Brdy jsou vrchovina ve středních Čechách, jejímž nejvyšším vrcholem je Tok (865 m). Je zde Chráněná krajinná oblast. Na vrcholu Praha (862 m) je zřízena vysoká věž meteoradaru ČHMÚ.
Rozloha CHKO Brdy je 260 km², jedná se o bývalý vojenský újezd ve Středních Brdech.
Již v roce 1921 přišla skupina poslanců Sněmovny s návrhem vyhlásit v Brdech národní park. Návrh přijat nebyl a naopak v roce 1926 vláda ČSR rozhodla o zřízení dělostřelecké střelnice, z té se později stal vojenský újezd Brdy. Ten sloužil jako střelnice 13. dělostřeleckého pluku Jince. Tak vznikly podmínky díky nimž je tato oblast tolik unikátní. Zásahy vojáků a uzavřením prostoru veřejnosti se zde vytvořila jedinečná příroda uprostřed Čech. Spolu s opětovným zájmem o tuto oblast a zejména její ochranu vznikla k 1.1.2016 CHKO Brdy. Až na Posádkové cvičiště Jince a uzavřené vojenské areály byl bývalý vojenský újezd zpřístupněn veřejnosti.
Pořád zde probíhá deaktivace nevybuchlé munice, a proto nevstupujte na části, které nejsou veřejnosti přístupné. Díky otevření je zde mnoho možností na výlety ať už cyklistické nebo pěší. Neničte však prosím krásnou přírodu, které je zde zachována a dnes všem přístupná.
Historie brdských lesů
V minulosti se zde nalézaly přirozené pralesy jejichž složení se měnilo se změnami klimatu, zásahy člověka a příchodem nových rostlinných i zvířecích druhů. Hlavní skladbu tvořil buk a další smíšené dřeviny. V oblasti Červeného potoka se však těžila železná ruda. Pro její tavení a následnou práci se železem v průmyslu je třeba vysoká teplota. Díky své dostupnosti, množství a výhřevnosti tak byly buky ideálním palivem. Tak došlo k postupnému vykácení a spálení lesa a k nové výsadbě už nedocházelo. Až s novým pohledem na přírodu a les došlo k vysazení nových stromů a obnově lesa. Ten byl však zaplněn z větší části smrky, což přineslo mnoho problémů vždy spjatých s monokulturním hospodářstvím.
Monokultury plní dobře funkci těžební. Les má však spousty dalších funkcí, které jsou závislé na spolupráci mnoha živočichů a rostlin. Toho jednostranně zaměřené kultury nejsou schopné. Takovéto porosty jsou nestabilní, náchylné k chorobám a erozi.
Podobný osud potkal i živočichy na území této středočeské vrchoviny. Lovem a bojem s divokou zvěří došlo k vyvraždění většiny původních druhů. Stejně jako ve zbytku Čech i Evropy z lesů vymizeli vlci a medvědi.
Činnost člověka se však odráží na Brdech i pozitivně. Hned na začátku CHKO nalezneme zříceninu hradu Valdek, z jehož zdí je výhled na obec Malá víska, přehradu Záskalská a naproti ležící Jindřichovu skálu. Na dopadových plochách se nalézají pěchotní bunkry, jejichž odolnost byla testována od první republiky, přes druhou světovou válku, do doby totality. To spolu s vystřelenou historickou i současnou municí ukazuje kus vojenské historie z první ruky.
V Brdech můžeme narazit na celou řadu běžných, ale i vzácných živočichů, uveďme některé zástupce:
- Korýši - Raci
- Ryby - Mihule, Mřenka, Pstruh
- Obojživelníci - Mlok, Čolek, Ropucha, Skokan, Rosnička
- Plazi - Ještěrka, Slepýš, Zmije, Užovka
- Ptáci - Výr, Čáp, Tetřev, Orel
- Savci - Plch, Rejsek, Netopýr, Veverka, Jelen, Daněk, Srnec, Prase, Muflon, Zajíc, Norek, Liška, Hranostaj, Jezevec
Mezi zvláště zajímavé druhy patří Rys ostrovid (Středně velká kočkovitá šelma přirozeně se vyskytující v Eurasii. Je největší kočkovitou šelmou Evropy a náleží mezi druhy, které jsou chráněné Bernskou konvencí. Podle českých zákonů náleží mezi silně ohrožené a chráněné druhy, které nelze lovit.
Ke kešce samotné.
Ke kešce se dostanete pohodlně pěšky po asfaltové cestě. Krabička je klasická. Schránku a místo prosím uveďte po odlovení do původního stavu. Keška neobsahuje propisku. Vezměte si prosím vlastní :). Do schránky se nevejdou žádné jiné předměty než logbook, jedná se o filmovku.
Nejlínější kačeři mohou zaparkovat na vyznačeném parkovišti. Aktivnější mohou jít z Jinec po svých.