♣ PPP = TÉMĚŘ NEKONEČNÁ SÉRIE PETKOVÝCH TRADIČEK ♣
ZANIKLÁ TVRZ A VES HOUŽNÁ
RYBÁŘSKÁ BAŠTA A PAMÁTNÝ DUB
Také si, při svých cestách, všímáte jak je ještě, všude okolo nás, tolik (ne)zajímavých míst kam by se dala umístit keš ? A neříkáte si, alespoň občas, proč tam ještě žádná piksla není ??
Já to tak mívám. Když na takové místo narazím + budu při sobě mít PETku = vznikne další keš z této nekonečné série. . .
. . .ale ne vážně, nebojte se. Těch keší bude maximálně 999. Víc docela určitě ne
A protože série PPP vzniká náhodně tak se, z větší části, jedná o jednoduchou tradičku s velmi krátkým listingem. Současně také, všechny zájemce o odlov PETek z této série, upozorňuji, že by neměli otálet s jejich odlovem, protože zde zcela určitě nebudou na věčné časy
Zájemci o odlov série se však nemusí obávat toho, že po čase některé z keší série již nebudou aktivní. Keše z této série neobsahují žádná bonusová čísla a pokud budu nucený některou z keší uložit do archivu tak ji (pravděpodobně někde jinde) nahradím nějakou jinou PETkou. . .
Mezi dvěma rybníky - Starohaklovským a Starým Houženským, v místě kde dnes stojí rybářská bašta před kterou roste mohutný památný dub, stávalo ve středověku jedno z nejstarších šlechtických sídel na Českobudějovicku.
Na tomto místě totiž již v roce 1263 existovala tvrz pánů z Houžné, konkrétně se zde toho roku připomínají jistý Aleš a Psid. V témže století byl za věrné služby odměněn, panem Jindřichem z Rožmberka, Oldřich Houženský. Dalším zástupcem rodu, který získal významné postavení u Rožmberků byl Vintíř z Houžné připomínaný v roce 1400 jako purkrabí na hradě Velešín. Mikuláš z Houžné pak v roce 1408 bojuje v Rakousku na straně Reinprechta z Wallsee. Přibík z Houžné, studující na universitě v Praze, četl zakázané spisy Wiklefovy a zanechal tohoto konání až v roce 1410, pod hrozbou církevního trestu. V době husitských válek se v pramenech objevují Maršík a Vilém z Houžné. Bartoš z Houžné roku 1452 vypověděl nepřátelství císaři Friedrichovi.
Do roku 1463 byl držitelem tvrze Mikuláše Víta ze Rzavé. Po něm získal panství známý českobudějovický purkmistr Ondřej Puklice ze Vztuh. Po jeho vraždě připadlo houženské zboží jeho synům . Od nich Houžná přechází (koupí) na Petra ze Stupné. Ten zde sídlí ještě v roce 1496 a píše se jako Stupenský z Houžné. Tento majitel vedl dlouholeté spory, týkající se obchodu a rybníků, s českobudějovickými měšťany. Spory to byly opravdu vážné protože je známo, že např. v roce 1473, společně s Mikulášem ze Sedlce, přepadli statek měšťana Hirschlara. Oplátkou mu v roce 1478 byla vypálena celá ves Houžná. Na základě tohoto aktu opověděl Petr Houženský Budějovicím nepřátelství a spor urovnával sám král Vladislav Jagelonský. Po vymření Houženských prodávají jejich dědici, Heřman a Petr Zálezští z Prostého, Houžnou královskému městu Budějovicím. Do zemských desek byl majetek městu zapsán 30. 1. 1523.
Po odchodu šlechtických majitelů začala tvrz sloužit pro potřeby městského velkostatku a později dali měšťané na místě tvrze, pravděpodobně s využitím některých z jejích stavebních prvků, vystavět obydlí pro baštýře a chlévy. V souvislosti z rozšiřováním rybníků a zakládáním nových také zcela zaniká ves Houžná. Její poloha nám dnes není přesně známa a i o poloze samotné tvrze můžeme pouze spekulovat protože žádný archeologický průzkum zde nikdy neproběhl. Charakter místa se značně změnil zejména v roce 1527 a to rozšířením Starohaklovského rybníka a později, v letech 1710 až 23, kdy došlo k výstavbě nedalekého Nového dvora. Místo zaniklé tvrze je tak dnes (s největší pravděpodobností) možné situovat do prostoru rybniční bašty a severozápadního výběžku zahrady a zamokřené prohlubeniny (snad zanesený příkop tvrze) na ní navazující.
Nedaleko od bašty a pravděpodobného tvrziště najdete i Památný dub letní. Strom je solitér s mohutnou korunou dosahující do výšky 28 metrů, obvod kmene je v současnosti 450 cm.
VĚNUJI PAMÁTCE NEZNÁMÝCH OBYVATEL ZANIKLÉ VSI HOUŽNÁ
♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣
♣ ♣ ♣ ULOŽENÍ PETKY NA MÍSTO: 27. 6. ♣ 2017 K PUBLIKACI ODESLÁNO ♣ 7. 1. 2018 ♣ ♣ ♣