Opravdové kačerovy radosti – to jsou pochopitelně keše a lov samotný... Příjemnou nadstavbou bývá radost z těch pěkně provedených, zajímavého listingu, hezkého místa, XTFek, nalezených trekáčů atd. Však to znáte. Pak jsou „radosti“, které kačer s většími či menšími obtížemi překonává a užívá si tak nejvýš, když o nich může vyprávět na eventech,
Berte prosím tuto sérii kačerových „radostí“, která bude postupně příležitostně publikována, s rezervou a vzpomeňte, kdy se tyto „radosti“ přihodily Vám. Historky z lovů v logu vítány ...
„Geocaching je hra na pomezí sportu a turistiky... bla bla bla“. To zní docela nevinně, pohodově. A většinou také je. Jsou ovšem kačeři, kteří dokážou nechtěně lov přeměnit ve velká dobrodružství, která se pak (dobře podaná) stávají součástí kačerské lidové slovesnosti eventové. Někdy stačí málo – dostatečně hluboké bahno s utopenou botou, chcíplá baterie v mobilu nebo GPS v hloubi terénu a kačer, který je potupně vyveden z lesa náhodným houbařem, pokus o elegantní přeskok 30 cm široké strouhy, který skončí kačerem mokrým od hlavy k patě. Některé lovy mohou ale přijít hodně draho, zejména když dojde na ztracené nebo zničené předměty všeho druhu (v ohrožení bývají hlavně peněženky, doklady, brýle, mobil, klíče od auta i od bytu, o rozbitém autu raději nemluvě).
Nechutným zážitkem, který neláká k opakování, může být uklouznutí na hromadě exkrementů, které jsou kolem keše rozesety, následné vyválení se v nich a díky marným pokusům o očistu zapomenutá navigace na místě uhovnění... „Vtipné“ historky lze zažít, jak už to obvykle bývá, taky se zvířátky – divočáci v lese, hlídací pes za patami, pokus o odlov keše, kterou brání urputný labuťák, někdy stačí i drsná alergická reakce po bodnutí nějakým hmyzem.
Samostatnou kapitolou je účast police. Několikrát došlo ke kontrole keše nejen PČR, ale rovnou i pyrotechnickým týmem, policie zpracovala dokonce materiál, který byl věnován zakládání keší a předcházení pyrotechnickým zásahům. Nemálo kačerům asistovali policisté přímo při odlovu, některým zase pohlídali nezabezpečené auto.
Jak ale nejde o život, jde o ho**o, jak říká lidové pořekadlo. Bohužel už o něj několikrát šlo... Případů, kdy šlo o zdraví a museli být přivolání záchranáři, však bylo mnohem více. Své zkušenosti s tím bohužel mají i příslušníci kačerské havířovské komunity. Na druhou stranu, po ukončení léčby a následných rehabilitací, jsou to historky, kterými na eventech vždycky rozhodně zaujmou, i když by raději nebyli v hlavní roli.
Keš je věnována kačerům, kteří přes prodělané nesnáze a strasti na geocaching nezanevřeli a všem přejeme, aby se jim v budoucnu tyto a podobné „radosti“ pokud možno vyhnuly...
P.S. Všechny historky byly vyslechnuty na eventech, přečteny v lozích i na stránkách a fórech věnovaných geocachingu, viděny ve zprávách a v jednom případě se jednalo o zážitek na vlastní kůži.
Za bleskový betatest moc děkujeme Alfatýmu! (V abecedním pořadí: Bedya, Beeuska a Tlamik)