Cesta ke keši vede kolem včelího úlu. Kdo nechce jít kolem včel, může použít přístupovou cestu č. 2. U keše je špatný signál, proto prosím čtěte hint a pozorně se koukejte. Vnější krabičku opatrně otvírejte.

Vcelarstvi v Bohdalci

Včelařský spolek v Bohdalci

V současné době se včelařské činnosti v Bohdalci aktivně věnuje 12 včelařů, kteří celkem vlastní přibližně 140 včelstev.

Včela medonosná - zajímavosti

• Včela je dvacetkrát silnější než kůň – unese dvacetinásobek své váhy.
• Dorozumívací řečí včel jsou včelí tance.
• Včely, které se líhnou v létě, se dožívají šesti týdnů, avšak včely vylíhnuté v zimě až 9 měsíců.
• Larvu navštíví včela krmička zhruba dvatisícekrát.

• Včela za svůj život nalétá asi 8000 km.
• Jedno kilo medu představuje celoživotní práci 350 – 400 včel, které musí uletět celkem 280 000 km, tj. 7x kolem rovníku
• K získání 1 kg medu musí včela navštívit alespoň 5 milionů květů.
• Včela létavka navštíví až 800 květů za hodinu.

• Včela může letět rychlostí až 70 km/h.
• Životní dílo jedné včely je půl čajové lžičky medu.
• Jedno včelstvo spotřebuje k vlastní obživě kolem 50– 80 kg medu za rok.
• Při rojení odlétá stará matka z úlu s částí včel roj a tak přenechává narozené matce původní obydlí.

• Mezi včelí produkty patří zejména med ale také propolis, mateří kašička, pyl a medová víčka.
• Med může být buď květový (nektarový, luční) nebo medovicový (lesní). Květový med pochází z nektaru rostlin. Ten včely ukládají do buněk, kde ho úlové včely dále zahušťují, obohacují o výměšky svých žláz a poté zavíčkují. Medovicový med vzniká složitějším způsobem.

• Včelí bzučení způsobuje extrémně rychlé mávání křídel.
• Včely nikdy nespí, neustále pracují. Každá včela má totiž v úle svou úlohu. Buď uklízí, nebo krmí plod, nosí vodu, pyl, med či propolis, brání česno nebo staví plásty. Proto pravděpodobně vzniklo známé přirovnání – Je pilný jako včelička.

Z historie včelařství

Včelařství je zmiňováno v kronikách a pověstech již v dobách dávných. Včelí produkty jako je med, vosk a medovina se z Čech do okolních zemí hojně vyvážely již v 11. a 12. století. Časté bylo včelaření lesní, kdy měl každý včelař v lese určitý počet úlů – vydlabaný strom osazený včelami. Z lesního potom vzniklo včelařství domácí, které známe nyní. Med byl známým sladidlem v domácnosti a využívalo se jej i k vaření medoviny. Rozkvět včelaření v českých zemích však poklesl úderem válek husitských a zejména války třicetileté. Následně byl med nahrazen jinými sladidly a vosk dovážen z cizích zemí. Včelařství opět ožilo za vlády císařovny Marie Terezie, která včelařství podporovala osvobozením od poplatků a zřízením včelařských škol. Roku 1854 vznikl zvláštní odbor včelařský, jehož předsedou se stal František Xaver Živánský. Za šest let svého trvání měl spolek 430 členů.