MOHELNICE v r. 1869-1910 osada obce Voitsdorf v okr. Teplice, v r. 1921-1930 osada obce Fojtovice v okr. Teplice-Šanov, v r. 1950 osada obce Horní Krupka v okr. Teplice, v dalších letech se jako osada neuvádí (součást obce Krupka v okr. Teplice) Mohelnice (Müglitz) - 1477 Moglicz. Na osadu bylo přeneseno jméno potoka Mohelnice (z Mogylnica). Toto jméno je odvozeno příponou -ica od tvaru pro rod ženský přídavného jména MOGYLNÁ (rozuměj voda) - k MOGYLA (pahorek) = tekoucí mezi pahorky. Historie: Srbský kmen Mogelinů, který jako jiné slovanské kmeny polabské dávno v moři zapomnění utonul, nechal po sobě památku ve jméně vsi Mohelnice a říčce Muglici pramenící na severní straně vrchu Muckenberku. Tam, kde se dnes do oblasti hnědouhelné dívá kostelík sv. Wolfganga, měl kmen Mogelinů božiště pohanské. Knězi, bůžky obsluhujícímu, říkali Srbové "mike". Z toho povstalo i jméno vrchu Mickenberg. Současnost: Stále pramení mezi Komáří hůrkou (807 m n. m.) a Lysou horou (836 m n. m.) v Krušných horách říčka Mohelnice. Několik kilometrů tvoří naši státní hranici, na druhé straně je značena jako Weisse Müglitz. Do vsi Mohelnice se jezdilo z Habartic a Fojtovic. Na dnešních mapách je bohužel nápis "bývalá Mohelnice". Nad ní je vrch Mohelnice (746 m n. m.) Německé obyvatelstvo bylo po válce vysídleno a Mohelnici stihl osud Habartic a Nakléřova. Nyní patří území do Přírodního parku Východní Krušné hory. Na druhé straně hranic dál žije vesnička Müglitz. Kdysi bývala spojená s českou Mohelnici několika mostky, z nichž některé se zachovaly. Spojitost mezi minulostí a současností: I na současných mapách je vrchol Komáří hůrky značen jako Kněžiště - místo, kde pohanští kněží obětovali bohům. A protože naši historičtí Mogelini říkali svým kněžím "mykové", byla to hora myků, v němčině Mykenberg. Špatným překladem a ústním podáním se z myků stali komáři - Mückenberg, přeložením Komáří hůrka. Poznámka: platí totéž, co u Habartic, je to nyní pozemek teplického okresu. zdroj: Milan Fred Pištěk - Severní Polabí.
Básníci ticha