Chátrající a pustý kostel sv. Havla v Ralsku Kuřívodech teď ale zažívá příběh vzkříšení. Začala z něj promlouvat minulost doby posledních Přemyslovců a z chátrající stavby se rázem stala jedna z nejvýznamnějších památek Českolipska a Libereckého kraje vůbec.

Může za to velkou měrou mimoňský farář Václav Horniak. Při práci na vnitřních omítkách objevil v presbytáři kostela nástěnné malby. Díky finančnímu přispění ministerstva kultury a Libereckého kraje pak převzal práce akademický malíř a restaurátor Václav Potůček, který ve spolupráci s technologickou laboratoří dochované nástěnné malby úplně odkryl a provedl jejich záchrannou fixaci.

Kunhuta viděla nebe s hvězdami

V presbytáři kostela se tak odhalily dvě velké malby z první čtvrtiny 14. století, zobrazující postavu svaté Doroty a archanděla Michaela.

Na klenbě kostela ale Potůček a jeho spolupracovníci odkryli ještě starší ornamenty, zobrazující nebe s hvězdami a souhvězdími. Dívali se na ně už první návštěvníci kostela. Tak staré dochované části kostela jsou unikátem i v rámci celého Česka.

Kostel sv. Havla byl v Kuřívodech postaven pravděpodobně ve druhé polovině 13. století a původně byl zasvěcen sv. Jiří. V roce 1279 kostel navštívila královna Kunhuta, vdova po králi Přemyslu Otakaru II., která byla v té době internována na nedalekém Bezdězu. „Královna mohla tehdy v presbytáři spatřit pravděpodobně starší vrstvu maleb," poznamenal ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu Miloš Krčmář.

Odkryté nebe s hvězdami z druhé poloviny 13. století přitom zřejmě vzniklo za zajímavých okolností. Podle teorie, se kterou přišel právě restaurátor Václav Potůček, totiž není tato malba dělána štětcem, ale pouze větví namáčenou do barvy. „Pokud by to byla pravda, v Česku žádná jiná podobná realizace není," upozornil ředitel NPÚ v Liberci.

Odkryté malby jsou tak unikátní, že památkáři je nyní za Liberecký kraj nominovali na cenu Patrimonium pro Futuro jako nejvýznamnější objev v památkovém fondu za rok 2013. V kategorii Objev roku s nimi bude soupeřit například objevený systém výpustí rybníka Jordán na Táborsku nebo archeologický odkryv duchovně vzdělávacího centra jednoty bratrské na Přerovsku.

O cenu bojuje také oltář z Bezdězu

Pro Českolipsko bude podzimní rozhodování o udělení cen zajímavé ještě z jednoho důvodu. V kategorii záchrana a obnova památky se o cenu uchází záchrana barokního oltáře v kostele sv. Jiljí v Bezdězu.

Kuřívodský kostel měl velmi pohnutou historii. Počátkem 17. století se dokonce dostal do správy luteránů, ale už v roce 1624 ho znovu převzali římští katolíci.

O sto let později byl značně přestavěn zásluhou hraběnky Margarety z Valdštejna. Po roce 1947 byly Kuřívody začleněny do Vojenského prostoru Ralsko.

Postupně byla část vnitřního vybavení kostela odvezena mimo obec, oltář do Struh u Svojan, křtitelnice, kříž a obrazy do Bělé pod Bezdězem. V době pobytu sovětské armády v Ralsku kostel zcela zchátral a část jeho střechy se propadla.

Opravovat se kostel mohl začít teprve po odchodu sovětských vojsk. Nové nálezy by památkáři chtěli zcela zrestaurovat do konce příštího roku.