V době založení keše zde býval hustý les, ale kůrovcová kalamita poničila většinu stromů. Některé části jsou postupně obnovovány, ale na hodně místech ještě stojí suché kmeny a pod nimi bují vysoká tráva a keře, zejména pichlavého ostružiníku. Ale daří se zde i rulíku zlomocnému, proto si ohlídejte svoje mladší členy výpravy, aby neochutnaly lákavé plody.
V současnosti je snad nejlepší přístup od vysílače, ale asi do doby než okolí zaroste houštinou.
Geomorfologické členění
Zadní hora je se svoji výškou 634 m n. m. nejvyšším kopcem Jevišovické pahorkatiny.
Jevišovická pahorkatina
Celková plocha: 2007,71 km²
Střední výška: 414,3 m n. m.
Střední sklon: 3°
Skládá se zejména z krystalických břidlic a žul.
Povrch pahorkatiny charakterizují zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách pak zbytky neogenních usazenin.
Podcelky:
- Jemnická kotlina
- Bítovská pahorkatina
- Jaroměřická kotlina
- Znojemská pahorkatina
Jaroměřická kotlina
Rozkládá se přibližně v prostoru mezi obcemi:
- Ctidružice (na jihu),
- Martínkov (na jihovýchodě),
- Vladislav (na východě)
- Rudíkov (na severovýchodě)
- Okříšky (na severu)
Uvnitř podcelku se nacházejí města Třebíč, Jaroměřice nad Rokytnou a Moravské Budějovice
Okrsky a jejich vrcholy:
- Moravskobudějovická kotlina - Holý kopec (580 m)
- Stařečská pahorkatina - Zadní hora (634 m)
- Třebíčská kotlina - Kopaniny (521 m)
Stařečská pahorkatina
Rozkládá se zhruba v trojúhelníku mezi obcemi:
- Vícenice (na jihu)
- Přibyslavice (na severu)
- Klučov (na východě).
Uvnitř okrsku se nacházejí městyse Rokytnice nad Rokytnou, Okříšky a Stařeč.
Složení: Úpatní pahorkatina s pedimenty vybíhající v úzký hřbet se suky Mikulovická hora, Hošťanka a Klučovská hora, navzájem oddělující Třebíčskou a Moravskobudějovickou kotlinu.
Je tvořená žulami, durbachity a křemennými syenity třebíčsko-meziříčského plutonu, cordieritickými migmatity pláště a biotiticko-sillimanitickými pararulami moldanubika.
Pahorkatina je středně zalesněná, smrkové a borové porosty, vzácně smíšené lesy, převládají pole.
Pediment je v geomorfologii mírně ukloněný (zpravidla do 7°), erozí a denudací zarovnaný povrch, jenž tvoří přechod mezi horami (horniny více odolné vůči zvětrávání, často skály) a pánevními oblastmi (horniny málo odolné vůči zvětrávání). Tyto povrchy jsou kryté jen tenkou vrstvou hlín.
Doporučená a ověřená cesta v květnu 2023
(Cxx) = referenční body pro navigaci
- (C11) Od parkoviště rovně po cestě dojdeš po 150m k závoře. Kousek před ní vede cesta nahoru k vysílači.
- (C12) Těsně před vysílačem zaboč 90° vpravo na cestu do zbytku lesa (fotohint). U vysílače může cesta zarostlá, ale dále jsou už vyditelné vyježděné koleje od lesních strojů.
- (C13) Asi po 90 metrech od vvysílače dojdeš na kraj torza lesa. Vydej se podél kraje do kopce až dojdeš kousek pod vrchol.
- (C14) Pak zaboč ke keši.
Nepřerovnávejte a nepřesouvejte žádné kameny! Označují hranice pozemků!
Pořádně se dívej! Není potřeba nic rozebírat. Až si budeš jistý, sáhni po keši a můžeš se zalogovat.
Při odchodu pouze zavři víčko. Nech ji viditelnou, žádné maskování!
Nemanipulujte s kameny! Nic nestavte a neměňte.
Majitel pozemku o keši ví, ale požaduje slušné chování.
Na základě připomínek byla v popisu upravena vzdálenost ke kamenům.
Na základě logů, které napsali Radek694 a Pprosoft doplněn ještě hint o text: "Nechod primo za sipkou, ale pouzij cestu v listingu!"
Děkuji Foskovi za provedení betatestu a cenné připomínky.
Zdroje:
Moje další tématicky podobná keš: