♣ PPP = TÉMĚŘ NEKONEČNÁ SÉRIE PETKOVÝCH TRADIČEK ♣
J A L O V C E
NA MŠÁLECH
Také si, při svých cestách, všímáte jak je ještě, všude okolo nás, tolik (ne)zajímavých míst kam by se dala umístit keš ? A neříkáte si, alespoň občas, proč tam ještě žádná piksla není ??
Já to tak mívám. Když na takové místo narazím + budu při sobě mít PETku = vznikne další keš z této nekonečné série. . .
. . .ale ne vážně, nebojte se. Těch keší bude maximálně 999. Víc docela určitě ne
A protože série PPP vzniká náhodně tak se, z větší části, jedná o jednoduchou tradičku s velmi krátkým listingem. Současně také, všechny zájemce o odlov PETek z této série, upozorňuji, že se jedná o piksly s omezenou životností. Tzn., že jde převážně o piksly na dožití
Zájemci o odlov série se tak musí, již dopředu, smířit s tím, že jakmile se některá PETka, ze svého umístění, nenávratně "vypaří" umístím místo ní, až na vzácné výjimky, někde jinde, nějakou jinou. . .
NA MŠÁLECH je starý místní název pro bývalý poloostrov vybíhající do rybníku Káňov. Dnes tuto lokalitu najdete mezi Zlatou stokou, Svatojánským rybníkem - hrází oddělenou původní zátokou a vlastním rybníkem Káňov, směrem k Přesece. Na tomto míste bývala odedávna přesecká obecní pastvina s porostem
JALOVCE OBECNÉHO. Vlastní význam slovního označení lokality NA MŠÁLECH (tzv. toponymum) původně označovalo místo v bažinatém terénu - zde konkrétně
rovinu nad bažinou vyznačující se bohatým výskytem mokřadního rostlinstva a mechu.
NA MŠÁLECH ( zrušená SPR )
1955 asi 3 hektarové území přesecké obecní pastviny s hojným výskytem jalovce obecného (Juniperus communis) je vyhlášené za Státní přírodní rezervací. Díky intenzivnímu spásání veškeré vegetacem, mimo jalovců, zde rostou exempláre dosahující výšky až 11 metrů.
1960 - 1970 v důsledku založení JZD a soustředění chovu dobytka do velkokapacitních kravínů, ale svým způsobem právě i díky tomu, že místo bylo prohlášeno za rezervaci, se přestala pastvina využívat ke svému původnímu účelu. V lokalitě není povoleno hospodářské využívání ani kácení stromů a tak celý poloostrov postupně zarůstá náletovými dřevinami. Světlomilné a pomalu rostoucí jalovce rychle přerůstá okolní březoví porost, krušina i borovice.
1970 - 1988 dlouhé roky už tu nikdo žádná zvířata nepase (v podstatě je to i zákonem o PR zakázáno) a tak zde, mimo přirozené zarůstání jalovcových stanovišt, odvádí své dílo zkázy i vítr a těžký sníh. Populace původního jalovcového porostu je prakticky zdecimována. Dochází k prvním pokusům o umělé vysazování jalovce a ještě v roce 1988 je rezervace považována za obnovitelnou. . .
1990 pokusy o posílení jalovcového porostu a obnovu genofondu selhávají a následně je zdejší maloplošná PR zrušena.
2005 - dnešek v části bývalé rezervace byl na podzim provedený plošný prořez náletových dřevin včetně borovice. V současnosti se zde provádí také pravidelné sečení posledního většího nezarostlého palouku. Na samém konci bývalé rezervace, mezi Svatojánským rybníkem a Káňovem, tak aktuálně naleznate růst ještě několik větších (původních, spíše však jen živořících a dožívajících) jedinců jalovce obecného + několik desítek nově vysazených. Snad se toto, v CHKO Třeboňsko naprosto ojedinělé území, podaří alespoň částečně obnovit.
KEŠ VĚNUJI VŠEM, KDO SE SNAŽÍ UDRŽET LOKALITU I DO BUDOUCNA.
♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣
♣ ♣ ♣ K PUBLIKACI ODESLÁNO ♣ 19. 7. 2017 ♣ ♣ ♣