Chráněné území bylo zřízeno v roce 1933 na rozloze 27,6 ha. V roce 2011 byla v souvislosti s budováním soustavy NATURA 2000 rozšířena ochrana území na celkovou plochu 52,18 ha.
Vznik jezer v okolí Lysé nad Labem
Na konci nejmladší doby ledové (würm) docházelo k intenzivní činnosti větru a k ukládání rozlehlých akumulací navátých písků. Tyto písky se ukládaly i v okolí Mlynařice do té míry, že u Staré Lysé a pod Hrabanovem bylo její údolí zcela zaváto. Tím vznikly jakési přírodní hráze, které zde zapříčinily vznik jezer. V jezerech se začaly ukládat jílovité písky a jemné písčité jíly, charakteristické nazelenalou barvou a fosilními kořeny vodních rostlin.
Na nich se později začala ukládat čistá jezerní (sladkovodní) křída. Jde o usazeninu s vysokým podílem uhličitanu vápenatého. Uhličitan vápenatý většinou pochází ze skořápek měkkýšů, lasturnatek nebo vápnitých inkrustací vodních rostlin. Jezerní křída místy obsahuje polohy chemicky podobných sedimentů, označovaných jako gyttja, které vznikly z vrstev trusu živočichů.
Při vzniku jezer v celém Polabí měla velký význam prameniště podzemní vody ze svrchnokřídových (turonských) slínovců, charakteristické vysokým obsahem uhličitanu vápenatého. Na Mlynařici leží vydatná prameniště turonských vod mezi Benáteckou Vruticí a Milovicemi.
Sedimentace v jezeře, které se původně rozkládalo v prostoru Hrabanova, vrcholila během holocénu v období zvaném boreál (9 800 až 8 000 let př. n. l.) V nejhlubších částech jezera se usazovala jezerní křída, zatímco v okrajových částech vznikaly písčité jíly. Jezerní vývoj se zde udržel až do období zvaného epiatlantik (6 000 až 5 200 let př. n. l.)
Během uvedených období byla průměrná roční teplota asi o 3° C vyšší než dnes. Směrem k současnosti se klima mírně ochlazovalo. Uvedené údaje byly zjištěny pomocí studia pylových zrn stromů, zachovalých ve slatině. Vypovídají rovněž o složení tehdejších lesů, které měly smíšený charakter s mírnou převahou borovic.
Za přispění vydatné činnosti pramenů se v místě bývalého jezera zachovala na vápenitém podloží jedinečná rostlinná společenstva a vzácné druhy rostlin. Typické je kolísání úrovně vodní hladiny a s tím související proměnlivost rostlinných i živočišných společenstev. Otevřený mokřad se zde ale udržel do konce doby ledové.
Zaplavená louka (březen 2021)
Slatinný vývoj
Postupné zaplňování jezera jezerní křídou vedlo k jeho změlčení do té míry, že původně volnou vodní plochu bylo schopno osídlit vodní rostlinstvo. Tím došlo k zásadní změně sedimentace a jezero se změnilo ve specifický druh rašeliniště, který označujeme jako slatina. Podle vzniku minerálního obsahu rozlišujeme dva typy rašelinišť, a to vrchoviště a slatiny. V obou typech rašelinišť vznikají organické sedimenty s obsahem více než 50 % spalitelných látek v sušině.
Slatiny se tvoří v mělkých stojatých nebo tekoucích vodách, které postupně od břehu zarůstají. Na rozdíl od vrchovišť (známých např. z Šumavy) jsou napájeny především podzemní vodou, která se akumuluje na dně údolí. Vznikají proto buď v oblastech s vysokou hladinou podzemní vody, nebo i v sušších oblastech v blízkosti vydatných pramenů. Podzemní voda je zpravidla bohatší na minerální látky než srážkové vody, a proto je vegetace ve slatině pestřejší než na vrchovištích. Daří se zde různým vodním rostlinám, jako je rákos, drobným keřům nebo některým stromům (olše).
