Chci vám ukázat jedno krásné místo Vysočiny. Najdete ho nedaleko jezírka Vápenice, když se vydáte po žluté turistické značce směrem na Peperek.
Trocha té historie:
Kolonizací země ubylo lesů, naši předkové je vypalovali (žďářili) a holá údolí se někdy sama zaplavila vodou.
Z té doby se uchovalo mnoho názvů obcí, měst, ale i rybníků. Žďár, Žár, Pálenec, Kořenský, Vydymač, Holná.
Po spíše nahodilém vzniku jezírek a tůní se posléze ujal člověk cílevědomé proměny krajiny a na nejužších místech zastavoval vodu hrázemi. Proto se první lidskou rukou stavěné nádrže, nazývaly stavy. Bývaly někdy zlaté doby rybníkářů, rybníků a stavařů. Zde můžeme jen naznačit údobí jejich velkého rozmachu v naší zemi. Rybníky se nestavěly jen z touhy po dalších zdrojích obživy. Lidský důmysl si umínil zúrodnit velké,ladem ležící mokřiny a s fantazií posloužil sobě i přírodě.
Pak přišli řeholníci, kteří stavěli kláštery v nehostinné krajině a zakládali také rybníky, důkazem jsou opět jejich názvy: Poustevec (od poustevnik,poustka), Klášterský, Klášter, Mnich, Mnichov, Mníšek, Kapucín.
U nás se proslavil řád cisterciáků.
Klášter cisterciáků byl ve Žďáře založen roku 1252 Bočkem z Obřan. Do této epochy spadá také vznik prvních větších rybníků na Žďárku. Cisterciákům se zakazovalo požívání masa a proto měli mniši neobyčejný zájem na chovu ryb a na budování rybníků. Rybníky zakládali všude tam, kde to dovolovaly jak tekoucí vody, tak i přírodní poměry.
Každý rybník na panských a klášterních statcích, zapadl jako článek do celého rybního systému hospodářství.
Prvním klášterním rybníkem byl rybník Opatský, později nazvaný Bránský. Na břehu tohoto rybníka se nacházel původní dřevěný klášter, který byl později zbořen a přestěhován na nynější místo.
Od poloviny 14. století se na církevních panstvích častěji objevuje zakládání rybníků a řada z nich pochází na Žd'ársku převážně z tohoto období. Ryby z těchto rybníků nebyly určen jen pro vnitřní potřebu, nýbrž byly i předmětem obchodu.
V 15. a 16. století prodělalo rybníkářství dvě období přímo horečného růstu.
Rybníkářství na Žd'ársku si v 17. a 18. století podrželo svou bohatou tradici z minulých století. Výnos rybníků náležel k předním užitkům kláštera, neboť podle odhadu dosahoval stejné částky jako zisk pivovaru, to znamená, že tvořil 1/5 veškerého klášterního příjmu.
Během josefínských reforem dochází ke zrušení kláštera roku 1794 a k zániku něktěch rybníků. Ty byly buď zaváženy nebo vysoušeny.
Toto období však netrvalo dlouho, protože již v 19. století se rybníky začaly znovu obnovovat a louky s pastvinami zaplavovat.
Někdy mezi lety 2015 a 2017 vykáceli na hrázi skoro všechny stromy a místo ztratilo částečně svou romantiku.(viz obrázky níže)
Rybník Rejznarka leží mezi lesy, má vlastní přítok vody, dno je zčásti jílovité a zčásti písčité. Je to přehrazený potok Rejznarka, který vytéká z Gruntovního rybníka.
Cestou můžet také odlovit část serie MMPWT, jezírko Vápenice, jednu zajímavou multinku a budete-li pokračovat dále po žluté (nebo hamerském okruhu) dojdete až na Peperek, a kolem Rozštípené skály přes Hamry se vrátit zpět na začátek svého možného putování.
Obsah keše: logbook, tužka, ořezávátko -> prosím nebrat!
Může se stát, že v keši najdete CWG. Měňte je fér!!!
Navštivte také další moje keše:
Vytvořeno v programu: 
Text a foto: PeSis ©