♣ PPP = TÉMĚŘ NEKONEČNÁ SÉRIE PETKOVÝCH TRADIČEK ♣
ZANIKLÝ SCHWARZENBERSKÝ CUKROVAR
V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH
Také si, při svých cestách, všímáte jak je ještě, všude okolo nás, tolik (ne)zajímavých míst kam by se dala umístit keš ? A neříkáte si, alespoň občas, proč tam ještě žádná piksla není ??
Já to tak mívám. Když na takové místo narazím + budu při sobě mít PETku = vznikne další keš z této nekonečné série. . .
. . .ale ne vážně, nebojte se. Těch keší bude maximálně 999. Víc docela určitě ne
A protože série PPP vzniká náhodně tak se, z větší části, jedná o jednoduchou tradičku s velmi krátkým listingem. Současně také, všechny zájemce o odlov PETek z této série, upozorňuji, že by neměli otálet s jejich odlovem, protože zde zcela určitě nebudou na věčné časy
Zájemci o odlov série se však nemusí obávat toho, že po čase některé z keší série již nebudou aktivní. Keše z této série neobsahují žádná bonusová čísla a pokud budu nucený některou z keší uložit do archivu tak ji (pravděpodobně někde jinde) nahradím nějakou jinou PETkou. . .
Umístěním této PETky vás zvu k prohlídce jedné z nejhodnotnějších památek industriální architektury 19. století, která se dochovala na území Českých Budějovic. Jedná se o objekt dnešní fy AKUTERM na Novohradské třídě - původně tovární budovu patřící k zaniklému cukrovaru.
Cukrovar vybudovala stavební fa František Krejčí & synové z Chlumu u Třeboně pro českou akciovou společnost, ustanovenou 17. 10. 1872. Cukrovar byl stavebně dokončen již v roce 1873 a jeho strojní zařízení pocházelo z První českomoravské továrny na stroje v Praze. Celý podnikatelský záměr však, již od samého počátku, trpěl finančními problémy. Akciová společnost měla nízký vstupní kapitál, stavba cukrovaru a jeho vybavení se prodražilo a navíc v okolí Budějovic byl nedostatek základní suroviny. Jednoduše zde nebyl k sehnání potřebný objem cukrové řepy a ke změně tohoto základního nedostatku nepomohla ani agitace mezi zemědělci. Zkrátka cukrovou řepu zde téměř nikdo nepěstoval a první řepná kampaň proto skončila přímo katastrofálně. Výrobní kapacita cukrovaru byla využita sotva ze 3% a vyrobený cukr byl navíc i velmi špatné kvality. Není se proto co divit, že byl cukrovar, již na jaře roku 1876, nabídnut do dražby a to za celkovou částku 542 339 zlatých.
Na tuto vyvolávací cenu nikdo nereflektoval a zájemce se našel teprve po poklesu ceny na pouhých 153 000 rakouských zlatých. Novým majitelem cukrovaru se, za výše uvedenou cenu, stal Hlubocký kníže Jan Adolf Schwarzenberg. . .
Pro následující řepnou kampaň byl cukrovar vybaven novým strojním zařízením, ale tím potíže s jeho provozem zdaleka nekončí. Obdobných podniků se totiž, během první poloviny 80. let 19. století, objevilo mnoho a s přetlakem konkurence nastala v cukrovarnictví krize. Potížím čelila správa schwarzenberského panství tím, že v roce 1887 ruší protivínský cukrovar a v letech 1885-90 modernizuje cukrovar budějovický. Došlo k zavedení trojnásobné saturace, je instalována Weisnerova pračka a centrifugy. Ani zlepšení výroby však nestačila a cukrovar prodělával i v následujících letech. Navzdory tomu kníže vysloví souhlas k zastavení výroby cukru až na konci roku 1910. V únoru 1911 byl "knížecí cukrovar" vymazán z obchodního rejstříku a areál přestal být využíván.
Následujícího roku zakupuje opuštěný cukrovar české konsorcium pro plánovanou moderní papírnu, která měla být první českou továrnou na rotační novinový papír v monarchii. K naplnění tohoto podnikatelského záměru však, zejména v důsledku vypuknutí světové války, nikdy nedošlo a cukrovar naopak zpětně zakupuje kníže Jan Schwarzenberg.
Areál je následně využíván k různým účelům. V roce 1941 zde například fungoval sklad piva pro schwarzenberský pivovar z Protivína. Po znárodnění zde od roku 1949 sídlí společnost zvaná
Osvobozená domácnost a z hlavní administrativní budovy, při Novohradské třídě, se stává obytný dům. Bývalý cukrovar v následujících letech vyhořel, některé jeho objekty byly strženy a jeho areál je rozparcelován. V současnosti na těchto pozemcích najdete několik různých budov i firem. Původní (čistě průmyslové) části bývalého cukrovaru dnes vévodí patrový objekt s trojúhelníkovým štítem na dřevěných krakorcích. A právě nedaleko této nejzachovalejší budovy zaniklého cukrovaru můžete najít keš.
KEŠ VĚNUJI VŠEM KDO UDRŽUJÍ BUDĚJOVICKÉ TECHNICKÉ PAMÁTKY
♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣
♣ ♣ ♣ K PUBLIKACI ODESLÁNO ♣ 8. 1. 2018 ♣ ♣ ♣