Obec Čisovice (nepochybně patří mezi nejstarší písemně doložená místa na bývalém Zbraslavsku). První zmínka o obci je datována v darovací listině z roku 1037 – kdy český kníže z rodu Přemyslovců Břetislav I. odevzdal benediktinskému klášteru také včelaře z Čisovic. Mniši si pořídili o tomto darování pamětní zápis, který vložili později do listiny krále Přemysla Otakara I. z roku 1205. Z náhodných zmínek ze 14.století lze usuzovat, že se v okolí Bojovského potoka rýžovalo zlato. V roce 1409 byly Čisovice přiděleny k mníšeckému panství. Kromě zemědělství se lidé živili prací v lese, košíkářstvím, výrobou březových košťat apod. Po třicetileté válce (1618-1648) se novým majitelem mníšeckého panství stal bohatý pražský měšťan Servác Engel z Engelsflussu. Syn koželuha z Belgie se zúčastnil obrany Prahy a Karlova mostu proti Švédům a za to byl císařem Ferdinandem III. povýšen do šlechtického stavu. Tento podnikavý koželuh měl dostatek finančních prostředků k obnově celého panství. V roce 1656 vybudoval v Čisovicích velikou koželužnu na výrobu librové kůže. Také obnovil Bláhův mlýn, pilu i krčmu na Špalandě. Původní dřevinou zde byly duby. Po jejich vykácení a následném novém osázení vznikl les se smíšeným porostem. K Čisovicím patří od dávných dob Bojov. Pozdější majitelkou Mníšku (od r. 1846) byla hraběnka Pachtová, za níž v revolučním roce 1848 byla zrušena robota. Obci Čisovice s osadou Bojov velmi prospělo od r. 1897 železniční spojení mezi Prahou a Dobříší. Tím došlo k výraznému dojíždění místních lidí za prací zejména do Prahy. Trať přispěla i k rozmachu trampingu a vzniku rekreačních osad v údolí Bojovského potoka. V obci byla bohatá ložiska cihlářské hlíny a ještě k roku 1939 byly v obci 4 cihelny. Velkou událostí pro obec byla oslava 950 let svého trvání v roce 1987. Na památku tohoto výročí byl zhotoven obecní znak – větvička tisu, myslivecký klobouk, vyčiněná kůže a tři modré vlnky. Zdroj: www.cisovice.cz, Čisovice-Wikipedie