keš si můžete prohlédnout na obrázku. Torzo keše ponechám na dožití.

Keš je náhrada za zničenou a archivovanou kešku Konopka obecna. Listing i název keše ponechán, jen úmístění keše změněno.

Při odlovu dávejte pozor na mudly. Chovejte se tu nenápadně, ať nám krabička dlouho vydrží.

Konopka obecná

Velikost

Délka těla 12,5-14 cm.
Délka křídla: 71-85 mm.
Hmotnost 15-22 g.

Popis

Konopka obecná je malý zpěvný pták z čeledi pěnkavovitých.
Konopka obecná je pták o něco menší než vrabec domácí. Záda a křídelní krovky jsou tmavě rezavo-hnědé, hlava šedá, se světlou skvrnou po stranách, letky černé s bílými lemy. Samec je na čele a hrudi karmínově červený, samice je na prsou hnědě čárkovaná a nemá karmínovou hruď ani čelo. Zobák je zbarven šedě. Podobná konopka žlutozobá má v zimě žlutý zobák a tmavé čárkování na zádech i bocích. Aktivní, létá rychle, vlnitě. V létě se zdržuje ve velmi pevných párech, v mimohnízdním období v hejnech často s jinými zrnožravými ptáky. Zpěv je příjemný a rozmanitý. Dovede dobře napodobit i zpěv jiných ptáků.

Rozšíření

Má evropsko-turkestánský typ rozšíření, s areálem zahrnujícím téměř celou Evropu s výjimkou severní Skandinávie, Skotska a Ruska (severně asi po 65° s. š.), severní Afriku a jihozápadní Asii. Částečně tažný druh, zimoviště jižně zasahují až po Středozemí a Írán. Evropská populace je odhadována na 10-28 milionů párů a v posledních letech vykazuje mírně klesající trend.

Výskyt v ČR

Hnízdí téměř na celém území ČR, běžněji v nižších polohách, ale místy vystupuje i dosti vysoko do hor (nejvýše v Krkonoších do 1430 m n. m.). Celková početnost byla v letech 1985-89 i v letech 2001-03 odhadnuta na 60 000-120 000 párů

Prostředí

Hnízdí na místech s hustými keři, na pobřežních vřesovištích s porosty kručinky, v zahradách, sadech a vinicích. V mimohnízdním období hlavně na plevelných plochách (např. na úhorech).

Hnízdění

Hnízdí jednotlivě nebo ve volných koloniích, čítajících obvykle 2-12 párů. Je většinou sociálně monogamní, ačkoli se zřejmě objevují i případy polygynie. Hnízdo staví samotná samice v hustých keřích nebo stromech (živých plotech, jalovcích apod.) z větviček, hrubších stébel a stonků, kořínků, jemných vláken a vlny; vystýlka je tvořena rostlinnou nebo živočišnou vlnou. Hnízdí 2x, méně často 3x ročně od dubna do srpna. Snůška čítá 4-5 (3-8) světle modrých, četně drobně rezavohnědě až purpurově hnědě skvrnitých vajec o rozměrech 17,6 x 13,2 mm. Mláďata se líhnou po 11-13 dnech inkubace, na které se podílí samotná samice. Samec ji během tohoto období krmí. V hnízdě jsou oběma rodiči krmena 10-12 dnů a dalších zhruba 14 dnů mimo něj. Pohlavní dospělosti dosahují ve stáří 1 roku. Z 1405 hnízd v jižní Anglii byla mláďata úspěšně vyvedena ze 41 %. Z 65 vajec na Zlínsku bylo vyvedeno 13 mláďat. Nejčastějšími predátory jsou krkavcovití, lasicovití, hlodavci a kočky.

Potrava

V potravě převažuje rostlinná strava, zvláště malá a středně velká semena plevelů a trav, včetně jitrocele, mléčů, čekanky, bérů, lnu nebo máku, a dále semena olejnatých rostlin, např. řepky nebo hořčice. Některé prameny tvrdí, že konopky mláďata krmí kromě nezralých semen polních plevelů (zejména smetáky lékařské) také housenkami motýlů, pavouky nebo larvami dvoukřídlého hmyzu, ale chovatelská praxe to příliš nepotvrzuje. V zajetí konopky živočišnou potravu (na rozdíl od nezralých semen) téměř nepřijímají ani jí nekrmí mladé. Potravu sbírá hlavně v bylinném patře nebo na zemi.

Chov a kulturní význam

Konopka obecná (dříve jiřice obecná nebo polní) byla v minulosti vítanou kořistí čižbářů. Od prehistorie, po celý středověk a v novověku až do poloviny 19. století byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána (do roku 1870 také jako zdroj potravy). Od dávných dob až do 40. let 20. století byla také oblíbeným klecním ptákem drženým kvůli libozvučnému zpěvu. Nebyla ovšem tak rozšířena jako stehlík nebo čížek. Chycení ptáci si uchovávali plachost. V kleci zůstávali divocí a nervózní. Velmi oblíbení a cenění jsou kříženci s kanárem, zejména pokud si udrží typický zpěv konopky. I v současnosti jsou chováni a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Odchovy se lépe daří ve voliérách (cca 1,8 x 1,8 x 0,8m). Takový chov je cenným zdrojem poučení i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků výjimečně i barevné mutace.

Informace ke keši:

• Do logbooku pište na obě strany.
• V keši je malá tužka. Raději si vezměte svoji..
• O schránku se starejte šetrně, ať se nerozpadne.

Zdroje: internet, wikipedia

Historie kešky