Prusko-rakouská válka roku 1866
Kořeny prusko-rakouského antagonismu je možné hledat přinejmenším ve vojenských střetnutích mezi těmito dvěma velmocemi v polovině 18. století. Ponapoleonské uspořádání středoevropského prostoru v rámci Německého spolku určovalo stálou dominantní roli Rakouska, s čímž se hospodářsky, politicky i vojensky sílící pruský stát nebyl po roce 1850 ochoten smířit. Tomu nahrával i dobový německý nacionalismus, jehož cílem byla tzv. maloněmecká koncepce, tj. vytvoření německého státu bez Rakouska.
Přímou záminkou prusko-rakouské války byl spor o správu Šlesvicka a Holštýnska, tedy území, která oba soupeřící státy dobyly společně jako zástupci Německého spolku ve válce proti Dánsku v roce 1864. Rakousko chtělo dát „svému“ Holštýnsku relativní samostatnost, což však zásadně odmítl pruský „železný“ kancléř Otto von Bismarck. Pruská vojska Holštýnsko na počátku června 1866 obsadila i přes protesty rakouské vlády u Spolkového sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem. Na stranu habsburské monarchie se postavila německá království Sasko, Bavorsko, Hanoversko, Hessensko, Bádensko a Würtembersko. Oproti tomu Prusko získalo jako spojence Itálií, čímž donutilo Rakousko bojovat na dvou frontách, nehledě k tomu, že si díky schopné diplomacii zajistilo neutralitu Ruska, Francie i Anglie.
V té době už byl připraven náčelníkem pruského generálního štábu generálem Helmutem von Moltke důkladný operační plán k napadení rakouských zemí. Po naprostém ochlazení vzájemných vztahů vtrhla v noci z 15. na 16. června 1866 pruská vojska do Saska a Hanoverska. Saský královský dvůr se svým armádním sborem ustoupil do Čech. Dalším cílem pruské armády se staly Čechy, kde se měly jejich tři odděleně pochodující armády setkat v rozhodující bitvě někde v okolí Jičína.
Armáda rakouského císaře Františka Josefa I., vedená polním zbrojmistrem Ludwigem von Benedek, se soustřeďovala nejprve v okolí pevnosti Olomouce, avšak 17. června 1866 se začala přesunovat do severovýchodních Čech k Hradci Králové. Výjimkou byl I. armádní sbor, který byl rozložen v Pojizeří (v širším okolí Mladé Boleslavi a Mnichova Hradiště), kde se 25. června spojil s ustupujícím saským armádním sborem korunního prince Alberta.
Již 21. června 1866 předali Prusové rakouským předním strážím u Zlatých Hor a Osvětimi listiny s vypovězením války. O den později vstoupily první pruské jednotky do Slezska a 23. června začal postup I. armády pruského prince Bedřicha Karla do Čech u Žitavy a Labské armády vedené generálem Herwarthem von Bittenfeld od Drážďan k České Lípě. II. pruská armáda pod vedením korunního prince Bedřicha Viléma překročila hranice ve třech proudech na Náchodsku a Trutnovsku až 26. resp. 27. června 1866. Válka začala!