HOSTY
Hosty jsou obec ležící nedaleko soutoku řeky Lužnice a řeky Vltavy. Samotnou existenci vsi dokládá nejstarší písemná zmínka z roku 1268. Okolí obce Hosty bylo však již poprvé osídleno v době bronzové, přibližně 1 500 let před n. l. V lese Kopcová se nachází více než 80 mohyl. Průzkum této lokality provedlo ve 40. letech 20. století Pravěké oddělení Národního muzea. Část nálezů je uložena také ve sbírkách vltavotýnského muzea.
Obec Hosty byla vždy samostatnou obcí, pouze v období 1.4.1976 až 23.11.1990 byly Hosty osadou obce Chrášťany. Od 24.11.1990 jsou Hosty opět samostatnou obcí.
Při sčítání lidu roku 1840 měla obec 58 domů s 465 obyvateli. Do školy děti docházely do Koloděj nad Lužnicí. V současné době mají Hosty cca 160 obyvatel. Škola v Hostech byla založena v roce 1856, fungovala však pouhých 8 let a poté byla zrušena.
Kaple, pochází z doby po roce 1899, kdy byla starší zvonice stržena a na jejím místě vystavěna nová kaplička se zvoničkou a to na náklad obce. Větší oprava kaple proběhla v roce 1957, protože do objektu pršelo a hrozilo její zřícení. Další oprava proběhla v roce 1992. Kaple je zasvěcená Nejsvětější Trojici.
V roce 1902 byl v obci založen sbor dobrovolných hasičů, který v obci funguje dodnes.
Původní název obce – Hostí – byl v roce 1924 přeměněn na současné jméno obce – Hosty.
Obec byla elektrifikována v roce 1940.
Zajímavou památkou technického rázu jsou také pozůstatky grafitových dolů na katastru obce na tzv. Kraví hoře. Kolodějsko–hostecké tuhové doly se nacházely na pravém břehu řeky Lužnice. Tuha z této lokality byla známa již pravěkým obyvatelům, jak dosvědčují archeologické nálezy z blízkého okolí. Drobná soukromá těžba tady byla zahájena již v druhé polovině 19. století, byly objeveny pozůstatky drobných štol po této těžbě, vytěžená tuha se používala především k výrobě kolomazi. Větší štolu zvanou Božena, v délce 20 – 30 m, tady pak v průběhu 2. sv. války razili dva blíže neznámí Moravané. Ale teprve těsně po konci války byla zahájena soustavná těžba. Zpočátku probíhala ručně, v roce 1947 byl dovezen první benzinový kompresor a v roce 1948 byla provedena elektrifikace dolu. Po znárodnění průmyslu roku 1945 byly sloučeny všechny jihočeské grafitové těžební a úpravárenské lokality do jediného závodu v Netolicích, začleněného do národního podniku Příbramské rudné doly. V roce 1950 vznikly samostatné Tuhové doly Netolice, pod něž spadaly úpravny v Netolicích a Černé v Pošumaví, kolodějské a chvalovické doly a dva závody na Moravě. V roce 1958 byly Tuhové doly opět začleněny do národního podniku v Příbrami. V roce 1952 začala poptávka po grafitu klesat. K tomu se přičlenily problémy s těžbou v důsledku výstavby přehradní nádrže Orlík: vzdutí Lužnice mělo zasahovat od soutoku s Vltavou až do lokality kolodějsko-hosteckých dolů. Začalo se uvažovat o vybudování úpravny a závodu na náhorní planině pod obcí Hosty, byly vypracovány projekty na povrchovou i hlubinnou těžbu, neboť geologický průzkum odhalil, že ložisko grafitu je daleko rozsáhlejší, než se původně předpokládalo. V roce 1956 došlo k terénnímu vytýčení budoucí stavby, ale 1. ledna roku 1958 byl kolodějsko-hostecký závod nečekaně zrušen. Těžba grafitu v této lokalitě tím skončila. Ještě dnes je možné najít na místě pozůstatky po starých důlních pracích.
Zdroj: listing - stránky obce Hosty a wikipedie
foto – soukromý archív