Slatiny dělíme podle převahy dominantního druhu na mechovou, ostřicovou, rákosovou a další. Rozpoznávacím znakem slatiny je vysoký obsah vápníku, většinou obsahují více než 2,5 % CaO. Slatiny mají vysoký obsah spalitelných látek (min 50 %, často více než 75 %). K vytvoření slatiny o mocnosti jednoho metru je třeba několik set let. Při odvodnění slatina již dále nepřirůstá.
Slatiny v Polabí často představují závěrečné stádium zazemňování výše uvedených jezer. To je i případ Hrabanovské černavy. Slatinné sedimenty zde začaly vznikat v období zvaném subboreál (5 200 až 2 700 let př. n. l.) Ke vzniku a udržení Slatiny v Hrabanově významně přispěly nepropustné sedimenty předchozího jezera (jezerní křída a písčité jíly), které zvýšily podmáčenost celého údolí. Okolí slatiny bylo v té době podle pylové analýzy porostlé lesem s naprostou převahou borovice.
Fauna a flóra Hrabanovské černavy
Hlavním typem současné vegetace jsou jednak slatinné louky s převládajícím bezkolencem modrým, jednak společenstva ostřic. V menší míře se uplatňují rákosy, v poslední době přibývá vrbových porostů, které indikují snižování hladiny podzemní vody.
Z vzácných rostlinných druhů zde roste Mařice pilovitá (Cladium mariscus), Šášina rezavá (Schoenus ferrugineus), Ostřice lemovaná (Carex hostiana), Sítina uzlíkatá (Juncus subnodulosus), Prstnatec pleťový (Dactylorhiza incarnata), Hrachor bahenní (Lythyrus paluster).
Z živočichů jsou významně zastoupeni především měkkýši a hmyz. Mezi obojživelníky zde nalezneme i vzácnou Ropuchu krátkonohou (Bufo calamita). Z ptáků se objevuje charakteristická avifauna rákosin a vrbin, z dravců se zde vyskytuje Moták pochop (Circus aeruginosus).
Naše fotografie
Nejenom na jaře zde uvidíte rozkvetlé louky. Na podzim tu kvetou krásné ocúny.
Prstnatec pleťový (červen 2020)
Ocún jesenní (říjen 2017)
Prstnatec pleťový (červen 2013, vyfotil tulák45)
Kosatec žlutý (květen 2011)
Prstnatec pleťový (květen 2011)
Úkoly
Vaším úkolem bude projít se po cestě kolem Hrabanovské černavy a u tří cedulí zjistit odpovědi na otázky.
Stage 1: N 50° 12.828 E 14° 49.913
Prohlédněte si ceduli a nalezněte odpovědi. Především se ale rozhlídněte po louce, třeba uvidíte krásné květiny.
1a) Jaká je nejvzácnější orchidej, která zde roste?
1b) Pro jakého ptáka je Hrabanovská černava hnízdištěm i tahovou zastávkou?
Stage 2: N 50° 12.834 E 14° 49.620
Na ceduli je popsán geologický vývoj Hrabanovské černavy.
2a) Jaký podíl uhličitanu vápenatého obsahuje jezerní (sladkovodní) křída v Hrabanově?
2b) Kdy vzniklo jezero, které se původně rozkládalo v prostoru Hrabanova?
Cedule (viz foto s lyžařem) je pryč. Poblíž (N 50°12.817 E 14°49.633) je jiná cedule, kde můžete najít odpovědi na náhradní otázky:
2a) Jakou výměru má Hrabanovská černava?
2b) Kdy byla Hrabanovská černava vyhlášena jako Národní přírodní památka?
Stage 3: N 50° 12.965 E 14° 49.639
Dorazíte k ceduli se státním znakem a nápisem "Národní přírodní památka Hrabanovská Černava".
Pod cedulí je další cedule, na níž je zobrazena kriticky ohrožená rostlina, kterou zde lze nalézt.
3a) Jak se jmenuje rostlina nakreslená na ceduli?
3b) Co je to černava? Jak toto slovo vzniklo?
První běžky za posledních 10 let (únor 2021)
Info
- Nezapomeňte, že Hrabanovská černava je Národní přírodní památka. Chovejte se podle toho.
- Napřed pošlete odpovědi, potom teprve logujte.
- Připojená fotka samozřejmě potěší.
- Hezká fotka zajímavého živočicha nebo rostliny potěší dovojnásob.